Vážené dámy a pánové, už několik měsíců tady vládní koalice prosazuje další zdražení životů našich občanů a firem formou zvýšení povinných poplatků za Českou televizi a rozhlas a my se tady tomu snažíme zabránit. Díky našemu snažení jsme lidem a firmám ušetřili miliony korun, jelikož zákon měl platit už od 1. ledna, ale ještě neplatí. Dnes se vládní koalice rozhodla v rozporu s jednacím řádem dát hlasování na pevný čas, takže budeme hlasovat o tomto zákonu naposledy, který je... Tento zákon je samozřejmě z praktického hlediska naprosto zbytečný.

Navíc chce vládní koalice nově zavést povinné poplatky i pro držitele mobilních telefonů a počítačů, tedy zařízení s připojením k internetu. Hnutí SPD je proti zvyšování a zavádění poplatků a po letošních volbách a výměně Fialovy vlády chceme koncesionářské poplatky zrušit. SPD zároveň prosazuje sloučení České televize a Českého rozhlasu, čímž ušetříme náklady.

Poslanecký klub SPD tedy bude hlasovat proti zvyšování koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Ideální by bylo, aby poplatek za Českou televizi a rozhlas platil jen ten, kdo se na ni chce dívat či poslouchat. To je spravedlivé. Další variantou je, že vysílání České televize a Českého rozhlasu může být financované jednak zčásti ze státního rozpočtu a zčásti také prodejem vlastní produkce, ostatně tak se živí i státní tisková agentura ČTK. Není problém, aby třeba na internetu některé prémiové komerční pořady ČT nebo ČRo zpoplatnily tak, jako to dělají ostatní komerční média. Pokud by například Česká televize uměla točit v koprodukcích kvalitní prodejné filmy a pořady, tak dnes bychom mohli třeba hlasovat naopak o snížení poplatku.

Za starých časů to fungovalo tak, že naši producenti odjeli do západního Německa, tam nabídli scénáře a Němci zaplatili výrobu. Češi film či seriál natočili a výroba nejenže nestála ani korunu, ale naopak české filmy a seriály státu vydělávaly tehdy drahocenné devizy. Příklady jsou notoricky známé, jsou vysílané a atraktivní dodnes a mnohé z nich jsou i legendou v celé Evropě: Arabela, Popelka, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky, Pan Tau a desítky dalších. Co dělali ti komunisté jinak než my kapitalisté? No, komunisté v touze po markách se chovali kapitalisticky. Točili kromě propagandy také prodejné, celoevropsky nebo i celosvětově atraktivní komerční filmy a seriály, a to s těmi nejlepšími autory.