Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi před vás předstoupit se stanoviskem klubu KSČM k žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu. Stále platí, že důvody pro posouzení žádosti jsou v podstatě stejné: zdravotní, právní, ekonomické, sociální a ty politické.

Ještě než se dostanu k posuzování pro a proti prodloužení nouzového stavu, tak se musím vyjádřit k tomu předchozímu prodlužování a nesplnění podmínek, čili požadavků a dohod mezi KSČM a hnutím ANO. KSČM mými ústy předložila hnutí ANO jako nejsilnější parlamentní straně pět požadavků na jednání o prodloužení nouzového stavu. Pro připomenutí: Návrat dětí do škol, otevření maloobchodu a služeb, otevření skiareálů za nastavení jasných pravidel, zrušení zákazu nočního vycházení a projednání potřebné legislativy, která by umožnila fungování státu i bez nouzového stavu.

Po jednání s panem premiérem a ministrem zdravotnictví jsme museli ustoupit od úplného otevření maloobchodu a služeb a zákazu nočního vycházení. Na ostatní byla uzavřena nějaká dohoda, alespoň jsme tak jsme ji my vnímali. Už z jednání, která následovala a pak zde i při projednání ve Sněmovně bylo zřejmé, že nás vláda chce nějakým způsobem obejít. Náš požadavek otevření škol, pokud se epidemiologická situace výrazně nezhorší, byla prezentována jako otevření škol za předpokladu, že se epidemiologická situace výrazně nezlepší. Všichni jsme věděli, že se ale nezlepší. Máme zde tedy situaci, kdy děti prvních a druhých tříd základních škol chodí do školy, ale děti třetího a čtvrtého ročníku - popřípadě pátého ročníku, abychom měli celý první stupeň - do škol nechodí. Ptali jsme se několikrát, jaký je rozdíl mezi tím, kdy tyto děti mají odklad, jestli tam je rozdíl v tom věku, co se týká nákazovosti těch dětí, jestli nám to může někdo nějakým způsobem čísly potvrdit, nějakým způsobem doložit, protože jsme chtěli vědět, proč se někdo rozhodl: první a druhá třída, ale už to nemůže být třetí a čtvrtá třída, když bylo zároveň řečeno, že pokud jsou to školy malotřídky, tak že tam budou moct chodit celé první stupně.

Z materiálu, který mám k dispozici z ústředního krizového štábu, je napsáno, že děti do 10 let věku - do deseti let věku, to znamená celý první stupeň - mají nákazovost 4,1 %. Čtyři celé jedna procenta! Pokud bychom vzali všechny děti řekněme až do té dospělosti, do 18. roku věku, tak je ta nákazovost 14,4 %, pokud si to takhle pamatuji z hlavy, u všech dětí. Pokud bychom je ještě považovali za děti.