Sokolov byl prvním městem, které bezdoplatkové zóny zavedlo. Navíc Sokolov k tomu přistupoval odpovědně a pečlivě zóny zvažoval. Tedy nešel paušálně cestou označení celého města. Rada města proto považuje rozhodnutí o zrušení zón za políček slušným lidem.

Rozhodnutí soudu přivítala například senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL. Bezdoplatkové zóny prý nepřinášely efekt a radikální zlepšení údajně nepřinesly. „Úbytek sociálně vyloučených lokalit se neprokázal,“ sdělila médiím. Jenomže už zapomněla říci, že když nic jiného, tak zavedení bezdoplatkových zón alespoň zabránilo přibývání dalších vyloučených lokalit a znepříjemňovalo byznys obchodníkům s chudobou. A o to tady šlo. „Tím, že lidé díky zónám přestali migrovat po městě, měli jsme o nich přehled a mohli jsme s nimi pracovat. A obchodníci s chudobou se alespoň trochu snažili zajistit v bytech určitý standard. To vše kvůli zrušení zón nyní přichází vniveč,“ poznamenala starostka Renata Oulehlová.

Korunu všemu tomu dění kolem zrušení bezdoplatkových zón nasadili senátoři prohlášením, že smysluplná sociální práce a integrace má být založena na práci s jednotlivcem, a ne na jeho vytlačení z určité lokality. Položme jim za většinu slušných obyvatel města tuto otázku: Kdo z vás, kteří jste se zasadili o zrušení bezdoplatkových zón, navštívil Sokolov, aby tam, kde zóny platí, s jednotlivci pracoval? Příliš zřetelnou stopu po sobě však nezanechaly ani různé nevládní organizace, které bezdoplatkové také zóny kritizovaly.

A tak jsme bohužel svědky vývoje, kdy se v průběhu několika let parta sociálně citlivých senátorů snaží, seč jim síly stačí, aby bezdoplatkové zóny padly. Kdyby se v této době tito senátoři stejně aktivně snažili o skutečné řešení problému, který vedl zoufalá města k zavádění bezdoplatkových zón, možná by mohla města sama od sebe zóny zrušit.

Senátorka Chmelová nyní navrhuje, že by se řešením mohl stát zákon o sociálním bydlení. A ministryně práce a sociálních věcí Maláčová přidává jako rychlé řešení vyvlastnění ubytoven, jejichž obyvatelé berou dávky na bydlení, státem. Neměla by nabízená opatření přijít jako první před debatou o zrušení bezdoplatkových zón? Teď městům, která se brání obchodníkům s chudobou a nepřizpůsobivým lidem, nezbyde nic jiného, než bezmocně přihlížet, k čemu „úspěch“ senátorů povede. Každý takový krok, který se právě odehrál v případě bezdoplatkových zón, může vést k další radikalizaci společnosti a volání po „jednoduchých“ řešeních.

Co jsou bezdoplatkové zóny?

Desítky měst v Česku viděla v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Bezdoplatkové zóny jsou „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů”. Samosprávy mohly podle dosavadního znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt nebo jiný obytný prostor nachází právě v dané oblasti. Omezení se týkalo jenom nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.