Je to jednoduchý, občanům srozumitelný a snadno uchopitelný nástroj politického marketingu, ale hlavně hra s veřejným míněním utvářejícím pozitivní obraz politiků a odborářských lobbistů ve snaze získat nějaké ty politické body. A co víc. Politiky to nestojí ani korunu. Kampaň de facto zaplatí podnikatelé. A nějaké drobné poputují i zaměstnancům.
Vždyť přece pomáhají těm, kteří pomoc potřebují, protože zaměstnavatelé jsou vykořisťovatelé a sami nedokážou, nechtějí a nemají v úmyslu své zaměstnance mzdově ohodnotit tak, jak si zaslouží. Tohle je zpátečnická rétorika, která mi připomíná časy minulé.
Rozum vám pak nebere, když právě stejný stát jakožto zadavatel veřejných zakázek způsobem vypisování veřejných zakázek tlačí ve výběrových řízeních na podnikatele, aby jejich zaměstnanci pracovali právě za minimální mzdu. Příkladem jsou veřejné zakázky na úklidové nebo bezpečnostní služby.
Změnit to mohl nový zákon o veřejných zakázkách, který vstoupí v platnost letos v říjnu. Bohužel, ačkoliv jsem na to upozorňovala, s novým zákonem se nic nezmění a nadále budou zadavatelé soutěžit zakázky hlavně na cenu. Kvalita vládu ani poslance nezajímá. České dálnice by mohly vyprávět svůj příběh. Normálně uvažující člověk, když si chce najmout paní na úklid nebo výpomoc do domácnosti, nehledí jen a pouze na cenu. U státu ale tuto logiku těžko hledat.
Kde byli ti odboráři, když se zákon o veřejných zakázkách připravoval? Bohužel to byli sami podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou, kteří upozorňovali, že by nabídková cena jako jediné kritérium měla být přípustná pouze výjimečně.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV