Pan Drahoš je jistě muž s vysokou inteligencí a člověk, který je schopen hledat kompromisy. Ale po přečtení rozhovoru je těžké si představit, že by Jiří Drahoš mohl například moderovat složitá jednání mezi politickými stranami při vzniku koaliční vlády a že by byl státníkem, který by byl plně respektován těžšími politickými váhami při potřebě takovýchto jednání.

V rozhovoru se projevuje jistá Drahošova posedlost zpravodajskými službami, které podle něj údajně působí i na politický systém a ovlivňují volební výsledky. Neříkám, že to tak nemůže v určitém omezeném rozsahu být, ale tyto vlivy na výsledky voleb bych zrovna nepřeceňoval. Tentokrát aspoň Drahoš v rozhovoru vynechává své dřívější zmínky o vlivu ruských zpravodajských služeb na českou politiku. A pokud je schopen se ztotožnit s teorií o údajné ruské hrozbě, pak je schopen se ztotožnit i s razantním navyšováním českých vojenských rozpočtů o desítky miliard. A tyto peníze pak budou chybět ve školství, zdravotnictví, v sociální oblasti i jinde.

Pan Drahoš je pevným stoupencem politiky velmi kontroverzního zákona o církevních restitucích. A není ochoten akceptovat myšlenku zdanění finančních náhrad církvím. A to je tak vše, co se z dnešního více jak jednostránkového rozhovoru s Jiřím Drahošem v Právu můžete dozvědět.

Z tohoto hlediska je vidět, že Miloš Zeman je názorově někde jinde. Přestože s řadou jeho názorů nesouhlasím (například s jeho názorem na potřebu přemístit českou ambasádu v Izreali z Tel Avivu do Jeruzaléma, nebo s jeho názorem na stokorunový poplatek ve zdravotnictví za poskytnutí ambulantní zdravotní služby), je stále pozoruhodnou osobností mezinárodního formátu s vysokým charizmatem.