Rozpočet Evropské unie na léta 2014 až 2020 byl vloni na podzim schválen ve výši 908 miliard eur. Spolu s dalšími závazky se mají v tomto sedmiletém období výdaje evropského společenství vyšplhat na cca 960 miliard euro. Vzhledem k několikaleté finanční krizi, která Evropskou unii dosud neopustila, je tento rozpočet o více než tři procenta nižší, než v předcházejícím sedmiletém cyklu.

Dodatečně byl rozpočet ještě upraven o necelé čtyři miliardy euro (cca 107 miliard Kč), protože se zjistilo, že bez této částky by se evropská vláda, tedy Evropská komise, dostala do platební neschopnosti. O navýšení se podělili jednotlivé členské státy podle klíče, kterým přispívají do unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že k navýšení došlo jen pár dní před loňskou devalvací české koruny, vyjde dodatečná pomoc pro české daňové poplatníky na víc, než před devalvací. Poděkujme moudré ČNB.

Za těchto okolností je Evropská unie, jak dala její ministryně zahraničí Catherine Ashtonová v březnu najevo, připravena poskytnout Ukrajině finanční injekci dvacet miliard euro (přibližně 550 miliard Kč). Peníze mají zajistit, aby rozvrácená ukrajinská ekonomika nezbankrotovala. Jak ovšem současný ukrajinský prezident Turčynov uvedl, minimální finanční příspěvek na udržení základního chodu státu se letos a v příštím roce nevejde pod třicet pět miliard euro. Já si myslím, že výsledná částka bude mnohem vyšší.

Není stále zcela jasné, zdali jsou slibované peníze půjčkou, bezúročnou půjčkou, nebo darem. I v situaci, kdy budou záchranné balíčky poskytnuty jako půjčka, lze s ohledem na stav ukrajinské ekonomiky a nejistý vývoj ve východních regionech Ukrajiny spíše konstatovat, že se jedná o cosi ve smyslu nenávratné sociální dávky pro ukrajinské oligarchy s nejistým výsledkem. Nehledě na to, že jedna urychlená miliarda eur už míří na Ukrajinu coby půjčka na srovnání okamžité platební bilance ukrajinské ekonomiky.

A současně musíme připočítat i fakt, že je v chodu vstřícné evropské gesto na bezcelní dovoz ukrajinských produktů do EU až do konce listopadu 2014. Ukrajina tím ušetří další 0,5 miliardy eur, které se však nedostanou do unijního rozpočtu.

Přitom součástí vloni schváleného sedmiletého rozpočtu EU je i částka čtyři sta milionů euro (asi jedenáct miliard korun), které jsou určeny na odstranění povodňových škod z roku 2013 v Německu, Rakousku a České republice.

Musíme si položit otázku, z jakých rozpočtových kapitol budou ubrány finance, pokud na Ukrajinu opravdu poputuje zmiňovaných dvacet miliard euro (minimálně). Z ročního rozpočtu, který vychází na něco málo přes 137 miliard euro na rok, představuje slibovaných dvacet miliard ne nezanedbatelných čtrnáct procent z ročního unijního rozpočtu. Ty peníze, pokud si nevezmeme za příklad americký dotisk dolarů, se z klobouku nevykouzlí. Je proto možné, že již schválená likvidace povodňových škod bude odsunuta na neurčito.

Pokud by se navíc naplnila Turčynovova předpověď, že Ukrajinu spasí minimálně třicet pět miliard euro, z rozpočtu pro rok 2015 by EU musely vyčlenit dalších patnáct miliard, tedy téměř jedenáct procent ročního rozpočtu. A pak ještě houšť a větší kapky.

Upozorňuji především na fakt, že uvedené miliardy euro nejsou určeny na žádné rozvojové programy, na budování infrastruktury, ale jen a pouze na zafixování hroutícího se ukrajinského hospodářství, na základní chod státní struktury této země. Jsou to peníze na spotřebu. Podobně jako miliardy dolarů, které si v 70. a 80. letech 20. století vypůjčily k zasycení trhu komunistické režimy v Maďarsku a Polsku a které dodnes přímo i nepřímo ekonomiky těchto zemí dodnes poznamenávají.

Jestliže by v Evropském parlamentu měly už nyní znít hlasy českých zástupců, měly by to být otázky směřující k této věci: Kde na to vezmeme a kdo to zaplatí? Já to platit nechci!

Jiří Paroubek, bývalý premiér a lídr strany LEV 21 v evropských volbách