D. Trump při přijetí kancléřky Merkelové dál pokračoval v šíření své fixní ideje, že je třeba dál navyšovat vojenské výdaje. Prezdent Trump už ale nehovoří o tom, k čemu je navyšování vojenských výdajů vlastně dobré a koho a proti komu chceme chránit.

Na svůj twitter v souvislosti s pátečním setkáním s A. Markelovou napsal, že Německo dluží Severoatlantické alianci ohromné množství peněz. Na to reagovala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která uvedla: „V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Že jsou dvě procenta na obranu, jichž chceme dosáhnout v polovině příštího desetiletí, určena výhradně pro NATO, není pravda.“ Podle německé ministryně obrany zahrnují výdaje na obranu také výdaje na mírové mise OSN, evropské mise a také účast na boji proti terorismu Islámského státu.

Leyenová se tak svým chápáním toho, co jsou to vojenské výdaje, absolutně ztotožnila s nedávným vyjádřením J. C. Junckera, který na bezpečnostní konferenci v Mnichově uvedl: „Pokud se podíváte na to, co Evropa dělá v obraně a zároveň v rozvojové a humanitární pomoci, vypadá její srovnání se Spojenými státy poněkud jinak.“

NATO je samozřejmě velmi významnou vojenskou silou, protože disponuje tak obřím rozpočtem na obranu, že je zcela neporovnatelný a násobně vyšší, nežli jsou vojenské rozpočty některých velkých států, jako jsou Čína a Rusko…

Němci vynakládají zhruba 1,19 procenta vytvořeného HDP. Samozřejmě to není tolik, jako vynakládají USA, jejichž vojenský rozpočet dosahuje podílu na HDP téměř 4 %, ale je to více nežli procento, které z HDP dosahuje Česká republika.

U nás jsou ovšem politici vůči Trumpovým zbrojním požadavkům vesměs mnohem vstřícnější nežli vrcholní politici němečtí. A abych pravdu řekl, mnohem sympatičtější je mi pozice těch německých politiků.