Milovaný velkoprůplav mu rozmetali na prvočinitele, Temelín skončil, SPO je vepsí, poloprezidentský systém mu zabily výsledky voleb do sněmovny.

Poslední ze vzletných myšlenek, která ještě zbývá, je snižování státního dluhu. A na to se nikomu moc přispívat nechce. Zásadní průlom v nárůstu příspěvků do Zemanova fondu nepřinesla ani akce „zmalovaná vejce celebrit“ z konce minulého týdne.

K zaplacení státního dluhu 1,7 bilionu korun by bylo třeba takových akcí udělat několik set. Myslím, že stále titíž sponzoři by se rychle unavili. Doporučil bych panu prezidentovi, aby si při podobné akci příště hosté na závěrečnou recepci přinesli vlastní potraviny a nápoje. Tak bude pan prezident v úsporách alespoň důsledný.

 Osobně na fond pana prezidenta přispívat nebudu. Od roku 2001 jsem každý rok přispěl na veřejně prospěšné účely v průměru 200 tis. Kč. Při adresném rozdávání peněz lidem i spolkům a jiným organizacím mám pocit, že něčemu pomáhám. Sypat peníze do černé díry státního rozpočtu nemá žádný reálný význam. Řešení státního dluhu je ve správné hospodářské, a zejména fiskální politice státu, nikoliv v donátorství.
 Poradil bych panu prezidentovi, aby se při výkonu své funkce nechal napříště inspirovat politickými postupy německého prezidenta Gaucka, který se od počátku výkonu svého úřadu vydal důsledně cestou duchovně-morálního vedení země.

Jiří Paroubek, expremiér a lídr strany LEV 21 pro volby do EP