Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nestává se příliš často, že u novely zákoníku práce, která obsahuje tolik změn, které tady byly zmíněny jak předkladatelkou, tak zpravodajem, bychom nacházeli u větší části shodu, než naopak. To samo o sobě je, myslím, docela pozitivní zpráva i pro předkladatele. Zákoník práce je samozřejmě materie velmi složitá, velmi zásadní pro zaměstnavatele i zaměstnance a určitě by si zasloužil, aby byl přizpůsoben tomu, že už žijeme v 21. století. Zasloužil by si velkou, komplexní novelizaci, a byť se tato novelizace za tak zásadní a velkou změnu počítat určitě nedá, tak celá řada z těch změn, které obsahuje, jde určitě dobrým směrem.

Proto mě mrzí, že jedna z těch částí, která je velmi vyzdvihována jako skvělé řešení, je spíše tou cestou, která je zbytná, která by v tom zákoně být vůbec nemusela. Asi tušíte, že se jedná o sdílená pracovní místa. Byť tedy panuje shoda na tripartitě tady na této novele, což je poměrně vzácná věc, tak si myslím, že řešení této problematiky právě formou ustanovení nového paragrafu je opět zbytečnou administrativou pro zaměstnavatele.

Zkušenosti podnikatelů, se kterými hovořím o právě flexibilních a částečných pracovních úvazcích, totiž hovoří o úplně jiném problému, který tento zákon neřeší. A totiž to, že opravdu jsou flexibilní nebo částečné úvazky pro ně prostě dražší. Tedy ten problém není v tom, že by nebyli schopni rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců na částečných úvazcích, které jim pokrývají třeba jeden plný úvazek, to si myslím, že je tak jednoduchá organizační věc, že kdokoli z nás kdykoli byl zaměstnán, nebo sám zaměstnával, tak ví, že je opravdu jednoduchá domluva mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, ale problémem je to, že tyto úvazky jsou prostě pro zaměstnavatele dražší. Já se dlouhodobě snažím řešit problematiku právě částečných úvazků a této flexibility zaměstnávání, která je velmi žádaná, v zahraničí naprosto běžná a mnohem využívanější než u nás, a stále se nedaří nacházet shodu tady u nás v Poslanecké sněmovně na tom, že to řešení je tady už dávno, že už ho tady máme předložené společně s dalšími kolegy a kolegyněmi mnoho měsíců, možná už se to dneska dá počítat na roky - totiž ve výpočtu odvodů za tyto úvazky. Pokud bychom tuto novelu, kterou tady máme předloženou - a já jsem se opakovaně snažila, abychom ji předjednali nebo dali na program na nějaké místo, kde by se na ni skutečně mohlo dostat, tak bychom vyřešili problém částečných úvazků, mnohem více bychom pomohli zaměstnavatelům a zaměstnancům, než právě zřizováním sdílených pracovních míst, tedy tady tohoto ustanovení zákoníku práce, a bylo by po problému.

Náš návrh totiž řeší tu příčinu. Řeší tu příčinu, že jsou ty úvazky dražší. A tento návrh řeší tedy jenom další přidání administrativy. A jak v jiných částech této novely opravdu administrativa ubývá, tak tady jí přibývá. Proto si myslím, že vydávat toto za řešení celkově tedy nedostatečného počtu těchto úvazků, po kterých mnohdy touží rodiče malých dětí nebo ženy na rodičovské, lidé, kteří jsou třeba v předdůchodovém věku nebo chtějí zvládat třeba ještě péči o své blízké, stárnoucí rodiče nebo další členy rodiny, tak je falešné.

A proto vás opakovaně žádám, abychom se pokusili tedy ten návrh zákona, byť je opoziční a vím, že to mnohdy koaličním poslancům není po chuti se k němu postavit čelem, tak abychom se k němu čelem postavili a konečně i projednali, posunuli minimálně aspoň dál, ať máme šanci ještě v tomto volebním období s touto neuspokojivou situací něco udělat.