Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane osamocený ministře,

já jsem ráda, že alespoň vy jste tady s námi (ministr školství), ale mrzí mě, že zrovna při debatě o nouzovém stavu tady nevydržel celou dobu i pan premiér, protože řada mých proseb, žádostí, směřuje i k němu. Doufám tedy, že nás bude poslouchat alespoň v zázemí nebo že se k němu dostanou.

Projednáváme tady prodloužení nouzového stavu a já chci avizovat, že jsme si samozřejmě vědomi toho, v jaké situaci se Česká republika stále nachází a je nutné k tomu zvládnutí epidemie nouzový stav určitě prodloužit. Co však považuji za nedostatečné a mrzí mě, že nedošlo ke zlepšení, od samotného jara ten rozdíl tam příliš nevidím, jak nám je prodloužení nouzového stavu odůvodněno. V tom podkladu, který k tomuto tisku máme všichni k dispozici, opět chybí ta základní věc, totiž krom konstatování stavu současné situace, což tam obsaženo je, by tam také měl být dle mého názoru výhled do budoucna a strategie, se kterou vláda bude dále v následujících týdnech nouzového stavu pracovat. Ten plán, strategie, modely, jakkoli si to nazveme, by totiž měl být transparentní, měli bychom jej jak my, tak veřejnost znát. Ta komunikace to neobsahuje a je to základní problém celé situace a jak říkám, trvá to už měsíce, není to nic nového. O to spíš je alarmující, že se nesnažíte tento aspekt změnit a že se tady nedozvídáme opět nic víc, než jako je konstatování současného stavu bez ohledu na to, co všechno chystáte a uděláte v následujících dnech, týdnech a měsících. A to, že je to nutné, si asi všichni uvědomujeme, protože jet systémem brzda - plyn není prostě možné. Zatím se tak ale děje. Děje se tak už od jara, děje se tak ve stylu - nejdříve zkusíme měkčí opatření, když nezaberou, tak uděláme mnohem tvrdší karanténu. Ve své podstatě je to takový částečný lockdown, i když souhlasím s panem premiérem, že každý si tento problém představuje jinak a vykládá si jeho podobu jinak. Ale přece jenom i dnes bychom určitě chtěli znát informace o tom, jak chcete dospět k tomu, abychom mohli postupně jednotlivá opatření uvolňovat, vracet se běžně do života, ale zároveň ruku v ruce s tím se vyhnuli tomu, že tady budeme bojovat s nějakou další masivní vlnou. A tohle je nutné učinit a myslím, že na tomhle vláda musí teď velmi intenzivně spolu se svými všemi odbornými týmy pracovat. Je to totiž velmi podstatné pro život v této zemi a pro všechny, kterým dnes už docházejí peníze, jsou z toho velmi nervózní, ve velkém stresu a mají opravdu existenční potíže a zároveň jsou z toho frustrovaní, naštvaní a tak, jak říkal i pan ministr, nový ministr zdravotnictví, my musíme počítat s tím, že ten strach tady není jenom z epidemie, jenom z nemoci, ale právě z budoucnosti, která je pro mnohé teď velmi nelichotivá, černá. A samozřejmě u mnohých z nich tato nejistota o vlastní budoucnost budí takové obavy, že už začínají propadat takové frustraci, třeba demonstrují na náměstí, začínají se mnozí z nich uchylovat třeba k důvěře v různé dezinformační a konspirační teorie, které se tady jen hemží.