Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

je pro mě ctí moci vám představit za 77 poslanců, kteří společně předkládali tento návrh, návrh změny trestního zákoníku. Tento návrh, jak jsem již zmínila, předložilo skutečně nevídané množství poslanců ze všech možných poslaneckých klubů. A novela trestního zákoníka, jejímž smyslem bylo reagovat na nedostatečnou a v praxi často nefunkční úpravu trestního práva v oblasti ochrany zvířat, se stala velmi diskutovaným tématem nejen na půdě Poslanecké sněmovny.

Cílem této novely bylo umožnit odpovídající postihy těch nejzávažnějších forem týrání zvířat a týrání velkého počtu zvířat, tedy tzv. množíren. Konkrétně jsme navrhovali zvýšit trestní sazby za zvlášť surové nebo trýznivé týrání zvířat, za týrání dlouhodobé, většího počtu zvířat a za tak závažné týrání, které zvířatům způsobí trvalé následky či dokonce smrt. Dále jsme navrhli zavést novou skutkovou podstatu – chov zvířat v nevhodných podmínkách. Tedy v takových podmínkách, které způsobují zvířatům značné útrapy či smrt a z něhož mají pachatelé prospěch či se jej dopouští organizovaně. Tato nová skutková podstata by umožnila trestat neblaze známý fenomén tzv. množíren, kde jsou dlouhodobě trýzněny velké počty zvířat s trvalými následky na jejich zdraví s úhyny.

Pro pachatele takových činů jsme nově navrhli možnost uložení zákazu činnosti nebo propadnutí věci a možnost zákazu držení a chovu zvířat. Asi všichni jste obeznámeni s tím, že bohužel ČR neblaze vede v tomto fenoménu tzv. množíren a v organizovaném prodeji těchto zvířat.

Vláda zaujala k návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž upozornila na některé dílčí skutečnosti, které doporučila při dalším projednávání zohlednit. V médiích však informovala, že smysl a cíl novelizace plně podporuje.

Já vás teď provedu velmi stručně tím, jakým způsobem se k této novele postupně tedy postavili jak poslanci, tak jak byl projednán. Zemědělský výbor, který byl garanční v Poslanecké sněmovně, doporučil schválit návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu, měnícího jednu technickou formulaci. Garanční byl tedy ústavně-právní výbor, který návrh projednal a doporučil schválit, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který však odstranil veškeré zvýšení trestních sazeb, jakož i skutkovou podstatu trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách, tedy těch množírnách.

V září minulého roku se na půdě Poslanecké sněmovny také konal k této novele kulatý stůl za účasti ať už poslanců či jejich zástupců z většiny poslaneckých klubů, kde došlo k dohodě většiny přítomných o nutnosti připravit tzv. kompromisní pozměňovací návrh, který by vyhověl požadavkům jak ústavně-právního výboru, tak dalších. Avšak ponechal by návrh zákona v podobě, která by nadále odpovídala původním záměrům, tedy došlo ke kompromisnímu zvýšení trestních sazeb. Tento kompromisní pozměňovací návrh pak tedy byl předložen v domluvené podobě v Poslanecké sněmovně, ústavně-právní výbor jej projednal, zaujal doporučující stanovisko k nejpodstatnějším částem tohoto návrhu, protože těch částí bylo opravdu velké množství. Tím by mělo dojít ke zvýšení trestních sazeb za trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku a zavedení nové skutkové podstaty trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle navrhované podoby § 302a trestního zákoníku. Následně se tedy zákon dostal do 3. čtení, na schůzi Poslanecké sněmovny, těsně před Vánocemi, tam tehdy zazněl názor, že navrhovaná změna může dopadnout i na nedbalostní pochybení zemědělců. Kompromisní pozměňovací návrh, tak jak bylo odsouhlaseno ústavně-právním výborem, pak nebyl o pouhých 6 hlasů přijat z důvodu této určité ne úplně pravdivé informace.

Návrh zákona tak byl Poslaneckou sněmovnou schválen, avšak v podobě, která nepočítá s navýšením jediné trestní sazby a nezakotvuje samotnou skutkovou podstatu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. To je tedy v přímém rozporu s celým smyslem původního návrhu zákona, který jsem s kolegy ze všech poslaneckých klubů předkládala. Zde v Senátu byl návrh projednán ÚPV, který k němu nepřijal stanovisko, a VZSP, který jej doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. S těmito pozměňovacími návrhy souhlasím, prosím a žádám vás o jejich podporu.

Do novely totiž doplňují prodiskutované a sněmovním ústavně-právním výborem přijaté zvýšení trestních sazeb za trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku a zavedení nové skutkové podstaty trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle navrhované podoby § 302a trestního zákoníku. Někteří namítají, že je toto zvýšení trestních sazeb disproporční proti stávajícím trestným sazbám za kruté zacházení s člověkem. Není tomu tak. V žádném ze skutkových podstat se navrhované trestní sazby neblíží nejnižší hranici trestní sazby za stejnou skutkovou podstatu činu spáchaného na člověku. Tato novela byla v průběhu přípravy i samotné cesty legislativním procesem konzultována s trestními soudci, experty na trestní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy i odborníky z oblasti ochrany zvířat. Příslušné změny legislativy podporuje na sedm desítek organizací zabývajících se ochranou zvířat v praxi a i více než 30 tisíc občanů prostřednictvím podpisu pod peticí. Novela spolu s pozměňovacím návrhem senátního VZSP umožní soudcům ukládat i nepodmíněné tresty pachatelům těch nejzávažnějších případů krutého zacházení se zvířaty. Zároveň po letech reaguje na negativní fenomén tzv. množíren, v nichž jsou zvířata nezřídka chována v podmínkách neslučujících se ani se základními požadavky na život zvířete.

Ráda bych zdůraznila, že bez přijetí samotného trestného činu chovu v nevhodných podmínkách, tedy tzv. množírnách, nebude nadále možné množírny odhalovat a následně trestat. Ráda bych vás, vážené senátorky, vážení senátoři, požádala o podporu navrhované novely trestního zákoníku a pro pozměňovací návrh doporučený VZSP. Tento poslanecký návrh prošel zcela standardní legislativní cestou, byl řádně připomínkován všemi potřebnými místy, po dvou letech širokých diskusí, nejen na parlamentní úrovni, ale též s odborníky z praxe, víme jistě, že je tato změna potřebná a že bez ní nedojde k důslednému trestání společensky škodlivého a zavrženíhodného jednání. Toho nejzávažnějšího týrání a týrání velkého počtu zvířat. Dovolím si ještě dodat, že dle mnoha studií je bohužel časté, že ten, kdo týrá zvířata, následně je schopen týrat i lidi, takže se tady skutečně jedná i o určitou prevenci dalšího patologického jednání těchto osob. Děkuji vám velice za podporu a za pozornost.