Nejde o nic méně než o jednu ze základních lidských svobod – svobodu slova.

Podle dosavadních informací Evropská komise v rámci úvah o možné právní odpovědnosti online platforem a internetových společností za obsah, který na ně nahrají jejich uživatelé, zvažuje rozlišování nezákonného (illegal) a škodlivého (harmful) obsahu.

Pokud se výše uvedené dělení uplatní, je pravděpodobné, že online platformy budou mít – v případě přijetí takové legislativy – povinnost proti nezákonnému obsahu bojovat. Konkrétní způsob ale zatím není znám.

Jenže – definovat škodlivý obsah není vlastně možné.

Nejen v kontextu připravovaného Zákona o digitálních službách, ale i v kontextu celoevropské diskuse o hranicích svobody slova a škodlivého obsahu nám nezbývá než se postavit na stranu evropských hodnot a principů a tuto sféru neregulovat. Právní nástroje k obraně proti škodlivému obsahu již nyní existují. Takovým nástrojem je civilní žaloba a následné občanské soudní řízení.

Zákazy, cenzura a povinné vyhledávání a odstraňování takového obsahu nejsou tou správnou cestou. Online platformy nesmějí být jakkoli právně odpovědné za škodlivý obsah, protože takový obsah nelze definovat.