Vlády Maďarska a Polska ustoupily ze svého veta výměnou za několik odpustků. Čekání na výrok Soudního dvora Evropské unie odloží jakékoliv reálné řešení o dva až tři roky. Stejně tak bude vydána deklarace vysvětlující, že požadavky právního státu se mohou týkat jen ochrany evropských prostředků a nijak nezasáhnou do svobody řešit migraci nebo osobní práva po svém.

„Bylo by to komické, kdyby to nebylo tak smutné. Polská a maďarská vláda touží po deklaraci, která jasně řekne, že jim evropská definice právního státu nebude komplikovat ovládání médií nebo zásahy do osobního života lidí včetně například LGBT zón nebo snah o další omezení práva volby potratu. Jenže do toho ani původní formulace vůbec nezasahovala a Orbán i Morawiecki to musí velmi dobře vědět, chtějí to jenom doma prezentovat jako své velké vítězství,“ komentuje pirátský europoslanec a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa.

Zatím není jisté, kdy přesně začne být podmínka právního státu uplatňována. Interpretace Parlamentu i nezávislých právních expertů je zde jasná: od 1. 1. 2021, protože žádné deklarace Rady nemohou změnit právní realitu. Podle interpretace autorů kompromisu je ale potřeba počkat na rozhodnutí Evropského soudního dvoru, což by mohlo trvat klidně dva až tři další roky. ,,Prakticky to znamená, že nás čeká interpretační duel o to, kdy se tedy má začít. Samozřejmě to celou věc o kus odloží, protože Komise nebude přehnaně aktivní a bude se vymlouvat na nejistotu,“ hodnotí stav věci Peksa.

Europoslanec ale považuje za úspěch, že se stále počítá s právním státem jako s podmínkou čerpání rozpočtu. „Evropský parlament to dokázal protlačit a stát si za svým. I zástupci států chápou, že ani o klíčových věcech nelze rozhodovat s plným vetem pro všechny,“ říká Peksa. Na summitu EU zbývá probrat společný přístup ke klimatické krizi a cílům. „Nezbývá než doufat, že se znovu povede nalézt dohodu a nebudeme závislí na vetu polských fanoušků spalování mrtvých dinosaurů,“ dodává Peksa. Summit bude pokračovat i v pátek.