Na webu Hradu byl seznam takových daňových výjimek (sleva na dani, osvobození od daně z příjmů, snížení daňového základu) uveřejněn (viz; 6. 9. 2019; publikoval ho Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky). V pořadu „Týden s prezidentem, ve čtvrtek 5. 9. 2019 ve 20.15 h. na TV Barrandov o vhodnosti odstranění uvedených výjimek M. Zeman opět obecně hovořil; stejně tak 16. 9. 2019 na jednání vlády ČR o návrhu státního rozpočtu.

Rád bych k tématu, které je velmi politicky skloňováno, propagandisticky zneužíváno a zpravidla nekvalifikovaně interpretováno, učinil několik poznámek.

Moderní daňové systémy jsou na daňových výjimkách, řekněme obecně daňových benefitech, založeny. Patrně by nebylo vhodné vracet se do daňového středověku, kdy bezbenefitní daňový systém byl založen na dani z hlavy, z ohniště, majetkovém výmazném … a kdy zdanění plnilo pouze funkci fiskální (lat. fiscus – pokladna panovníka); mělo tedy za úkol naplňovat pokladnici vladaře. Současné daňové systémy svým benefitním charakterem umožňují, kromě funkce fiskální, plnit potřebné úkoly společenské. Zdanění obsahuje širší aspekt, kupř. politický, sociální, ne jen základní, tj. rozpočtový, fiskální, či obecně veřejněrozpočtový. Daň je sociálním vztahem, politickou maximou i ideologickou platformou. Daň je vztahem společenským, z hlediska dílčích aspektů pak vztahem hospodářským. Daň je vztah komplexní, nejde jen o vztah daňového subjektu a veřejného rozpočtu (státu, samostatného správního celku), jde i o vztahy mezi lidmi, protože z různých důvodů existuje rozdílné zatížení daňových subjektů, jde o zprostředkovaný vztah (daňový vztah) mezi nimi, sociální vztah plynoucí z politické orientace společnosti. Daně jsou systémem sociálně-hospodářským, mají aspekty alokativní, distributivní a redistributivní, hodnotově motivační. Do jejich struktury jsou mnohdy vloženy prvky nefiskální, sledující jiné politiky (politiky zdravotní, populační, ekologickou, zaměstnanosti, podpory vývozu atp.). Pochopitelně, že ne všechny výjimky jsou dobré.

Vhodné je k popisu tvrzení o nutnosti odstranit tzv. daňové výjimky, k interpretaci takového názoru, použít soupis uvedený v tabulce publikované na webu Hradu (viz odkaz výše). Prezident M. Zeman se na soupis přímo odkázal tím, že zmínil součet, který je v něm uveden - celková daňová úleva podle součtu z daňových benefitů je vyčíslena na 318 140 miliónů korun; o to by se měl zvýšit příjem státního rozpočtu v případě zrušení výjimek. Seznam má 43 položek (řádků), v každém je napsáno, zda jde o slevu na dani, snížení základu daně (odečet) nebo osvobození od daně se slovním vyjádřením plnění a odhadem částky (za rok 2016), o kterou by se, v případě zrušení takového benefitu, příjem rozpočtu zvýšil; „dary na veřejně prospěšnou činnost“ jsou zde uvedeny dvakrát, vždy ve stejné výši 700 mil. korun; možná ale, že autor tabulky měl na mysli plnění podle § 15 odst. 1 i § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), tedy týkající se fyzických i právnických osob; je ale vyloučeno, že by částky zvýšení příjmu rozpočtu, při zrušení těchto daňových výhod, mohly být v obou případech stejné.

Segment sociálních benefitů:

Vyjmenování daňových úlev, které patří do segmentu sociálního, tvoří zhruba 49 % celkové částky, o níž, pokud by zmíněné daňové úlevy byly odstraněny, státní rozpočet podle zmiňovaného propočtu nabyl. Jaké daňové úlevy to např. jsou: