Jenom krátce k mému předřečníkovi před panem poslancem Králem. Já jsem se bavila o elektřině. To za prvé. A když už se budu bavit, a teď bych chtěla plynně navázat na pana poslance Krále, všichni víme, kde ten zakopaný pes začal. Začalo to emisními povolenkami. Já jsem si vyslechla pana premiéra, současného premiéra před rokem, jak hovořil, jakým způsobem, jak se bude snažit o to, aby ty emisní povolenky, neříkám, byly zastropovány, ale že prostě je bude řešit. Dneska jsme v situaci, že se neřeší nic. Jediný, kdo se je snaží řešit, je Polsko.

Polsko v současné době je na tom tak, že jeho návrh byl zamítnut nebo není k tomu žádná vůle, co se týče emisních povolenek, jestli budou třeba na dva roky pozastaveny, nebo jestli budou zrušeny. Prostě ty návrhy tam padaly. Bohužel k tomu k ničemu nedošlo. Takže všichni víme, že se to točilo a začalo se to točit kolem emisních povolenek. Emisní povolenka se dostala do rukou spekulantů. Původně možná ten smysluplný návrh, který tam byl, že by tu emisní povolenku měli mít emitenti, což je zcela logické, emitenti by měli mít emisní povolenky, tak se dostali do rukou spekulantů. Emisní povolenky nám vyskočily na nějakých sto euro za jednu tunu CO2 a jsme tam, kde jsme. A tím to začalo všechno. Ale já neslyším od vlády nic. Já neslyším, že by začala ty problémy řešit.

A to, co jsem se tady rozohnila a jak jsem křičela, nebo ne křičela, zvedla jsem trošku hlas, když jsem slyšela pana ministra Válka, takže jsem ještě byla velice tichá, tak jak on tady plamenně hovořil, tak prostě já čekám nějaké řešení. Ale to nečekám jenom já, to čekají ti lidé, protože opravdu ty složenky už dostali. A ty složenky jsou drakonické. Jsou pro ně drakonické. Máte elektřinu, máte plyn, ono potom když to sečtete, dáte si k tomu ještě ten nájem, tak ti lidé už neví, co budou dělat. (Předsedkyně Pekarová Adamová: Čas vám vypršel.) A říkám, řešení má být 9. září, což je pozdě.