Ano, pane předsedající, děkuji za slovo. Já se omlouvám kolegům, které jsem předběhl, ale čeká mě řízení, tak by se to těžko předávalo někde na konci, takže jsem se rozhodl, že uplatním své přednostní právo a vystoupím teď.

Vážený pane premiére, pokud mě někde slyšíte, vážená vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně, já doufám, že už tady zaznělo mnohé a doufám, že můj projev nebude zcela z toho ranku, že už to zaznělo všechno, ale ještě to neřekli všichni. Já bych chtěl nějak se podívat krátce na to, proč tady dnes jsme a jak tedy budu aspoň já hlasovat ohledně toho finálního rozhodnutí, protože asi nikdo nepochybuje o tom, že dnes bude nouzový stav prodloužen. Původně toto jednání Sněmovny je překvapivé, neplánované, protože prostě reagujeme na rozhodnutí soudu. To rozhodnutí soudu vychází z toho, že stále bychom měli mít, i když je nouzový stav a stále trvá to ohrožení životů a ohrožení zdraví, stále by měl platit nějaký právní stát. Já tedy od toho právního státu předpokládám, že je srozumitelný, předvídatelný a přezkoumatelný. A to samé musí platit o těch nařízeních vlády, ať už jsou vydána podle zákona o bezpečnosti státu, nebo podle zákona o ochraně zdraví. A bohužel takhle to nevypadá. Vypadá to, že všechna ta nařízení jsou vydávána na základě nějakých náhodných rozhodnutí, na základě nějakých hnutí mysli, na základě nějakých anket nebo na základě nějakých dopisů a přání.

Možná je to vrchol demokracie, že se vládne podle anket a dopisů, ale přece jenom právní stát potom trpí, podle mne. Trpí důvěra lidí ve stát, důvěra lidí v to, že věci se dějí podle nějakého předpokládaného plánu. To, že to co platilo včera a říkalo se, že bude platit i dnes, bude platit i zítra, nebo aspoň ještě dnes. To tady prostě chybí a to je můj největší problém s tím, jak to celou dobu probíhá. Já naprosto rozumím tomu, že situace není standardní, ale pro mě by bylo skvělé a myslím i pro spoustu lidí, v mém okolí je spousta lidí, kteří mi píší, kdybychom rozuměli tomu proč a kdy se ty věci uvolňují. Jestli je nějaká představa v tom, jaké skupiny obyvatel navštěvují různé služby, které se rozhodujeme uvolnit, a jestli je to čistě podle velikosti, nebo jestli tam vstupuje i nějaký moment věku, rizikovosti apod. Protože tohle je ta informace, která mi prostě chybí, není v žádných epidemiologických plánech a přehledech, nejsou prostě uvolněny ty plány, nejsou uvolněny modely tak, abychom nad nimi mohli reálně diskutovat. Dostáváme nějaké slideshow, které prostě nejsou dostatečné pro odbornou veřejnou diskusi. Já nechci rozporovat epidemiologické plány, ale věřím, že jsou odborníci, kteří by se rádi zapojili do té diskuse a lidi by taky považovali za srozumitelnější ten plán, kdyby věděli, proč jsou ta opatření přijímána. Všichni respektujeme, že situace je nestandardní, ale nerozumíme jednotlivým krokům. A proto je to hrozně těžké podpořit.