Ministerstvo obrany dnes do vládního systému vložilo materiál, ve kterém navrhuje, aby v případě neakceschopnosti parlamentu krizové rozhodování přešlo zcela na vládu. A v případě nefunkčnosti vlády má rozhodovat premiér. Důsledkem navrhovaného kroku by bylo vyhlášování stavu ohrožení státu nebo válečného stavu samotnou vládou nebo premiérem, aniž by tento vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu. Jedná se o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, kdy exekutiva se musí opírat o důvěru a souhlas parlamentu, který je brzdou pro převzetí moci ve státě, jak se nyní děje třeba v Maďarsku. Postupy pro krizová opatření je nutné řešit předem, ideálně zcela mimo krizový stav a s dostatečnou oponenturou opozice.

Přestože řešení problému zadala již vláda v roce 2005, teprve dnes byl předložen návrh řešení, který spočívá v nevídaném posílení exekutivy – a premiéra. To přitom není nutné. I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál Ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády.

Poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách. Podobně i sněmovní orgány jsou schopné se scházet operativně a v krátkém časovém intervalu od svolání, a to i online. Není proto žádný reálný důvod, proč v aktuálním stavu měnit fundamentální systémová pravidla.