Někteří starostliví lidé by chtěli pro blaho kolektivu hlasovat o vašem majetku. Například jestli a kde smíte mít jakou provozovnu, jaký podnik. Za jakých podmínek smíte provozovat svůj podnik, třeba svou hospodu. Právo na majetek znamená právo nakládat s vlastním majetkem podle svého vlastního rozhodnutí, samozřejmě při respektování práv ostatních. Když ostatní lidé rozhodují o vašem majetku, tak tím pošlapávají vaše majetková práva.

Módou poslední doby je rozhodovat o vašem majetku v referendu. Je to velký hit, pro který jsou mnozí lidé nadšeni. Nijak zásadní věc to však není, v principu se nic zásadního nemění. Cizí lidé budou stejně tak jako dosud i nadále pošlapávat vaše majetková práva. Majiteli, na kterého dopadne toto státní násilí, může být celkem jedno, jestli jsou jeho práva pošlapána zastupitelsky nebo přímo.

Stát nic jiného než násilí neumí. Proto je na místě otázka, čím vším by se stát měl nebo neměl zabývat. Opravdu je státní násilí obhajitelné a nevyhnutelné například při zakazování označení "pomazánkové máslo"? Je v pořádku hlasovat o čemkoli a toto rozhodnutí násilně vynucovat? V situaci bezbřehého vládnutí pošlapávajícího práva jednotlivců zní komicky řeči o právním státu.

Ve svobodné společnosti to funguje tak, že čím lépe posloužíte ostatním, tím víc peněz vám ostatní dobrovolně za vaše služby dají. Jediná cesta ke společenskému (sociálnímu) smíru je starat se o své vlastní věci, starat se o svou vlastní peněženku. Starost o cizí věci a o cizí peněženky povede ke konfliktům.

Převzato z profilu.