Úmluvu za Evropskou unii podepsala v roce 2017 česká eurokomisařka Věra Jourová. Co se však týče samotného přistoupení Evropy k Úmluvě, učinila tak Evropská unie jen v omezené míře. Rada EU argumentuje nutností čekat na ratifikaci všemi členskými zeměmi Evropské unie. Jak však v říjnu 2021 konstatoval Soudní dvůr Evropské unie, jde o neoprávněný požadavek. Zastoupení státníci tak mohou již nyní učinit kvalifikovanou většinou. Europoslanci proto Radu vyzývají, aby k tomuto kroku neprodleně přistoupila. Zároveň vyzvali členské země, které tak dosud neučinily, aby dál neotálely.

„Kolem Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám se objevuje řada dezinformací. Ve skutečnosti jde ale o dokument, který jasně odsuzuje domácí a sexuální násilí. Úmluva by přispěla k pomoci obětem i k trestání zločinců. Je ostudou, že Česko tento dokument stále neratifikovalo. Nevidím proto důvod, proč by tak neměla učinit Rada Evropské unie,“ říká pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

S Kolajou souhlasí také jeho pirátská kolegyně z české Sněmovny Klára Kocmanová. „Z velké části je česká váhavost způsobena polopravdami, které o úmluvě šíří konzervativci. Jak bychom ale po obětech násilí mohli chtít odvahu, když se sami bojíme přihlásit k dokumentu, který chce násilí potírat a předcházet mu? Navíc, české vládě brzy vyprší roční odklad a bude muset začít ratifikaci projednávat. Čím dřív úmluvu schválíme, tím dřív napravíme naši reputaci jakožto prozápadního státu,“ uvádí Klára Kocmanová.

Výzvu Radě EU a členským zemím vítá také europoslankyně Markéta Gregorová. „Jsem ráda, že EU má také zájem úmluvu ratifikovat na evropské úrovni. Dokud se k tomu Česká republika nebude mít, ať už vlivem úspěchu některých dezinformací, nebo vlivem čtyřprocentní menšiny reprezentované KDU-ČSL, dává EU obětem naději alespoň na evropské úrovni. Věřím však, že i díky našemu působením ve vládě úmluvu brzy konečně ratifikujeme,“ slibuje si Markéta Gregorová.

„Že domácí násilí, sexualizované násilí na ženách a utlačování slabších do moderní Evropy nepatří, snad nemusím nikomu vysvětlovat. Výzva Evropského parlamentu k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy je proto naprosto zásadní první krok pro svobodnější a rovnější Evropu, který jsme měli podniknout už dávno. Možná ratifikace Úmluvy Radou ale ještě zdaleka není vše, co potřebujeme. Potřebné směrnice, které by skutečně zlepšily životy všech Evropanů, které nadále nesmyslně blokují konzervativci ovládané země jako Maďarsko, Bulharsko nebo Česká republika. Miliony lidí se tak i nadále potýkají s problémy, které bychom společně dokázali jednoduše řešit. To se musí změnit,“ doplňuje europoslanec Mikuláš Peksa.

Istanbulskou úmluvu dosud neratifikovalo šest členských států Evropské unie, a to Bulharsko, Česká republika Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko. Dokument se zaměřuje na boj proti všem druhům násilí páchaného nejen na ženách. Týká se také prevence, ochrany obětí a stíhání pachatelů.