Cílem je nabídnout holubům místo k hnízdění a vytvořit jim vhodné podmínky, aby se do holubníku stahovali a neměli důvod být na místech, kde jsou nežádoucí. Navíc se bude jejich počet regulovat tak, že se jim část vajec odebere a nahradí se za umělá. Provoz zařízení včetně veterinární péče bude zajišťovat Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů,“ představila nový projekt náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Plamínková. Pro tuto cestu se nyní rozhodla také Praha a pověřila městskou společnost Lesy hl. m. Prahy, pod níž patří i Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, vybudováním a provozem městského holubníku v centru města.

Někteří lidé vnímají holuby jako živý prvek, který je s městem úzce spjatý, jiní je naopak mají za zdroj problémů, který způsobuje znečištění fasád domů nebo přenos nemocí. Faktem je, že člověk má svůj podíl na jejich složité situaci, a zároveň je také pravda, že se ve městech nekontrolovatelně množí.

Jako druh stojí holubi někde na pomezí mezi domácími zvířaty a volně žijícími živočichy. Holub „měšťák“ nebo „věžák“, jak se říká příslušníkovi holubí populace ve městech, pochází z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován, využit na jídlo, poštu a později opět zdivočel. Následně se křížil s chovnými druhy. Díky tomu je na člověku závislý a není schopen si v zimním období sehnat dostatek přirozené potravy, kterou je zrní a různá semena. Nejedná se tedy o volně žijícího živočicha, ale ani o typické domácí zvíře.

Řada měst proto hledá schůdná řešení, jak efektivně regulovat hejna holubů. Velmi účinným a zároveň šetrným způsobem je proto právě budování městských holubníků, kam se hejna stahují a lze u nich řízeně odebírat vejce i kontrolovat zdravotní stav.