Mezi přítomnými panovala shoda na tom, že nelegální množírny domácích mazlíčků, které mnohdy připomínají spíše středověká vězení než rodný domov, jsou závažným problémem, který nelze vyřešit jen změnou zákonů u nás v ČR nebo přísnějšími kontrolami. Jde přesně o ten druh problému, který se musí řešit na úrovni EU prostřednictvím společného systému identifikace a registrace.

Proto jsem v Bruselu využil svého vlivu čestného předsedy interní skupiny pro dobré podmínky zvířat v Evropském parlamentu a ve spolupráci s relevantními evropskými organizacemi jsem začal intenzivně pracovat na tom, aby se věci daly do pohybu. Během roku 2015 a 2016 jsem se ale opakovaně přesvědčil, že Evropská komise nepovažuje nelegální obchod s domácími mazlíčky za evropský problém.

Následovala proto série setkání a aktivit na české i evropské úrovni, abychom přesvědčili nejen širokou veřejnost, ale také ostatní politiky a úředníky, že jako země domácích mazlíčků, je v našem zájmu vystavit stopku nelegálním množírnám. Jejich existence totiž vážně ohrožuje zdraví zvířat i veřejnosti, evropské spotřebitele a fungování vnitřního trhu.

V listopadu 2016 jsem se sešel s Asociací pro ochranu psů a koček (Cat and Dog Aliance), kteří mě seznámili s jejich studií, která upozorňovala na znepokojující údaje o aktuálním stavu obchodu se psy a kočkami na území Unie. Kromě velmi slabé právní ochrany je problémem i rozsah, v jakém se tato nelegální činnost odehrává. V otřesných podmínkách ročně trpí sta tisíce psů a koček. Černý obchod se rozrostl do takové míry, že se stal jedním z hlavních zdrojů příjmů mezinárodní organizované trestné činnosti. Proto jsme začali připravovat strategii, jak situaci změnit. Společně s dalšími europoslanci jsme začali tlačit na vznik celoevropského Akčního plánu boje proti nelegálnímu obchodu a na to, aby nově vzniklá unijní Platforma pro dobré životní podmínky zvířat, zahrnovala také problematiku chovu domácích zvířat.

Vzhledem k tomu, že se na úrovni členských států i Evropské unie dnes a denně řeší řada závažných témat, je potřeba nejdřív získat patřičnou pozornost, aby byla vůle začít problém řešit. Kvůli tomu jsem v roce 2017 uspořádal v Bruselu několik setkání, kam jsme pozvali všechny zapojené strany. Výsledkem bylo, že se mi v Evropském parlamentu podařilo prosadit, aby se začalo oficiálně jednat o zpřísnění evropských pravidel. Je to běh na dlouhou trať a finální podnět ke změně musí přijít ze strany Evropské komise a členských států, ale někdo musí závod odstartovat, jinak se nikdy neznačně běžet.

Stálo to sice spoustu úsilí, ale během roku 2018 a 2019 se nám podařilo vypracovat v Evropském parlamentu usnesení, kde se mi podařil prosadit požadavek na vznik unijního systému identifikace a registrace a Akčního plánu EU, který by mimo jiné zlepšil naše pravidla, zavedl velmi přísné tresty a zaměřil se na prodej mazlíčků přes internet. Teď bohužel narážíme na to, že s blížícím se koncem současného mandátu europoslanců i eurokomisařů chce každý všechno dotáhnout do konce, aby s novými zástupci nebyla práce smetena ze stolu. Nadále ale bojuji za to, aby se usnesení dostalo ještě do evropských voleb na plénum Evropského parlamentu a my měli v ruce nástroj, kterým můžeme tlačit na EU, aby problém začala konečně řešit.