Důvod je logický, míra nezaměstnaných mladých lidí v eurozóně je v některých státech alarmující (Španělsko 54%, Itálie 41%, Řecko neuvěřitelných 59%) a toto číslo snad již nebude nadále kulminovat. Pro zajímavost, u nás je nezaměstnanost mladých lidí na úrovni 18%.

Záruka pro mladé by mělo představovat nový přístup k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, který má zajistit, aby všichni lidé mladší 25 let během 4 měsíců od chvíle, kdy ukončili formální vzdělávání nebo přišli o práci, získali konkrétní nabídku pracovního místa, odborné praxe nebo stáže, nebo možnost dalšího vzdělání. Systém záruk je financován primárně na základě vnitrostátních systémů. Realizace tohoto systému i zajištění jeho hladkého fungování bude vyžadovat úzkou spolupráci všech klíčových aktérů: orgánů veřejné správy, služeb zaměstnanosti, poskytovatelů poradenství v otázkách zaměstnání a profesního rozvoje, institucí vzdělávání a odborné přípravy, služeb podpory mladých lidí, podniků, zaměstnavatelů, odborů atd.. Naprosto zásadní je při řešení těchto otázek včasná pomoc, resp. zajištění takového prostředí, ve kterém by se mladý člověk mohl realizovat pracovně nebo se dál vzdělávat. Dle mého názoru ovšem tento krok je pouze první z mnoha, které bude nutné ještě učinit. Jako hlavní úkol vidím spíše zajistit lepší fungování spolupráce mezi výše jmenovanými aktéry, lepší orientaci při analýze  potřeb trhu práce, efektivnější přidělování a následné čerpání finančních prostředků, zjednodušení administrace jednotlivých procesů apod.. Země EU by v současné době měly připravovat národní prováděcí plány systému záruky pro mladé lidi. Jak dalece je ČR, je otázkou? Evropská komise bude při tom jednotlivým členským zemím pomáhat, aby systém záruk zavedly co nejdříve.

V termínu 9.-11. května 2014 pořádá Evropský parlament ve Štrasburku Evropské setkání mládeže EYE 2014. Vedle mnoha jiných témat se bude věnovat i nezaměstnanosti mladých. Účastníci setkání budou mít možnost o PRO a PROTI zárukám pro mladé diskutovat s portugalským a rakouským ministrem. EYE 2014, to je spousta diskuzí, setkání a dalších aktivit, které se budou konat uvnitř i vně Evropského parlamentu. Pro účastníky budou připraveny semináře, besedy a další aktivity spojené s mottem setkání "Nápady pro lepší Evropu". A nejen to, v prostorách vně Parlamentu se odehrají i kulturní a sportovní akce.

Evropský parlament hledá všechny možné cesty, jak bojovat proti nezaměstnanosti, zejména u mladých lidí. Záruky, pro mladé, vylepšený program Erasmus (nyní Erasmus+, viz níže) a odstraňování překážek pro ty, kdo pracují v zahraničí – to jsou opatření, která mají mladé lidi lépe připravit pro pracovní trh a pomoci tvorbě pracovních míst. Cílem programu Erasmus+ je rozvíjet dovednosti mladých lidí a zvýšit jejich šance získat dobré zaměstnání a také přizpůsobit vzdělávání potřebám trhu práce a inovacím. Program by měl trvat sedm let a bude disponovat rozpočtem ve výši 14,7 miliardy EUR; to oproti současnému stavu představuje 40% nárůst a svědčí to o zájmu EU investovat do této oblasti. Jiná možnost zde ani není. Jak bylo výše již popsáno, není všechno pouze o financích. V minulosti se z rozpočtu EU rozdalo spousty finančních prostředků, avšak efekt tohoto druhu podpory nevždy přinesl žádaný efekt. Finanční pomoc je totiž pouze jednou ze složek, které by měly pomoci zrezavělý evropský stroj ladněji rozpohybovat, resp. spíše zvýšit jeho výkon. Díky Erasmu+ by mělo více než 4 miliony Evropanů získat příležitost obohatit své studium, odbornou přípravu či praxi o zkušenosti ze zahraničí. Erasmus+ bude podporovat nadnárodní partnerství mezi institucemi zabývající se vzděláváním, odbornou přípravou a mládeží, tak aby byla navázána hlubší spolupráce mezi světem vzdělání a pracovním trhem, a aby došlo k jejich propojení nutnému k řešení nesouladu mezi potřebami evropského pracovního trhu a typy kvalifikace, které jsou v Evropě k dispozici. Bude rovněž podporovat úsilí členských států o zefektivnění vzdělávání a jeho inovaci a přizpůsobení potřebám trhu. V oblasti sportu bude podporovat místní tělovýchovu a projekty, které se věnují řešení negativních jevů, s nimiž se setkáváme v mnoha zemích (ovlivňování výsledků zápasů a soutěží, doping, násilí a rasismus atd.). Erasmus + slučuje sedm stávajících programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže; poprvé bude také podporovat sport. V této integrované podobě přináší Erasmus+ více možností spolupráce napříč odvětvími vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a díky jednodušším pravidlům je rovněž snazší se ho účastnit, než tomu bylo u jeho předchůdců.

Konference ReACT v Paříži, Frankfurtu, Varšavě jsou sérií interaktivních konferencí konajících se v různých evropských městech, během kterých odborníci a politici představují své názory na palčivá témata dneška a diskutují o nich.

Na Pařížské konferenci zaznělo, že bysme všichni měli být aktivní, sociální, jiní. Zaměstnanost může být podporována totiž různými způsoby a 15.10.2013 na pařížské konferenci bylo nosným tématem otázka  jak opět dostat Evropu do správných kolejí. Odborníci a podnikatelé se během konference podělili o své nápady, jak vytvářet v době letargického růstu nová pracovní místa.

Varšavská konference se (14.11.2013) nesl v duchu konstatování, že EU zvyšuje svou schopnost ovlivňovat situaci ve světě a tím roste její vliv a odpovědnost. Na druhou stranu ovšem zaznělo, že Evropa má méně energetických zdrojů než USA a Rusko a že se konkurenceschopnost EU zhoršuje. Pokud chce EU zlepšit svou energetickou bezpečnost, musí vyjednat lepší obchodní podmínky jménem všech členských zemí EU.

Frankfurtská konference (5.12.2013) se věnovala především solidaritě v rámci Unie, jako jedné z jejích základních hodnot, a proti ní stojícím někdy až příliš velkým rozdílům mezi čistými přispěvateli a čistými příjemci rozpočtu EU; přínosu výdajů EU na cestování bez hranic, jednotný trh a bezpečnost a jejich vlivu na kvalitu života; a úloze investic EU při podpoře zaměstnanosti a hospodářského růstu.

V situaci, kdy je tedy téměř každý čtvrtý mladý člověk v EU bez práce, musí EU hledat fungující řešení intenzivněji. A Evropský parlament nehledá jen u politiků a odborníků, ale chce slyšet i návrhy těch, jichž se problém týká v první řadě – evropské mládeže. 6.-8. listopadu 2013 byl Evropský parlament hostitelem Agory - setkání mladých zaměstnaných i nezaměstnaných lidí ze všech koutů EU, kteří jednali o tom, jak na nezaměstnanost. Zúčastnilo se jí 56 lidí ve věku od 18 do 30 let, po dvou z každé členské země EU. Jeden z nich byl vždy zaměstnaný, druhý bez práce. Účastnici diskutovali o různých aspektech nezaměstnanosti i o svých vlastních zkušenostech s ní. Jejich závěrečná doporučení jak se nezaměstnanosti postavit budou předána evropským lídrům a bude se o nich diskutovat i během Evropského setkání mládeže v květnu 2014 v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Evidentně Evropskému parlamentu není lhostejná situace na trhu práce, vytváří nová témata, diskutuje o nich. Snad všechny výše uvedené aktivity povedou ke snížení nejenom nezaměstnanosti mladých lidí. Prozatím jsme jenom v rovině akademických diskusí, ale pevně věřím, že výstupy těchto setkání se co nejdříve přetaví v řešení, která bude možné implementovat do mechanismu eliminujícího negativní ekonomické dopady a tím vytvořit fungující, stabilní evropský trh.