Jsem matka dvou dětí, jedno chodí do školky a příští rok ho čeká první třída, druhé dítě chodí do čtvrté třídy. Je mi smutno, kam až současná situace zašla. Své děti nechávám zatím doma, do konce školního roku to nějak zvládneme, ale co bude následovat? Budou se děti dusit v roušce nebo v respirátoru opět příští rok celé dny ve škole? Zvýší se časem počet testování, a to různými druhy, z nichž některá testování jsou invazivní a bolestivá?

Nejenom oceňuji, ale i obdivuji ředitele a ředitelky škol, pedagogické a další školské pracovníky, kteří se dostali do složité situace. Z jedné strany na ně dopadá rozhodnutí politiků o povinném testování, které stanovili jako podmínku pro školní docházku a na druhé straně oprávněný odpor řady rodičů proti povinnému testování a jeho způsobu. Někteří ředitelé se snaží vyjít vstříc rodičům a jejich dětem a dávají možnost i testování ze slin, což jako matka vítám, ale jde o princip.

Jestli je dítě zdravé, posoudí jeho lékař na základě vyšetření, když svoje dítě jeho matka nebo otec přivede k lékaři, pokud má podezření na onemocnění. Chce li někdo bez účasti rodičů a bez přítomnosti lékaře nebo k tomu určené kvalifikované zdravotnické osoby nezletilým dětem šťourat v nose, ústech, odebrat sliny ze kterých je také možné zjistit a zneužít DNA, musí mít od rodičů informovaný souhlas. K tomu však musí poskytnout ten, který nařizuje testování anebo testuje, rodičům nebo jejich právním zástupcům podrobné podklady, čím bude dítě testováno, přesné složení testů a k tomu používaných pomůcek. Jinak je to zneužití dětí, porušování lidských práv a ústavy. Nedovolme zneužívat naše děti farmaceutickými firmami k testování za podpory politiků, kteří to organizují a přikazují.

V současnosti je školní docházka podmiňována testováním dětí. Dočkáme se snad toho, že za nějaký čas bude podmínkou očkování vakcínami, které ani definici vakcíny nesplňují a to ještě bez možnosti výběru druhu vakcíny? Sledujeme, jak země v EU i ve zbytku světa přerušují testování určitými druhy vakcín, protože se po jejich aplikaci projevily nežádoucí a pro zdraví a život očkovaných nebezpečné účinky, včetně úmrtí. Při tom je definice vakcíny následující: „Vakcína (též očkovací látka nebo imunizační agens) je látka, jejíž vpravení do organismu má zajistit stimulaci imunitního systému (ZDE), aby si organismus vytvořil mechanismus obrany proti konkrétnímu onemocnění (ZDE) bez toho, aby skutečně onemocněl.“ Očkovací látka proti Covidu19 však tuto definici zcela nesplňuje, neboť nejenom že mohou být očkovaní i nadále přenašeči, ale ani u nich není zaručeno, že se Covidem 19 nemohou opět nakazit. Moje zkušenosti to potvrzují a veřejně to prezentují i lékaři a zdravotnický personál. Zdravotní sestry, se kterými jsem hovořila, se rovněž setkaly s tím, že i po druhé vakcinaci pacienti onemocněli Covidem19 a jejich onemocnění mělo těžký průběh. K čemu je očkovací látka zejména pro děti, když očkované možná chrání pouze čtyři až pět měsíců a to ještě očkovaní jsou i přenašeči coronaviru? Viry, obdobně jako je to u chřipkových onemocnění mutují, a budou mutovat i nadále. Zatím dosud není na všechny mutace účinná očkovací látka. Vypadá to jako hazard, kdy nuceně dáme naše děti k dispozici farmaceutickým firmám k testování jejich produktů a budeme je tím vystavovat značným rizikům. A po každé mutaci viru bude snad další očkování? Při tom se dětem a mládeži již rok, až na drobné časové výjimky doby kdy nechodí do školy, v podstatě zakazuje a znemožňuje pohyb na zdravém vzduchu, amatérský sport a cvičení s trenéry a cvičiteli a tím i řízené sociální kontakty. Děti a mládež se tak sami scházejí během dne a to bez dozoru a bez dodržování uložených opatření, když není anebo jim skončí distanční anebo prezenční výuka. To ale v tom lepším případě, jinak sedí doma u počítače, nadmíru jedí , tloustnou, leniví a odvykají sportu a intenzivnějšímu pohybu. To se za čas neblaze projeví na jejich zdraví. Tím vším jsou mnohem více ohroženi než při organizovaném pohybu a cvičení.

Ale vraťme se zpět do školních lavic. Pokud jsou testy negativní, je nesmysl, aby školáci nosili celý den respirátory anebo roušky. Analýza testů ukázala, že testy jsou málo spolehlivé, a pokud by se měly děti testovat, tak jedině když jim začínají příznaky, a to neinvazivními testy ze slin doma, a ne ve škole od učitelů a bez přítomnosti lékaře nebo zdravotníka. K čemu nám tyto testy u dětí jsou? Proč jsou žáci ve třídách testováni dvakrát týdně a pracovníci ve společnostech jen jedenkrát týdně? A kolikrát jsou testováni poslanci a senátoři a další politici, které často vidíme i při nedodržování opatření, která sami schválili. Kde je logika? V porovnání s tím, jak působí na celkové zdraví děti dlouhodobé nošení respirátoru nebo roušky, je výsledek jejich nošení nošení víc škodlivý než prospěšný. Lze tedy říci, že testy, roušky ani respirátory nefungují tak, jak nám je předkládáno. Ze své vlastní zkušenosti vím, že několikrát testovaní lidé byli negativní a přitom měli vysoké stádium těžkého covidu a skončili na kyslíku a JIP. Při tom antigenní test chybně ukazoval, že jsou testovaní lidé negativní a díky „důvěře“ v testy nezačali s léčbou včas, ať už pomocí vitamínů, aspirinu, isoprinosinu nebo dalších léků. Ale především měli zajít ke svému lékaři a dostat od něj doporučení na rentgen plic a podle výsledku být léčeni doma, nebo hospitalizováni. Naštěstí u případů které znám, zatím vše skončilo dobře. Ale chybné testy bohužel mohou mít v mnoha případech fatální následky, když ukáže antigenní test pozitivitu a PCR test je negativní. Co potom? PCR test by měl být spolehlivější, ale není tomu tak. Vyžaduje to vysokou pozornost a včas navštívit lékaře, aby k léčení nedošlo pozdě.