(Hovoří anglicky, simultánní tlumočení.)

Děkuji, dobré odpoledne vám všem.

Pane předsedo Sněmovny pane Vondráčku, pane předsedo vlády pane Babiši, vážení ministři, vážení členové této komory,

je báječné být zde v Praze v tomto inspirujícím městě sta věží. Opravdu vám chci poděkovat za svolání tohoto mimořádného zasedání. Právě jsem měl oběd s vaším předsedou Sněmovny, takže bych vám rád vyjádřil svoje poděkování. A také kondolence, protože být předsedou Sněmovny, to je opravdu těžká práce. Ale stojí za to kvůli demokracii, kterou máme. Vím, že to je opravdu vzácné privilegium pro zahraničního představitele, aby mohl promluvit k tomuto shromáždění. Zatímco jsem hluboce poctěn, tak to vidím také jako vzdání úcty silnému přátelství mezi našimi zeměmi, které sdílí jedinečný a trvalý svazek v historii. Toto je mimořádný moment v tomto příběhu. Sto let po tom, co prezident Woodrow Wilson spolupracoval s vaším prvním prezidentem Tomášem Masarykem při vzniku samostatné Československé republiky. Stejně jako naše Deklarace z roku 1776 mluvila o snaze o dosažení štěstí, Deklarace prezidenta Masaryka, která byla sepsána ve Washingtonu, vyzývá český lid, aby začal neustálé úsilí o pokrok.

Bývaly doby, kdy by si pouze málokdo uměl představit shromáždění, jako je toto. V polovině 70. let kancléř západního Německa předpovídal, že západní Evropě zbývá nějakých 20 nebo 30 let demokracie. Ale dnes americké a české vojenské jednotky bojují bok po boku, aby udržely mír ve světě. Americké a české podniky navzájem investují do svých zaměstnanců a ekonomik. Bezpočet studentů, umělců a podnikatelů cestují tam a zpět každý rok. Mluvil jsem se studenty na Karlově univerzitě, kde také probíhá velká výměna. A v dnešní době americký předseda Sněmovny stojí zde před vámi, předseda Sněmovny reprezentantů mluví před zvolenými zástupci svobodného a prosperujícího národa. (Potlesk.)

Ano, tady bych rád zdůraznil, že svoboda vzkvétá, ale neměli bychom to brát jako samozřejmost. Naše svazky jsou ještě hlubší než byly v minulém století. O České republice se často mluví jako o srdci Evropy. Podobně já pocházím z Janesville z Wisconsinu, což je malé dělnické městečko v srdci Ameriky. Vychováváme naše děti v podstatě ve stejné části ulice, kde já jsem vyrůstal. Můj pradědeček James Ryan přijel až z dalekého Irska, bylo to někdy v roce 1850. K dnešnímu dni ve Wisconsinu žije nějakých 60 bratranců a sestřenic Ryanů a všichni žijí na jednom čtverečním kilometru. Wisconsin je město, které bylo cílem mnoha evropských migrantů v polovině 19. století. De facto většina prvních českých osadníků v Americe přišla do našeho státu. Mnozí začali jako farmáři a potom si dále otevřeli své vlastní obchody a podnikání. Racin, což je městečko, které já mám tu čest zastupovat, tomu se říkalo Český betlém. Dokonce první české noviny, které byly vydávány ve Spojených státech, byly české. I první starosta městečka Racin byl Čech.

Tato snaha něčeho dosáhnout, snaha neustrnout, snaha o maximální využití těch talentů od Boha, to je vlastně podstatou toho, co já nazývám americkou myšlenkou. Je to právě tento názor, že podmínky, ve kterých jsme se narodili, nemusejí nutně určovat výsledek vašeho života. Jsou to ty krásné nadčasové principy, svoboda, volné podnikání, sebeurčení, konsenzus při vládnutí - ty všechny nám dávají schopnost vytyčit naši vlastní životní cestu. Vláda nebo správa věcí je nejlepší, když aplikujeme tyto základní zásady vůči všem problémům dnešního života. Tato americká myšlenka je živoucí silou, která mě poháněla i při mých studiích. Když jsem se poprvé hlásil do úřadu, bylo mi 27 a upřímně řečeno, hodně lidí muselo sebrat odvahu, aby zaměstnali někoho tak mladého, takže jsem musel najít někoho, kdo by mi pomohl. A ta osoba je zde dnes s námi, je to náš velvyslanec Stephen King, máme to štěstí, že je velvyslancem zde v České republice. (Poslanci tleskají velvyslanci na galerii pro hosty.) Bylo to v roce 1998 a Stephen přišel jako doslova ikona. A já jsem věděl, že potřebuji někoho, kdo by mi pomohl a dal mi věrohodnost a Stephen přijel, souhlasil s tím, že bude předseda mé kampaně a to mi dalo obrovskou důvěryhodnost. A určitě také víte, že je dodnes mým celoživotním přítelem. Tento člověk je opravdovým vlastencem a je skutečná třída. Je pro nás opravdovým požehnáním, že ho můžeme mít jako velvyslance Ameriky v České republice. (Potlesk.) Děkuji vám, pane velvyslanče.

Zrovna včera nad naší ambasádou jsme my a velvyslanec kráčeli nahoru ke glorietě a ten pohled odtamtud je skutečně nádherný. Tam jsem předal velvyslanci naši americkou vlajku, která ještě nedávno vlála nad Kapitolem, aby připomínala toto stoleté výročí. Můžete si vzpomenout, že v pochmurnějších dobách, když ještě železná opona dělila váš kontinent, tak tyto hvězdy a pruhy stále vlály nad glorietou, bylo to jako výraz naší nekončící podpory českému národu a našemu toužebnému přání, že jednoho dne se vrátí naše hluboce sdílené hodnoty. Ale tato republika se pouze nevrátila z komunismu, ale s velkou silou se vrátila také do velké míry díky vizím Václava Havla. Každý den před tím než vycházím po schodech ve své kanceláři v Kapitolu, tak procházím kolem busty Václava Havla. Byla vysochána českým umělcem, který potom byl donucen odejít do exilu během vlády komunistů. A Havlova busta je v té vstupní hale naproti bustě Winstona Churchilla. Často si říkám, když jdu kolem, o čem si ti dva asi povídají? Stojí v prostoru, kterému říkáme Foyer svobody a je to v podstatě jako projev úcty všem těm, kteří bojovali a obětovali své životy za naše vůdčí principy.

V podstatě to by mohl vymyslet jenom dramatik Václav Havel, dramatik jeho kalibru, protože vlastně Havel mluvil ke Kongresu Spojených států v roce 1990, pouhých pár měsíců po tom, co byl propuštěn z vězení. A prohlásil následující: Naše svoboda, naše nezávislost a naše nově zvolená demokracie, všechny byly těžce vykoupeny a nesmíme se jich zříci.

U této příležitosti by bylo moudré si připomenout slova Václava Havla a jeho odhodlání, když Havel říkal, že se nesmíme zříci svobody, jistě věděl, že existují síly, které se budou snažit uchvátit zpět a zatáhnout nás zpět. Věděl, že jsou síly, které se budou snažit přetvořit svět ke svému autoritativnímu obrazu.

Pro české lidi není neznámý ruský vliv, ať už je to pod maskou útlaku nebo násilných změn. Rusko porušilo mezinárodní normy svou agresí proti našim nejbližším spojencům ve Východní Evropě a více skrytě šíří dezinformace, angažuje se v kyberútocích, ovlivňuje demokratické volby po celé Evropě, stejně jako to činilo ve Spojených státech. Rusko nesdílí naše zájmy ani naše hodnoty. O co se snaží, je podkopání těchto hodnot. Musíme vidět, co to vlastně znamená - pokus zasít nesoulad mezi naše národy, rozdělit spojence a destabilizovat demokratické instituce. Toto nemůžeme a nebudeme tolerovat.

Tento týden více než dvacet zemí včetně Spojených států a České republiky přijalo společné rozhodnutí vyhostit ruské diplomaty v odezvě na útok na britské půdě. Solidarita na hranici svobody je teď důležitější než kdy jindy. Všechny národy, které kdysi trpěly pod sovětskou nadvládou, mají společné zájmy - budování bezpečnosti a prosperity. A v této práci naše dvě republiky nejsou pouze spojenci, kteří jsou navzájem oddaní otázce svobody, ale jsou partnery a lídry v této komunitě demokracií. Naše společné hodnoty jsou základem, na kterých vybudujeme silnější, odolnější instituce.

Za prvé. Náš sdílený závazek k hospodářskému růstu. Silná ekonomika je podstatná pro šíření svobody a zajištění stability. Je to to, co lidem dává důvěru, že mohou získat dobrou práci, žít dobrý život a že se dokážou sami o sebe postarat. Rychlejší hospodářský růst samozřejmě nevyřeší všechny naše problémy, ale díky němu budou naše problémy snáze řešitelné.

Zpět k České republice. Máte ekonomiku, která si vede mimořádně dobře, která se vyznačuje silnými exporty a nízkou nezaměstnaností. Jsme velice hrdi na to, že Spojené státy patří mezi přední investory. Přední americké firmy, jako je AT&T, Honeywell, GE, IBM a Microsoft provádějí inovativní vědu a výzkum ve spolupráci s Českou republikou. A jak jsem dnes zjistil, dokonce v Praze má sídlo jeden z nejstarších klubů Harley-Davidson na světě. (Potlesk.) Je tady takový obrovský potenciál mezi našimi dvěma národy. Bude zde mnohem více příležitostí jak pro Čechy, tak pro Američany.

Za druhé. Spolupracujeme v oblasti bezpečnosti, což je oblast, kde máme k dispozici celou řadu nástrojů. Opět Česká republika je perfektním příkladem svým sousedům, kde vede NATO-alianci, agresivně bojuje proti dezinformacím a dokonce podporuje sankce proti Rusku. V NATO, jak řekl náš prezident Trump, jsme prokázali našimi slovy a činy, že pevně stojíme za článkem 5, což je závazek ke společné obraně. A tento závazek je neochvějný. A my vám za něj také děkujeme, za to, že sdílíte tento závazek. (Potlesk.)

Samozřejmě všichni jsme se zavázali, že utratíme alespoň 2 % hrubého domácího rozpočtu na naše obranné výdaje. A jsme rádi, že Česká republika už má konkrétní plán, jak tohoto cíle v nadcházejících letech dosáhnout. Těšíme se, že na sebe vezmete o něco větší podíl výdajů na obranu. To je důvod, proč minulý týden Kongres schválil a prezident podepsal legislativu, která navyšuje podporu iniciativě na odstrašení Ruska, která zahrnuje postupné navyšování vojensky vybavených divizí na pěti místech tohoto kontinentu. Chceme, abyste viděli, že Amerika se opravdu zavazuje k trvalé a stálé přítomnosti v Evropě. Pro nás a naše spojence jsou hrdinství a zkušenosti Čechů nepostradatelné.

Víme a velice oceňujeme, jak jste bojovali s námi bok po boku v Iráku a v Afghánistánu. Jsme za to velice vděční. Za vaši podporu v ambasádě v Damašku. (Potlesk.) Také bych vám rád poděkoval za váš příspěvek, za vaši práci na ambasádě v Damašku, kde poskytujete kritickou podporu americkým občanům. Jste aktivními a ctěnými členy v globální koalici porážkou ISIS. A samozřejmě ISIS musíme porazit. Musíme společně udělat více, abychom zastavili tuto zákeřnou hrozbu. Potřebujeme, aby všichni spojenci výrazně pomáhali tím, že budou sdílet informace a budou vyhledávat zdroje extremismu. Pomohli jste zatlačit ISIS na bojišti, ale nikdo neví lépe než vy, co to znamená pro lidi, že se mohou vrátit zpět domů a začít znovu budovat své životy. A váš příspěvek na těchto misích obrovsky posílil vaše postavení v Evropě a v celém světě. A jsem velice povzbuzen diskusemi, které jsme zde měli ohledně dalšího rozšiřování naší spolupráce v oblasti obrany.

Za třetí. Jsou věci, které děláme každý den, abychom podpořili demokracii a lidská práva. Včera jsem měl příležitost navštívit Rádio Svobodná Evropa a vidět z první ruky úžasnou práci, kterou dělají. Bylo to skutečně neuvěřitelné. Máte velké štěstí, vy i my, že zde mohou vysílat. To je to, co bych rád připomněl, že svobodná a transparentní média jsou zásadním komponentem zdravé demokracie. Rovněž chceme být vašimi partnery při podpoře heroických snah organizací, jako je Národní nadace pro demokracii nebo Mezinárodní republikánský institut. My jako zvolení zákonodárci bychom nikdy neměli zapomenout, jak mocné je mluvit za ty, kteří za sebe sami mluvit nemohou. Koneckonců to je i důvod, proč jsme zde dnes, protože lidé, kteří byli volní a snažili se být svobodní, se semkli za společným cílem.

Vážení kolegové, já vím, že demokracie není snadná. Koalice se těžko tvoří. Může být stejně obtížné demokracii udržet, jako ji získat. Má své vady, má své chyby. A to se nikdy nezmění. Má své skeptiky. A to se také jistě nikdy nezmění. Toto skutečně je úsilí o pokrok. A dokud budeme nedokonalými bytostmi, jakými jsme, vždycky budeme mít nedokonalou formu vládnutí. Ale vždy je zde nebojácná snaha dělat věci lépe, aby nás posunovaly vpřed. Naším úkolem je v podstatě vytvořit protilátky pro naše instituce, aby byly dostatečně odolné, aby vydržely to, co přijde. To je naše velká morální a politická odpovědnost.

V tomto víru událostí bych rád připomněl ona dojemná slova deklarace prezidenta Masaryka, které pronesl před stoletím: Síly temnoty posloužily vítězství světla, vytoužený věk lidstva svítá. Věříme v demokracii, věříme ve svobodu, vždy větší a větší... Krásná slova.

Přišel čas pozvednout náš pohled, abychom znovu objevili svou víru v to, v co věříme a co můžeme dosáhnout společně, abychom dosáhli důstojnosti a schopností lidstva.

Amerika tu s vámi byla posledních sto let. Budeme s vámi i dalších sto let. Budeme s vámi vždy a stále.

Bůh buď s vámi a velice vám děkuji.