Pražák (ANO): Stavbu fotovoltaické elektrárny v Ralsku nepodpoříme

Chybí v něm podle nich mj. peníze na rekonstrukce silnic a platy nepedagogických pracovníků. Zároveň nezvednou ruku pro body spojené s plánem na vybudování obří fotovoltaické elektrárny v Ralsku. Vadí jim, že vedení kraje nebere ohled na místní obyvatele a unikátní přírodu, a nerealistické termíny zavazující k výstavbě solární elektrárny.

Návrh rozpočtu Libereckého kraje pro rok 2025 počítá s výdaji ve výši 15,5 miliardy korun. V případě rekonstrukcí silnic II. a III. třídy kraj očekává, že dostane 170 milionů korun od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Ve sněmovně současně leží návrh státního rozpočtu a už nyní je zřejmé, že kraje s dotacemi od SFDI pro příští rok počítat nemohou a na případné změny v rozpočtovém určení daní také včas nedojde. Je na místě se ptát, kde kraj peníze na potřebné rekonstrukce vezme. Stav silnic a mostů v Libereckém kraji není optimální. Nejspíš to bude z přebytků hospodářského výsledku kraje, ale tyto peníze budou zase chybět jinde,“ vysvětluje zastupitel David Pražák.

Podobné je to s financováním platů nepedagogických pracovníků, jako jsou asistenti, poradci, školníci, kuchařky nebo uklízečky. „Státní rozpočet počítá s platy pro nepedagogické pracovníky pouze do konce tohoto školního roku, od září by měly přejít do gesce samospráv. Ty na ně prostředky v rozpočtech nemají a aby mohly dostat peníze od státu, musí se změnit příslušné zákony, což nelze stihnout. Kraj v návrhu rozpočtu s takovým scénářem nepočítá, přestože půjde ve výsledku o stovky milionů korun. Bez nepedagogický pracovníků školy ale fungovat nemohou,“ zdůrazňuje za hnutí ANO zastupitelka Jitka Volfová.

Kvalitní silnice a školství patří mezi základní oblasti, o které se má kraj postarat a měl by na ně peníze najít. Zastupitelé za hnutí ANO vidí možnost úspor ve velkorysých projektech, které ve výsledku zásadní vliv na kvalitu života obyvatel kraje mít nebudou, příkladem je budování megalomanské solární elektrárny v Ralsku. Rovněž je třeba pohlídat, aby se krajské investice v průběhu času nezdražovaly, jako se to stalo například u parkovacího domu, Lidových sadů nebo centrálního depozitáře, jehož cena se vyšplhala z 200 milionů korun na bezmála půl miliardy. Také ZOO je v daleko horším stavu, než kraj původně počítal, a opravy a její rozvoj spolknou mnohem více peněz, než bylo v plánu.

Z výše uvedených důvodů návrh krajského rozpočtu dne 18. listopadu 2024 neprošel ani finančním výborem. „U některých položek je evidentní, že u nich převážila politika nad ekonomickými argumenty. V návrhu rozpočtu v roce 2025 kraj například plánuje zadat přípravu projektu rekonstrukce Ještědu za 12 milionů korun, aniž by mu objekt patřil. To by řádný hospodář dopustit neměl a doufám, že to tak vyhodnotí i zbytek zastupitelek a zastupitelů. Ještěd opravu potřebuje, o tom není pochyb, ale částka by měla být na základě smlouvy započtena do kupní ceny,“ dodává Jitka Volfová.

FVE v Ralsku: Na prvním místě musí být místní obyvatelé

Finančním výborem ani výborem hospodářského a strategického rozvoje, který se konal 12. listopadu, neprošly body týkající se plánu vedení kraje vybudovat v bývalém vojenském prostoru Ralsko fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 62,5 MW. Ta by měla zabrat více než polovinu plochy letiště v Hradčanech, tedy v lokalitě s unikátní přírodou a turistickým potenciálem. Vedení kraje předkládá zastupitelstvu návrh (bod 50) na zaplacení polovičního podílu, tedy 14 062 500 korun, a to za úpravu distribuční sítě společnosti ČEZ Distribuce. Částka vyplývá ze smlouvy, kterou schválila pouze Rada kraje a už byla do ČEZu odeslána. Zároveň vedení kraje navrhuje založit společnost Energie Ralsko, s.r.o. (bod 14), pod kterou by realizace elektrárny spadala.

V momentě, kdy kraj poloviční podíl uhradí, se rozeběhnou příslušné lhůty, přičemž ta hlavní představuje 33 měsíců na vybudování elektrárny, která výrazně zasáhne do životů obyvatel Ralska a místního životního prostředí. „V hnutí ANO považujeme za zcela zásadní a nepřekročitelné, aby s plánem kraje byli dopodrobna seznámeni místní obyvatelé a aby věděli, co pro ně taková stavba v jejich bezprostřední blízkosti bude znamenat. Zdali i pro ně bude mít nějaký přínos, protože elektřinu jim nezlevní,“ vysvětluje zastupitel a starosta Ralska Miloslav Tůma s tím, že ho mrzí účelové fámy, které po Ralsku kolují, že si místní mají vybrat, jestli chtějí mít za domy elektrárnu nebo armádu.

Kromě toho, že záměr kraje není vykomunikovaný s komunitou v Ralsku, visí nad projektem i další otazníky. „Zastupitelstvo v Ralsku by muselo schválit zapsání změny územního plánu, jehož současná podoba s tímto typem stavby nepočítá. To je akce na měsíce, ne-li roky, proběhnout musí jedno či dvě veřejné projednání, v rámci kterých se může vyjádřit široká veřejnost i různé organizace, včetně ekologických.

A to je teprve začátek, stihnout vše do 33 měsíců je podle mě mimo realitu,“ objasňuje Miloslav Tůma. Příroda v bývalém vojenském prostoru je ojedinělá a přímo s letištěm v Hradčanech sousedí například evropsky významná chráněná ptačí lokalita Natura 2000. Tamní přírodu si oblíbili i turisté a rekreační sportovci nejen z Českolipska a Libereckého kraje.

„Žádná přesná čísla k projektu zatím neexistují, projde sice povinným posouzením vlivů na životní prostředí, tzv. procesy EIA a SEA, ale stále tu budou pochybnosti o tom, jestli peníze, které kraj díky levnější elektřině teoreticky ušetří, stojí za devastaci místní fauny a flory. S instalováním fotovoltaik na střechy krajských objektů žádný problém nemáme, cena za tu obří v Ralsku je ale z hlediska finančního, ekologického i společenského příliš vysoká. Liberecký kraj nepotřebuje tak megalomanský projekt, přikláníme se spíš k menším akcím,“ doplňuje zastupitel David Pražák, který je předsedou krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství.

Je rovněž otázkou, kolik bude stát kraj vybudování příslušné infrastruktury, jaká bude cena distribuce a kam bude kraj vyrobenou energii ukládat. „Může se také stát, že ceny elektřiny budou záporné. Bude kraj výrobu dotovat? Chybí nám ekonomická analýza, která by ukázala, zdali a kdy se vynaložená investice kraji vrátí. Jen vybudování infrastruktury vyjde kraj na stamiliony a celkem se realizace projektu vyšplhá na miliardy. Rizik tam je na samosprávu, která hospodaří s penězi daňových poplatníků, opravdu hodně. Nehledě na to, že kraji chybí peníze například na rekonstrukce silnic, nová lůžka pro seniory nebo ve školství, tam by krajské stamiliony mohly lidem skutečně pomoci,“ uzavírá David Pražák.