Čau lidi, pamatujete si mě ještě? Nějakej Babiš. Teď se o mně moc nepsalo, tak kdybyste nevěděli, vypadám nějak takhle. Sedím tu, dal jsem svařáka. Přemýšlím si. Zkoušeli jste se někdy vžít do lidí, kteří mě fakt, ale fakt nesnáší? Někteří z nich dokonce chtějí, abych zemřel.

A teď nemluvím jen o všech těch „politických podnikatelích“, kteří kvůli našemu protikorupčnímu hnutí a zákonu o registru smluv přišli o státní zakázky nebo o těch, kteří šidili na daních, a kvůli nám je museli začít platit a nenávidí nás, jasně že nás nenávidí.

Ne. Teď mluvím o normálních lidech, kterým třeba vadí, že jejich strany, které volili, sedí už šest let v opozici. Možná mají někteří v posledních letech pocit, že stále prohrávají. V parlamentních volbách, krajských i těch evropských. Mají pocit, že je válcuje hnutí, které nevolili a nechápou, že pracuje i pro ně. Někoho to určitě štve a je vděčný za každou pomluvu, za každý signál, že by mohl ten hrozný nenáviděný Babiš skončit. Když to nejde ve volbách, tak přes nějakou kauzu. Takový člověk pak chodí na Václavák a na Letnou pokaždé, když se kolem mě něco děje. Chodí tam nejen voliči opozice, ale hlavně komentátoři, kteří mě za každou cenu chtějí dostat z politiky.

I když mě to zraňuje, tak chápu, proč to ti lidi dělají. Ale není moje chyba, že strany, které volí, nedokážou uspět ve volbách. Že se pořád drží programu antibabiš, i když evidentně nefunguje. A když navrhnou něco rozumného, je to často okopírované od našeho hnutí, a to ještě s několikaletým zpožděním. Zvyšujeme platy, zvedáme životní úroveň, modernizujeme naši zemi. Opoziční strany se k nám mohly už dávno přidat a pracovat spolu s námi ve prospěch této země. Zvali jsme je všechny k jednání hned v den vyhlášení výsledků voleb. Mohly pracovat s námi. Vynahradit lidem to, že řada z nich 25 let předtím rozvracela hospodářství, způsobila škody za tisíce miliard - a lidi akorát škrtili. A že vždycky před volbami něco slibovali, a když byli ve vládě, dělali opak.

Co vlastně po mě ti největší hejtři chtějí? Abych nebyl? Proto je každý, kdo mi napíše slovo podpory, u nich kobliha? Smsek, vzkazů a komentářů, že mám vydržet, jsem dostal za poslední týden obrovské množství. Strašně vám za to děkuju.

Normální člověk by už asi odešel, ale já, jak je obecně známo, jsem urputné hovado. Ta štvanice trvá už čtyři roky a když moji soupeři nejsou schopní mě porazit ve svobodných, demokratických volbách, tak doufají, že to za ně vybojuje Brusel.

To, jak se na mě snaží něco vyškrábnout, je zoufalé.

StB. 38 let stará věc. Vyhrál jsem už 3x soud o to, že jsem neoprávněně vedený jako její spolupracovník. Prostě na mě vedli svazek bez mého vědomí, jak bylo tehdy běžné, protože museli plnit plán. Já ale žádnou spolupráci nikdy nepodepsal. Proto se soudím a ani jeden z těch soudů jsem neprohrál, jak média – i ta nejrespektovanější – s oblibou píší. Ale omílají to pořád dál. Dobře si přečtěte, jak to doopravdy je a jak dlouho ta kauza probíhá. V lednu to bude 8 let. Dávám do komentářů.

Čapí hnízdo. 12 let stará věc. 9x kontrolovaná bez jakéhokoli problému. Až když jsme ostatní převálcovali v preferencích, zrodila se tahle kauza. Nejdřív obvinili 11 lidí, pak 7, teď už jen 2. Věřím, že v dalším kole to bude už nula. Moje rodina byla stíhaná nespravedlivě. Nejhorší je, že moji oponenti jsou tak odporní, že napadají moji rodinu. Manželku i děti. Je to hnus.

Lex Babiš. Tohle je asi nejtěžší kalibr. Řekli si, že když sáhnou na firmu, kterou jsem budoval přes 21 let, tak z politiky odejdu. No, překvapil jsem je. Upřednostnil jsem zájmy lidí, kteří mě volili a dali mi důvěru. Firmy jsem se vzdal. Dodržel jsem zákon, který proti mně napsaly tradiční, demokratické strany. I když o něm renomovaní právníci prohlásili, že je protiústavní a v rozporu s Evropským právem. Už skoro 3 roky trvá Ústavnímu soudu, aby rozhodl, jak to vlastně je. Žalobu proti tomu zákonu podal jak pan prezident, tak část poslanců. Ale já jsem se i přesto podřídil, firmy jsem se vzdal. Takže kdybych teď přišel na valnou hromadu Agrofertu, tak mě vyhodí ze dveří. Nemám na tu firmu prostě žádný vliv.

Ale ani to nebrání mým protivníkům a médiím dnes a denně nepravdivě a zkresleně informovat o celém auditu a zákonu o střetu zájmů a lhát, že se budou vracet peníze.

Jeden z takových lidí a mých největších odpůrců je člověk, kterého jsem si přivedl jako náměstka, když jsem nastoupil jako ministr financí. Tvrdil mi, jak bude bojovat s korupcí. Jenže je to psychopat a všude vidí zločince. Holt, profesionální deformace. Udělal audit výběrového řízení na klíčový IT systém, kvůli kterému jsme nevratně přišli o 820 milionů korun a ještě ohrozil proplácení VŠECH dotačních programů v Česku. Kvůli jeho auditu se musela IT zakázkou zabývat policie a finanční správa, která ani za 3,5 roku nezjistila žádné pochybení. Domluvili jsme se s ním na ukončení spolupráce. Bylo jasné, že jeho hlavní cíl je poškozovat Českou republiku. Odkazy najdete v komentářích.

A tento člověk je přesvědčen, že Česká republika musí ve všem Evropskou unii poslouchat a že evropské právo je nadřazené českému. Není to pravda! Jsme svrchovaná země. Není možné, aby Brusel vykládal české zákony, na to tu máme české soudy, české soudce, českou justici.

Pan udavač se teď přidal k Pirátům, kam samozřejmě patří, protože stejně jako on, i oni vše destruují. Přes svoje kontakty, které získal na ministerstvu financí, tlačí evropské úředníky, aby pomohli sestřelit Babiše, a píše na všechny evropské adresy, aby mě poškodil. Víte, já se na něj nezlobím. Pochopil jsem, že to má v povaze, je nemocný nenávistí. Miluje udávání. Nezlobím se na něj, protože jde po mně. Je to zjevně jeho politický styl. Co mě na něm ale štve, je to, že systematicky poškozuje naše zájmy v rámci Evropské unie. Už jsem to psal několikrát. V počtu udání jsme první země v EU. I ve zveřejňování důvěrných zpráv. Prostě v rámci politického boje na sebe posíláme udání a jsme v tom jedničky. No a zároveň taky někteří lidi zveřejňují důvěrné dokumenty, které jsou interní a mají zůstat neveřejné, kvůli boji o moc dokážou udělat cokoli, co z Česka udělá v očích Unie nedůvěryhodné partnery.

Tenhle týden se rojila jedna lež za druhou a média je pomáhala šířit. Hlavně ti bojovníci za pravdu, kteří neustále něco píší o fake news, ale sami neřeší, že šíří nepřesnosti a nepravdy. Tou první největší lží je to, že auditorská zpráva o střetu zájmů znamená nějaké konečné rozhodnutí Evropské komise. To je takový nesmysl, že bude nejlepší, když vám sem vložím doslovný citát komisaře EU pro rozpočet a správu Johannese Hahna: „Proces auditu není uzavřen, ještě může dojít ke slyšení obou stran, závěr celého procesu můžeme očekávat ve 2. polovině 2020. Až pak bude možné závěry zveřejnit. Pojem závěrečná zpráva je zcestný, EU poslala interní předběžné konstatování a Česká republika může dát stanovisko, pak teprve bude závěr procesu.“ I potom ale bude mít naše země možnost se bránit soudně.

A lež číslo dva. Česká republika bude muset kvůli údajnému střetu zájmů vracet stovky milionů. Novináři celý týden lhali, že se má vracet půl miliardy, částka pak neustále klesala, a teď je ÚDAJNĚ na 230 milionech. Nevím, kolikrát to budu muset ještě napsat. Takže znovu pro ty méně chápavé. Česká republika nebude muset vracet žádné peníze. Víte, kdo tuhle lež nejvíc šíří, a kdo se jí ohání? No ti, kteří byli v roce 2011 zodpovědní za to, že naše země musela vracet Evropské unii 34,5 MILIARDY za zneužité dotace a všechny tyhle prachy si vzali od daňových poplatníků, od nás všech. Ano, tehdy seděl na ministerstvu Miroslav Kalousek. Proč tehdy nikdo neprotestoval? A co třeba machinace s dotacemi za 10 miliard v kauze ROP Severozápad? Schválně koukněte na pár odkazů v komentářích.

Jak už jsem napsal. Nejvíc mě na tom všem mrzí, že kvůli hejtrům a udavačům vypadáme jako banánová republika. Češi udávají Čechy v Bruselu, šikanují nejen české úředníky, na které podávají trestní oznámení, ale i evropské úředníky, aby jim pomohli sestřelit politickou konkurenci. Hrají si na nějaké hodnoty, přitom porušují všechna pravidla slušnosti a důstojnosti. Vždyť první předběžná zpráva o auditu byla v médiích dřív, než ji vůbec dostal stát! A okamžitě začalo překrucování a dezinformace. Hejtři jdou tak daleko, že totálně ignorují i slova evropského komisaře pro rozpočet a správu, který sám říká, že se k auditům nemůže vyjadřovat, protože to není ani zdaleka uzavřená věc.

Určitě jste si všimli, že zveřejnění auditní zprávy se řešilo i na pražském magistrátu. Primátor Hřib místo toho, aby řídil Prahu a dělal něco pro Pražany, tak tuhle kauzu politicky zneužívá, i když s tím Praha nemá vůbec nic společného. Na magistrátu rovnou na tiskové konferenci propírali obsahové části auditní zprávy. Tak vidíte, dodržují pravidla, jenom když se jim to hodí.

Já osobně respektuji důvěrnost auditu. Stejně tak i paní ministryně Klára Dostálová a odborný tým, který se na procesu podílí. Chovají se profesionálně. A pan starosta Jan Čižínský to řekl Pirátům dobře:

„Pokud chceme, aby Andrej Babiš respektoval evropská nařízení, musíme je respektovat také. Evropská komise si nepřála zveřejnění auditní zprávy. Babiše a hnutí ANO neporazíme audity, ale ve volbách.“

Nic, nebudu vás už s tím zatěžovat, určitě toho máte z médií a sociálních sítí za poslední týden sami dost. Pořád si musím zvykat, že v tomhle světě argumenty nestačí. A nikdy mě to nepřestane mrzet, protože tahle negativní a hysterická atmosféra se čím dál tím více dostává i do společnosti. Lidi jsou stále fanatičtější a tahají politiku i tam, kde nemá vůbec co dělat. Třeba do škol. Jedna naše poslankyně mi vyprávěla, jak ve škole, kam chodí její dcera, vyzývají učitelé děti, ať jezdí demonstrovat na Letnou. Jedné mé kolegyni odmítli vzít děti do školy, protože dělá s tím Babišem. A nejnovější taková zkušenost je od mé spolupracovnice, jejíž dítě se vrátilo z výuky občanské nauky. Učitelé tam na základě vylhaných článků z pochybných webů říkají, že Babiš je ohrožením demokracie a největší problém naší země. Což mi přijde totálně nefér, neprofesionální a hlavně podlé vůči lidem, kteří pracují ve prospěch České republiky. Od mého vstupy do politiky mi nemohou mí kritici rozhodně nic vyčítat. To, co děláme jako vláda, děláme dobře, s těmi nejlepšími úmysly. Naše ekonomika i díky tomu skvěle funguje a o to víc jsou naši protivníci hysteričtí a agresivní.

Pojďme k tomu opravdu důležitému. Státní rozpočet je už definitivně schválený. Hotovo. Jde na podpis k prezidentovi. Je to další velký skok ve zlepšování životní úrovně v naší zemi. Už v minulém hlášení jsem vám psal, že jsme v hrubém domácím produktu na hlavu překonali Španělsko, že jsme národ nejmíň ohrožený chudobou v Evropě. Taky jsem vám naskládal celkem 11 grafů, jak se zlepšuje život v Česku. Průměrná mzda, minimální mzda, důchody, platy sestřiček, doktorů, učitelů, hasičů, policistů, vojáků. Viděli jste, jak to v posledních 5 letech roste, zatímco před naším nástupem do vlády platy stagnovaly, nebo dokonce klesaly.

Já jsem si před hlasováním o rozpočtu vzal slovo a všem shrnul, co všechno rozpočet lidem příští rok přinese, proč je postavený zrovna takhle, odmítl jsem neodborné připomínky opozice a taky řekl svoje k auditům. Nakonec se z mého projevu stala taková menší encyklopedie současné situace naší země, tak pokud máte trochu času a chuť dozvědět se o těch nejdůležitějších souvislostech, určitě si přečtěte záznam, co dávám do komentářů. Je to sice dlouhé, ale taky pěkně hutné. K tomu video s projevem Aleny Schillerové a komplet materiál k rozpočtu 2020 s grafy a fakty.

Pojďme od čísel k něčemu, co má velkou symbolickou hodnotu. Milan Kundera, náš nejslavnější novodobý spisovatel, získal po dlouhých 40 letech zpět české občanství. Předal mu ho tenhle týden náš velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Chci mu poděkovat, bez něj by se to nestalo, a já jsem rád, že jsem to celé mohl iniciovat. Vlastně to začalo mým nevinným dotazem během našeho oběda s manželi Kunderovými, když jsme je s Monikou 10. listopadu 2018 navštívili v jejich bytě v Paříži.

Děkuju taky panu Drulákovi za to, jak naši zemi reprezentoval, ve Francii mu právě končí jeho mise a já každému doporučuju přečíst celý rozhovor s ním na Novinkách.

KLIMA!

Už minulý týden jsem vám psal, že letím do Madridu na klimatický summit pořádaný OSN. Psal jsem vám, jak se na něj připravujeme s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem i ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, dával jsem vám hodně zajímavou prezentaci o tom, jak to vlastně je se skleníkovými plyny a jak naše země emise snižuje. Myslím, že minule jsem to rozepsal celkem podrobně, ale zopakuju aspoň tohle. Evropa je lídr v ochraně klimatu. Produkuje jen 9 procent skleníkových plynů. Pokud se ale k nám nepřidá Čína, USA, Indie, Rusko a další země, je naše snažení k ničemu.

V minulém roce EU snížila svoje emise o 80 milionů tun, zbytek světa je ale navýšil o víc než miliardu tun! Takhle to fakt nejde. Vyzval jsem proto před ostatními premiéry a prezidenty ve svém projevu všechny velké znečišťovatele, aby si konečně uvědomili svou odpovědnost, kterou máme vůči našim dětem a přidali se k úsilí nás Evropanů. Času už je strašně málo.

Taky jsem znovu jasně řekl, že Česká republika podporuje Pařížskou dohodu a plní všechny svoje závazky, dokonce je ještě předháníme. Do roku 2020 jsme měli snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 20 procent. Nám se je povedlo už v roce 2017 snížit o 35 procent. A plánujeme je snižovat o 43 procent do roku 2030 a o 80 procent do 2050. Samozřejmě díky rozšíření jádra a obnovitelných zdrojů. Kdo vládnete angličtinou, tak si určitě přečtěte v komentářích můj projev, který jsem v Madridu měl.

Změna klimatu je obrovská výzva pro celé lidstvo. Naše cesta od uhlí vede nejen přes obnovitelné zdroje, ale hlavně jadernou energii, a proto potřebujeme, aby nás EU v téhle strategii podpořila. A to i finančně, protože přechod na bezemisní hospodářství nás bude v příštích letech stát tisíce miliard korun a sami to prostě neutáhneme. Intenzivně už o tom jednáme s vedením Evropské komise.

Ještě před odletem do Madridu jsme měli tiskovku o klimatu s ministry Havlíčkem a Brabcem. No, a zrovna v ten moment demonstrovali studenti z ekologického hnutí Fridays for Future. Tak jsme jim řekli, že je škoda, že nepřišli za námi, abychom se mohli bavit o jejich postojích napřímo. Ozvali se a potkali jsme se teď v pátek.

S ministry jsme se jim snažili říct, co děláme v boji proti klimatické změně. Doplňovali jsme jim informace, které neměli přesné. A chtěli jsme slyšet, proč stávkují. Co děláme špatně?

Upřímně jsem byl překvapený stylem jejich jednání. Já fakt neberu svůj věk jako nějakou zásluhu, nenadřazuju se nad mladší a rád se bavím otevřeně, ale tohle bylo i na mě trochu moc. Podobnou povýšenost a agresivitu jsem naposledy viděl v OSN, když jsem sledoval vystoupení Grety Thunbergové.

Ptali jsme se jich na názor. Jestli máme budovat jádro, jestli máme zavřít uhelné elektrárny, ale oni nám řekli, že to sami neví a máme se víc bavit s klimatology. Což teda pravidelně děláme. Vždyť klimatologové sedí i v naší Národní koalici proti suchu.

Řekli nám, že máme víc investovat do obnovitelných zdrojů. Jenže to je problém. Tak začněme. Zaprvé, ty soláry. To všichni přece znáte, to je ten megatunel z Topolánkovy éry za tisíc miliard, kvůli kterému každý rok doplácíme 30 miliard korun na zvýhodnění solárních elektráren. Však jsem vám k tomu dával materiály už minule.

Zadruhé, vodní zdroje u nás nejsou efektivní kvůli suchu a taky díky tomu, že poslední přehradu u nás postavili komunisti. Posledních 30 let jsme nebyli schopní postavit jedinou přehradu. No, a pak tu máme ty větrné elektrárny, což nám říkali i ti studenti. Tak jsem se zeptal, kde je máme stavět, protože podle mě tomu starostové a občané moc nefandí. Viděl jsem takový větrný park na rakouské straně hranic u Valtic. No, nevypadá to jako součást krajiny. Studenti řekli, že si to máme vyřešit sami.

Tak fajn.

Vyzývám starosty a občany, kteří větrníky chtějí, ať se mi ozvou a můžeme se bavit o tom, že je u nich vybudujeme.

Každopádně, i přes všechny problémy do obnovitelných zdrojů investujeme. Na Radě EU pro energetiku jsme tenhle týden potvrdili, že v roce 2030 budeme na 22 procentech podílu obnovitelných zdrojů, zatímco cíl Polska a Maďarska je 21 procent a Slovenska 19,2 procent. A to nás bude stát další stovky miliard korun.

Z jednání s aktivisty vyplynulo, že pravděpodobně chtějí, abychom hned uzavřeli uhelné elektrárny. Fajn. Tím pádem bychom zařízli zdroj elektrické energie, za který zatím nemáme náhradu. Řekli nám, že Evropa od první průmyslové revoluce, tedy přes 300 let, vypouští do atmosféry emise, a že teď se musí radikálně omezit, a že je jedno, že Asie nebo Afrika znečisťují planetu daleko víc než my. Západ se prostě má omezit a je prý jedno, že lidi tady přijdou o práci, že to bude mít zásadní dopad na generace, co přijdou po nás. A ještě k tomu to k vyřešení klimatické krize nepřispěje. Stejně tak probíhala diskuze i o uhlíkových clech. Já se jejímu zavedení na evropské úrovni nebráním, ale musíme to určitě probrat na Evropské radě. Jsem zvědavý třeba na Německo, které je největší evropský exportér do Číny, jak se k tomu postaví. Ekonomika našeho západního souseda, stejně jako ta naše, je orientovaná na export a zavedení uhlíkových cel by určitě rozpoutalo celní válku s Čínou a dalšími zeměmi, které do Evropy dodávají takzvané špinavé zboží, jehož výroba je energeticky náročná a znečišťuje životní prostředí na celém světě.

Snažili jsme se studentům vyvrátit pověru, že situaci okolo emisí nebereme vážně. NAOPAK. klima řešíme s klimatology, máme komise, projekty, investujeme. V rámci vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které předsedám, jsem vytvořil odborný panel, kde jsou špičkoví vědci. Dává nám podklady a jeho názory jsou pro nás nesmírně cenné. Ale abychom dosáhli na uhlíkovou neutralitu, potřebujeme od EU peníze navíc, jak jsem vám psal před chvílí. Nabídl jsem studentům spolupráci, dokonce jsem je pozval na naši Uhelnou komisi, aby viděli, že jsou tam experti, které prý postrádají. Řekl jsem jim, že demonstrace jsou sice fajn, ale pokud chtějí opravdu pomoct, měli by se zapojit i jinak. Třeba sázet stromy. A taky by mohli třeba pomoct zorganizovat besedy s našimi experty na školách. Ale asi o to nestojí. Prý s námi jen ztráceli čas. Hm, tak jo. Takhle chtějí řešit vlastní budoucnost? Byl to zvláštní zážitek.

Právě u mladého člověka bych čekal, že bude připravený poslouchat argumenty. Byl to ale úplný opak. Jejich hlavní mluvčí opakoval spíš politické fráze než konkrétní připomínky k tomu, co děláme. Prostě měli jasno, už když přišli.

Naopak seriózní a příjemné bylo jednání s předsedou Rady seniorů Zdeňkem Pernesem. Scházíme se často a tentokrát jsme probírali možnosti, jak našim seniorům zlepšit společenské postavení ve vztahu k ostatním generacím. Taky jsme se bavili o pomoci s financováním seniorských organizací. S tím se budu snažit maximálně pomoct.

Od seniorů k těm nejmenším. Přišly za mnou dámy ze Společnosti pro ranou péči, Jitka Barlová a Pavla Matyášová. Jejich neziskovka poskytuje poradenství rodinám, kterým se narodí těžce nemocné nebo postižené dítě. V Česku máme asi 30.000 rodin s postiženými dětmi do 7 let, ale kapacity rané péče jsou jen pro 3.000 z nich, takže některé rodiny čekají na pomoc i 260 dní… Problém taky je, že se kraj od kraje liší finanční podpora téhle služby. Někdy i dvojnásobně. Situaci by měla zlepšit novela zákona o sociálních službách.

V poslední době vám skoro v každém hlášení napíšu něco ke stavebnímu zákonu. Tenhle týden jsme nad ním měli znova schůzku s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. Nejnovější informace. Zákon je už v mezirezortním připomínkovém řízení a nejpozději do 23. prosince budou moct zákonodárci uplatňovat připomínky. Určitě se taky nemůžete dočkat, až začne nový stavební zákon platit. Státní úředníci budou muset dodržovat lhůty, stejně jako je musí dodržovat občan vůči státu. Už si nebudou moct přehazovat občana mezi sebou, ale budou většinu věcí řešit za něj a elektronicky. Už se nebudou moct vymlouvat na dovolenou nebo nemoc, ale v nově nastaveném systému jim budou umět vypomoct kolegové na jiném úřadě. Už se nestane, že by významné stavby, jako třeba dálniční obchvat, řešily malé stavební úřady, které na to nemají lidi ani zkušenosti.

Tenhle týden byl taky evropský výbor poslanecké sněmovny. Na něm jsem představil, s čím pojedu na Evropskou radu. Klima, rozpočet, budoucnost EU. Myslel jsem, že se budeme bavit hlavně o těchto klíčových tématech, ale někteří poslanci to zase vzali jako příležitost k opakování všech lži a dohadů kolem střetu zájmů a útoků na moji osobu, tak jsme toho moc nestihli, i když jsem tam byl víc než hodinu.

Teď už jen rychlé zprávy. Byl jsem na oslavě státního svátku Rumunska, je to náš blízký spojenec v NATO a partner v EU. Podporujeme je, aby se jim podařilo vstoupit do Schengenu. Potkal jsem se s bývalým šéfem Agrární komory Janem Velebou. S radním Prahy 6 Romanem Mejstříkem a ředitelem Správy železniční dopravní cesty Jiřím Svobodou jsme řešili střešovický tunel, kterým povede dráha na letiště, už jsem se kvůli tomu minulý týden potkal se starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem. Jak vidíte, osobně dohlížím na to, abychom se drželi plánu zprovoznit do roku 2028 trasu mezi centrem Prahy, letištěm a Kladnem. Parametry, náklady, souvislosti jsem vám popsal už v jednom z mých předchozích hlášení. Najdete v komentářích odkaz.

A dál. Převzal jsem záštitu nad tradičními Hasičskými slavnostmi v Litoměřicích, kterou mi přišli nabídnout zástupci Sdružení pro obnovu hasičských tradic. Akce se koná příští rok na veletrhu Zahrada Čech v Litoměřicích a čekají na ni 30.000 návštěvníků.

V pátek jsem se ještě sešel s ministry zemědělství a životního prostředí, abychom našli řešení kalamitního přemnožení hraboše. Chceme chránit krajinu i zvířata, která v ní žijí. Žádnou zbytečnou chemii nechceme, myslíme na budoucí generace. Ale taky nemůžeme nechat zemědělce bez pomoci. Škody na polích způsobené hrabošem jsou velké, dosahují několika miliard. My je určitě částečně odškodníme, v nejvíc postižených oblastech s výskytem chráněných živočichů odškodní zemědělce Ministerstvo životního prostředí, v oblastech, které nespadají pod ochranu životního prostředí, pomůže zemědělcům Ministerstvo zemědělství až do výše 1 miliardy, která se ale musí vyjednat s Ministerstvem financí. Vyzval jsem ministry zemědělství a životního prostředí, aby ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským navrhnuli systémová opatření, aby škody způsobené hrabošem byly co nejmenší.

A ještě jednou gratuluju famózní Ester Ledecké k vítězství ve Světovém poháru.

Mějte se fajn.