Generální ředitel České pošty Roman Knap s ministrem vnitra Janem Hamáčkem předložili premiérovi schválený restrukturalizační plán státního podniku na léta 2019 – 2022. Jeho základním stavebním kamenem je oddělení komerčních služeb od těch státních za účelem zajištění transparentního financování jednotlivých činností. Strategie pošty je postavena na předpokladu nerušení poboček, zkvalitnění poskytovaných služeb a dosažení zisku v roce 2021 i za podmínky navýšení mezd pošťáků.

„Stát zásadně pomůže České poště. V tuto chvíli jí dluží 3,3 miliardy korun a jejich vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise. Předpokládám, že pošta tyto peníze příští rok obdrží. Je jasné, že budoucnost je především v balíkovém trhu, je potřeba investovat do navýšení distribuce,“ uvedl po jednání premiér.

Podle generálního ředitele České pošty Romana Knapa je směr, kterým se Česká pošta vydala, jediný možný, aby přežila. „Dnes jsme diskutovali, zda má být tempo rychlejší, nebo pomalejší. Ale samotnou cestu nikdo nezpochybnil. Česká pošta je velký, složitý podnik, který je ale pevnou součástí kritické infrastruktury státu,“ říká generální ředitel České pošty Roman Knap.

Česká pošta za loňský rok vykázala provozní ztrátu přes jednu miliardu korun. V černých číslech bude opět v roce 2021. Jedná se o ambiciózní plán, který Česká pošta splní.

Dalším tématem jednání byl projekt BalíkovnaCZ. Ta bude zahrnovat veškerá expresní výdejní místa České pošty včetně 1500 externích výdejních míst. Česká pošta tak umocní svoji již tak největší výdejní síť v České republice. S BalíkovnaCZ souvisí i ambice posílení podílu na trhu balíkových služeb. Česká pošta plánuje dosažení 40% podílu trhu a pokoření 60 milionů přepravených balíků po zmíněném roce 2021.