Vážená paní poslankyně, ano, všichni jsme zaznamenali informaci z médií a z projevu německého kancléře Olafa Scholze, který oznámil vytvoření zvláštního hospodářského fondu v objemu 200 miliard eur na podporu kroků, které mají chránit obyvatele i podniky zasažené vysokými cenami energií. Jenom pro přesnost - tam nejsou jasné přesné parametry toho záměru, ale už teď je řečeno, že ta suma má být rozprostřena až do jara roku 2024 a má být financována půjčkami. Německý kancléř ten balíček nazval obranným deštníkem. A v závislosti na tom oznámil, že v Německu již nebude potřeba nový poplatek na obstarání plynu, který měl platit od října.

I na tomto příkladu vidíte, že v každé zemi platí, že ta rozhodnutí, která se dělají v současnosti, nejsou vůbec jednoduchá a mění se v závislosti na situaci, která je na trhu s energiemi a na který má extrémní vliv ruská agrese na Ukrajinu a následné kroky, ruské kroky, na poli energetiky. Takže i v Německu dochází prostě k proměnám těch opatření a těch postojů. Ale v žádném případě to neznamená, že Německo pomáhá víc než my. A pokud by to někdo chtěl tvrdit, tak si pojďme srovnat naši pomoc s tou německou a mluvíme tady o zemi, která má více než osmkrát tolik obyvatel co Česká republika, hlavně patnáctkrát vyšší HDP. Takže srovnávat to sice není jednoduché, ale přesto můžeme.

Německo přijalo - to tady zmiňujete, stejně jako my, snížení daně na energie. Naše vláda v oblasti pohonných hmot snížením spotřební daně, v oblasti elektřiny odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje energie, udělali jsme v České republice. Na rozdíl od Německa my jsme zregulovali maloobchodní ceny pro domácnosti, živnostníky, menší firmy a střední firmy zastropováním cen elektřiny na šest korun s DPH a plynu na tři koruny s DPH bez distribučních poplatků. Co se týká příspěvku v ohrožených skupinách v boji proti cenám energií, k tomu přistoupilo jak Německo, tak Česká republika, a k tomu se přidávají i další evropské státy.

Pokud jde o podporu velkých podniků, kterou jste také specificky zmínila, tak stejně jako Německo i česká vláda přišla s celou řadou programů, výzev a podpor. Jedná se například - a konkrétních kroků. Jedná se například o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie, za každou spotřebovanou megawatthodinu nebudou muset podniky platit tento poplatek, což je 599 korun, včetně DPH. Dočasný krizový rámec - další krok, naplno využíváme, slouží pro podniky zasažené současnou krizí nebo souvisejícími sankcemi a odvetnými protiopatřeními. Firmy, tedy velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od počátku listopadu zažádat o podporu v celkové výši až 30 miliard korun. Tento program pomáhá i s likviditou firem, která je v současné době stěžejní. A děláme další kroky. Já je tady nemám čas ani všechny vyjmenovat, ale připomenu některé, po kterých volali podnikatelé, po kterých volal Svaz průmyslu a dopravy, po kterých volala Hospodářská komora. Dočasný rámec a EGAP Plus, kompenzace nepřímých nákladů, trend program Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu podnikového výzkumu, úspory energie, dotace na úspory energie ve firmách, program Záruka 2015 až 2023, dotace na fotovoltaické elektrárny pro podnikatele, výzva na podporu modernizace, distribuce tepla v systémech dálkového vytápění z Národního programu obnovy a další a další věci.

To jsou kroky, které naše vláda udělala na podporu průmyslu, na podporu velkých podnikatelů vedle těch kroků, kterými jsme pomohli občanům, kterými jsme pomohli veřejnému sektoru a kterými jsme pomohli živnostníkům a drobným a menším a středním podnikatelům.

Pokud jde o to samotné německé opatření, protože ještě neznáme jeho parametry, tak ani nevíme, v jakém rozsahu bude moci vstoupit v platnost. I pro Německo platí stejná pravidla jako pro ostatní země Evropské unie.