To již od roku 2007 slouží k propojení expertů jaderného průmyslu, veřejné správy, NGOs a akademické sféry k diskusi nad tématy souvisejícími s mírovým využitím jaderné energie v současné energetické, klimatické, ale i zdravotní politice Evropské unie. Organizátorem ENEF je Evropská komise a střídavě se koná na Slovensku a v České republice. Fóra se také zúčastnila evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na Evropském jaderném fóru (ENEF)

Vážená paní komisařko, vážený pane předsedo, dámy a pánové,

vítejte na patnáctém Evropském jaderném fóru! Mám velkou radost, že vás mohu přivítat v Praze a že tuto významnou akci můžeme po dvou letech uspořádat bez výrazných omezení. Přesto se však setkáváme v mimořádné době. Situace v Evropě je bez přehánění kritická. Jsme uprostřed energetické krize, která je bezprostředně spojená s geopolitickým tlakem, který Evropa desítky let nezažila.

Přímým viníkem této situace je Rusko, ale musíme si přiznat, že nepřímo si za ni můžeme sami, protože jsme až příliš dlouho podceňovali svou energetickou bezpečnost. Evropské ekonomiky ke svému přežití každý den potřebují obrovské množství elektrické energie, a její ceny letos dosáhly výše, která komplikuje život občanům i firmám. Kritický nedostatek energií na našem kontinentu ohrožuje všechno, na čem nám nejvíc záleží: především naši bezpečnost a nezávislost; naši prosperitu a hospodářský růst; ale také naše plány na přechod k udržitelnější a čistší ekonomice. To všechno je v sázce, pokud v této krizi selžeme.

Při hledání řešení nesmíme slevit ze svých principů – situace však vyžaduje, abychom významně přehodnotili svoji energetickou politiku. V prvé řadě je nutné, abychom lépe promysleli základní otázky své energetické bezpečnosti. Ani Evropská unie, ani žádný evropský stát si nemůže dovolit, aby byl do budoucna závislý na jakékoli třetí straně. Naším hlavním cílem se musí stát národní a evropská energetická suverenita. Zároveň musíme zajistit, aby zdroje naší energie byly co nejčistší, aby vytvářely nízké emise, a pomohly nám tak dosáhnout cílů v oblasti klimatu a udržitelné ekonomiky, k nimž jsme se nedávno zavázali. Skutečná výzva spočívá v tom, abychom bezpečnostní, ekonomické, sociální, ale také zahraničně-politické a klimatické rozměry naší energetické politiky dokázali sladit. Proto potřebujeme energetickou politiku, která bude maximálně odolná a udržitelná. Jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska ekonomiky či mezinárodní bezpečnosti. Potřebujeme stabilní energetické zdroje s nízkou uhlíkovou stopou, díky kterým budeme pokračovat v dekarbonizaci průmyslu, a které zároveň nebudou ohrožovat hospodářský růst a vývoj nejmodernějších technologií.

Osobně jsem vždy věřil v sílu vědy, inovací, lidské vynalézavosti, která nás posouvá vpřed, a jsem si naprosto jistý, že se časem dopracujeme k takové energetické účinnosti, která je zatím nedosažitelná. Prozatím však bude spotřeba elektřiny stoupat: Evropa využívá stále víc elektřiny pro vytápění. Rozvíjí se elektromobilita, elektromobily je třeba napájet z elektrické sítě. Do budoucna bude elektřina stále potřebnější pro výrobu vodíku, který bude klíčový pro ukládání energie. A už nyní stojíme před rozhodnutím, jakou vysoce náročnou průmyslovou výrobu a jaká průmyslová odvětví bude strategické udržet v Evropě, protože svět zůstává nestabilní a globální řetězce se mohou snadno přetrhat, jak jsme se přesvědčili v uplynulých dvou letech.

To všechno znamená, že nároky na elektrickou energii budou v blízké době neustále růst. A není žádným překvapením, k jaké odpovědi všechny tyto podmínky vedou: K tomu, abychom maximálně využívali obnovitelné zdroje a jadernou energii.

S vývojem obnovitelných zdrojů počítáme. Připomínám, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v letošním projevu o stavu Unie hovořila o počátku skutečné transformace energetiky na našem kontinentu – o investicích do větrné energie v Severním a Baltském moři, o rozvoji solární energie v jižní Evropě, o ekonomice budoucnosti, postavené na vodíku.

Tento vývoj bereme vážně. Když mluvím o síle technologického vývoje a inovací, mám při tom na mysli i obnovitelné zdroje, které budou do budoucna pokrývat stále větší díl našich nároků. Rychlost jejich rozvoje za poslední desítky let je obrovský a časem se mohou snadno stát významným zdrojem naší energie. To je prostě fakt. Stejně závažný fakt ovšem je, že obnovitelné zdroje zatím nejsou tak stabilní, abychom se na ně v naší situaci a s našimi stávajícími nároky mohli spolehnout – a to zvlášť v zemích, jejichž předpoklady pro solární, větrnou, vodní nebo třeba geotermální energii nejsou ani zdaleka ideální. Mezi tyto země patří i Česká republika.

Naše odhady přitom jasně ukazují, že středoevropský region bude už v příští dekádě čelit nedostatku energetických kapacit. Odolný energetický systém se tedy v našich podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje elektřiny, jakým je jádro. Kombinace jádra a obnovitelných zdrojů je pro nás jediným skutečně bezpečným scénářem.

Rolí českého státu je garantovat energetickou bezpečnost na svém území. Je naší povinností nastavit takový investiční rámec, abychom zamezili nedostatku energie a nestabilitě dodávek, a v současné době tohoto cíle nemůžeme dosáhnout bez investic do jaderné energie. Zemí s podobnou zkušeností je v Evropské unii několik, a já mám upřímnou radost, že se nám v poslední době podařilo dospět k významné shodě na unijní úrovni, že jádro je v současné situaci potřebné. A spolu s tím jsme dosáhli několika konkrétních úspěchů, které nám umožní jeho hladké využívání.

Při jednání o delegovaném aktu k taxonomii se nám podařilo zařadit jadernou energii mezi podporované technologie, což nám umožní rozšířit naše jaderné elektrárny a zajistit těmto životně důležitým projektům financování. Předtím probíhaly diskuse na několika expertních úrovních, které nakonec opět potvrdily přínosy jaderné energetiky a její pozitivní roli pro udržitelnou ekonomiku. Společné výzkumné středisko Evropské komise, s ohledem na vyjádření expertních skupin, technicky zhodnotilo jadernou energetiku, její přínosy a rizika s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a jeho závěr byl pozitivní. Podobný postoj zaujímá Evropská hospodářská komise OSN, která označila jadernou energii za důležitý zdroj nízkouhlíkové elektřiny a tepla, a tedy za zdroj přispívající ke klimatické neutralitě.

Mezinárodní energetická agentura dospěla k tomu, že celkové výrobní náklady na elektřinu jsou v případě jaderných zdrojů zcela srovnatelné s náklady obnovitelných zdrojů, zejména po započtení všech systémových nákladů. I tyto argumenty nakonec vedly k politickému potvrzení toho, že jaderná energie může přispět k současným cílům Evropské unie, a to včetně cíle dekarbonizovat naše ekonomiky.

Věřím, že se vždy znovu prokáže, že ohrozit status jaderné energetiky jako udržitelného zdroje by byl krok zpátky, a to zvlášť v době, kdy potřebujeme jistotu investičního rámce pro naše budoucí, životně důležité strategické projekty.

Kromě toho bych chtěl připomenout, že deset evropských ministrů pro energetiku nedávno ve společném článku v evropských médiích apelovalo na urychlení investic do jaderných zdrojů, abychom si zajistili bezpečné dodávky elektřiny. Třetina evropských ministrů pro energetiku se shoduje, že by EU měla poskytovat zřetelnější vodítka pro investice do jaderných zdrojů.

Jedním z cílů, kde se nabízí upřesnění legislativy a investičních rámců, je zvyšování výroby vodíku. To je požadavek, který vyplývá i z přijatých opatření v rámci REpower EU. Právě vodík z jaderných zdrojů se může stát levnější, bezpečnější a udržitelnější alternativou k ostatním zdrojům. Současné iniciativy v EU přitom počítají jen s vodíkem z obnovitelných zdrojů a s jeho importem ze zahraničí. Bylo by však škoda tento zdroj nevyužít, takže je pro něj třeba nastavit legislativní rámec, tak, abychom se v úsilí o dekarbonizaci řídili čistě emisní intenzitou, nikoli a priori původem suroviny.

Vláda České republiky podniká důležité kroky v zájmu naší energetické bezpečnosti a dlouhodobé energetické stability. Diverzifikujeme zdroje, nakupujeme rezervy, zjednodušujeme stavbu nových projektů. V oblasti jaderné energetiky považuji za nejdůležitější spuštění tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech, jehož součástí je nezávazná opce na stavbu dalších bloků v jaderné elektrárně Temelín.

To ale nestačí. Musíme také podpořit rychlý vývoj malých, modulárních, sériově vyráběných reaktorů, které mají potenciál zajistit stabilní a čistou energii zemím, jako je Česká republika, a dokonce se mohou stát základem celkové renesance jaderné energetiky. To proto, že mají šanci překonat nevýhody velkých elektráren, které se staví na míru každé lokalitě, což je mimořádně nákladné. Technologie modulárních reaktorů se rychle rozvíjejí, ale k tomu, aby se jejich přínos promítl do praxe a aby ve finále skutečně vedly k dostupnější energii, je potřeba ještě mnoho práce. V současné podobě totiž prakticky není jiná možnost, než je stavět v místech, kde už stojí velké elektrárny, čímž se jejich největší výhody stírají.

To je třeba změnit, aby se modulární reaktory mohly stát klíčovým zdrojem pro výrobu čisté elektřiny, tepla a vodíku. Proto se musíme zasadit o to, aby malé reaktory fungovaly podle společné legislativy, což vyžaduje harmonizaci mezinárodních standardů, bezpečnostních hodnocení, povolovacích procesů, hodnocení dopadů na životní prostředí a dalších legislativních opatření – tak, abychom je v budoucnu mohli budovat na různých místech podle skutečné poptávky. K tomu je potřeba mezinárodní shody, optimálně na co nejširší mezinárodní platformě, a Evropská unie se v této debatě může stát jedním z hlavních hlasů.

Naším cílem je, abychom výhody modulárních reaktorů mohli využívat už v průběhu třicátých let tohoto století. Proto je Česká republika připravena stát se lídrem v oblasti jaderné energie v našem regionu. Máme s ní dlouhodobé zkušenosti, máme kvalifikované odborníky, naši obyvatelé mají k jádru dlouhodobě pozitivní postoje, a v neposlední řadě je v našem národním zájmu, aby byl vývoj jaderné energetiky co nejrychlejší.

Jedním z prvních kroků na této cestě bylo založení Jihočeského jaderného parku, pilotního projektu ve výzkumu modulárních reaktorů v prostorách jaderné elektrárny Temelín, na němž se podílejí společnost ČEZ, Ústav jaderného výzkumu Řež a Jihočeský kraj. Spuštění prvního reaktoru očekáváme už začátkem příštího desetiletí.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že jaderná energetika a investice do jejího rozvoje je jednou z nejpřirozenějších odpovědí na naši současnou situaci, a proto bychom jí měli věnovat adekvátní pozornost.

Ve světle války na Ukrajině, energetické krize, nejistých dovozů; s ohledem na předpokládanou poptávku po elektrické energii i na tempo technologického vývoje; a v neposlední řadě v kontextu evropských klimatických cílů by Evropská unie měla maximálně využít výhody jaderné energetiky. Nejde o nic menšího než o naši stabilitu a energetickou suverenitu.

Přesto je před námi mnoho naléhavých úkolů: Musíme rychle vytvořit lepší pravidla pro investice do jaderné energetiky. Musíme podpořit rozvoj nové generace reaktorů. A také musíme přesvědčit ty, kteří dosud pochybují. V tomto našem úsilí musíme vytrvat. Věřím, že my, kteří jsme se tu dnes sešli, máme společný cíl. Musíme ho realizovat ve prospěch dostatku dostupné energie pro evropské občany a firmy.

Přeji vám úspěšné jednání.