Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážení kandidáti, dámy a pánové,

chci vás dnes požádat o vyslovení souhlasu se jmenováním dalších dvou kandidátů na místa soudců Ústavního soudu uvolněná v posledních dnech. Jsou jimi, jak bylo již řečeno, dr. Tomáš Langášek a prof. Jiří Přibáň.

Doktora Langáška jsem vybral z několika důvodů. Prvním je jeho bohatá a velmi relevantní právní praxe, v níž se mísí zkušenost z Kanceláře veřejného ochránce práv, Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Benátské komise jako expertní platformy Rady Evropy pro podporu a rozvoj demokracie a právního státu. Druhým důvodem je jeho odborný profil. V něm hrají stěžejní roli ústavní a správní právo.

Na Nejvyšším správním soudu po léta působí i jako předseda specializovaného senátu pro věci voleb a politických stran, tedy agendy blízké té, které se věnuje i Ústavní soud. Součástí jeho odborného profilu je i publikační činnost, zejména jeho role při vzniku komentářů k Ústavě a Listině základních práv a svobod. Vedle toho se soustředí také na historii československého ústavního soudnictví.

Třetím důvodem je jeho zkušenost z odborných a organizačních pozicí v aparátu Ústavního soudu. Jako jeho generální sekretář se zásadním způsobem zasloužil o vytvoření informačního systému NALUS, bez kterého si už dnes činnost Ústavního soudu těžko představíme. Díky této své profesní minulosti zná dokonale prostředí i judikaturu Ústavního soudu. Spolu se soudci Svatoněm a Kühnem, kteří bývali asistenty ústavních soudců, tak i Tomáš Langášek posílí kontinuitu a institucionální paměť Ústavního soudu.

Konečně posledním důvodem byla snaha vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. A přesto, že si pod pojmem konzervativní představíme každý něco jiného, zdá se mi, že v kulturních nebo sociálních otázkách stejně jako v přístupu k právu je Tomáš Langášek konzervativcem tradičním, což je zřejmé z jeho profesního i soukromého života. Jako takový jistě do mozaiky Ústavního soudu patří.