Milý Václave,

kromě dárku, který dávám všem svým přátelům bez ohledu na to, zda jsou kuřáci či nekuřáci, je tam vygravírovaný podpis, tak mám pro Tebe jeden virtuální dárek. Milou vzpomínku na rok 1999, kdy bylo zaplněné Václavské náměstí a lidé tam třímali transparenty s nápisem, Děkujeme, odejděte. My oba jsme tehdy řekli, děkujeme, neodejdeme, a taky jsme to dodrželi. A organizátoři té demonstrace tehdy říkali, za rok přijdeme znova. Přišli a bylo jich tam dvě stě, ne dvě stě tisíc, dvě stě.

Připomínám tuto vzpomínku hlavně proto, protože my jsme tady měli tři typy demonstrací. Demonstrace naprosto neužitečné, kterou prožíváme právě teď. Demonstrace užitečné v listopadu 89 a demonstrace škodlivé, kdy v únoru 1948 sice Edvard Beneš prohlásil, že neustoupí tlaku ulice, která demonstrovala na Václavském náměstí, ale nakonec jí ustoupil, a částečnou omluvou pro něj byla jeho těžká nemoc.

Závěrem bych chtěl říci, že až na bolavé nohy se zdravotně cítím naprosto v pořádku.