V roce 2008 se na tehdejší vedení ČSSD obrátilo občanské sdružení nájemníků bytů OKD abychom jim pomohli odhalit lži pana Bakaly. Tehdy jsem byl požádán abych sestavil stručnou analýzu, jakousi osnovu, co se vlastně stalo. Osnovu pak ČSSD, rozhodnutím vedení, předala právničce, advokátce JUDr. Haně Marvanové a objednala si u ní podrobný odborný posudek. AK Veverka Marvanová tehdy vyúčtovala odměnu 170.000 Kč a analýzu doložila. Byla obšírná a poukazovala na řadu problémů, avšak nenalezla žádný právní nástroj, jak pana Bakalu donutit k plnění slibů, že tzv. hornické byty převede do vlastnictví nájemníků.Lubomír Zaorálek nazval tehdy pana Bakalu Gaunerem a ten ho zažaloval. Byl jsem tehdy u soudu svědčit (a klidně půjdu i dnes), a sdělil jsem soudu, že význam slova "gauner" je podle slovníků "člověk, který lže". A Bakala lidem lhal. Proto se dnešní zaminr nemusel páně Bakalovi omlouvat.Dnes se kauza vrací, ale pěkně deformovaná. Účelově míří na premiéra Sobotku s cílem (Bůh ví kým formulovaným) ho pošpinit. Nejsem jeho advokát diaboli, ani nemám jinou pozici v ČSSD než řadový člen, kterému kde kdo ze současných lídrů, jak to ve stranách bývá, když na Vás hledají klacek, přidělil punc tzv."Paroubkovce", ač se s bývalým premiérem, kterému jsem kdysi dělal náměstka či šéfa úřadu vlády, neviděl vícekrát, než 2 x v roce.Ale nesnáším účelovou lež. A v kauze OKD je lží celý nákladní vlak, jako uhlí, co se v OKD těží. Požádal jsem tedy o doložení materiálů, které vláda projednávala od roku 1990 až doposud včetně materiálů Evropské komise a....obdržel jsem je.Teď si počtu, to bude katastrofa... Ale musel jsem je číst mnohokrát. Však je to i s posudky nějakých sedm stovek stran. Dával jsem si dohromady obrázek gaunerství gigantických rozměrů. Ale ty činy se neodehrály v době, kdy byl pan Sobotka ministrem financí, ale mnohem dřív, v roce 1997.Svou analýzu, která přináší především vůči panu Sobotkovi a tehdejší vládě zcela jiné závěry než píše tisk a JUDr. Marvanová jsem popsal v podrobné analýzy (www.ivanprikryl.cz) a snažil se je nabídnout médiím, třeba deníku PRÁVO. Odpověď zněla "váš článek nevyužijeme", nic víc. Za to o závěrech Hany Marvanové, zoufale a chybně se snažící dokázat že vina byla na straně vlády, tu tiskne kde kdo. Pozitivní zpráva není vítána. Dostat tak premiéra před soud, byť jako svědka, to by bylo, těší se mediální magnáti. Být premiérem, tak bych se toho vůbec nebál, naopak. Konečně by někdo měl říci o kauze pravdu. Historickou, nezkreslenou, od roku 1990.Zaplať Bůh že mám registraci na Parlamentních listech a mohu zde bez cenzury psát.Napadá mě:"Není bývalá členka ODS tak aktivní proto, že to byla vláda premiéra Klause a ODS v roce 1997, která dovolila panu Bakalovi svoji pitomostí ukrást celou společnost OKD a vyhodit z okna 3,7 miliard korun? I ona byla jejím členem, než spolu s Unií svobody utekla od bývalé strany matky. Je to asi nespravedlivé k paní doktorce, ale je též nespravedlivé, jak se dnes chová. A ona je dobrá právnička, nechápu to. Pro pravdu se dala v minulém režimu i zavřít. Co se stalo? Prosím, čtěte dál.

Uvádím jen zkrácenou verzi mnohastránkovéhoi posudku: Předně je faktem, že vznikem akciové společnosti OKD v roce 1990 a vložením majetku do ní fakticky zanikla možnost, aby stát nakládal s majetkem, tedy i s bytovým fondem jinak, než prostřednictvím orgánů společnosti. To mohl učinit pouze po omezenou dobu mezi lety 1990 až 1997, kde měl stát majoritní vlastnický podíl. V roce 1993 vložil stát 40% akcií OKD do kupónové privatizace, 3% vložil do restitučního fondu, 3 % předal obcím, majoritní podíl 52 % držel stát prostřednictvím Fondu národního majetku.

V roce 1997 provedl zástupce státu, Fond národního majetku nepochopitelnou operaci. Jednostranně snížil vlastní jmění společnosti o 3,7 mld. Kč. Neprovedl toto však plošně, snížením podílu u všech akcionářů, ale pouze na úkor majetkového podílu státu. Od té doby stát držel jen 45,88% akcií. Zde došlo k trestuhodnému zcizení majority a to zcela dobrovolně a jednostranně. Toto flagrantní porušení péče řádného hospodáře s nepochybnou trestněprávní odpovědností ovšem vláda Václava Klause a ministra financí Ivana Kočárníka přešla a nijak neřešila.

Právě tuto operaci považuji za základní majetkový úkon. Od tohoto okamžiku neměl stát prakticky žádný nástroj, který by, s oporou v právu, mohl přikázat společnosti OKD, že musí byty převádět nájemcům, jak se dodnes mylně uvádí.

Tuto situaci „zdědila“ vláda Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. Když se rozhodla, že dokončí proces privatizace, když již žádný zástupce státu nebyl v orgánech společnosti a majoritní podíl prostřednictvím firmy Karbon Invest držel pan Bakala, bylo jen otázkou „komu a za kolik“ a žádné další podmínky nebyly možné, neboť o zcizení bytů mohly, jak již bylo uvedeno, rozhodnout jen orgány společnosti a to většinovým hlasováním. A tuto většinu držel pan Bakala.