Na základě dohody města Brna, Jihomoravského kraje a Fakultní nemocnice Brno přechází ode dneška záložní nemocnice na brněnském výstavišti do úsporného režimu. Náklady spojené s provozem se sníží, zůstane ale možnost ji dle potřeby do týdne aktivovat. Takto v pohotovosti bude minimálně do konce ledna.

„Záložní nemocnici v pavilonu G na výstavišti naštěstí zatím nebylo nutné využít. Navíc takzvaná druhá, podzimní vlna pandemie nemoci covid-19 – alespoň dle dostupných údajů – slábne. Přesto jsem oslovila pana hejtmana a vedení fakultní nemocnice s návrhem, že ji prozatím nebudeme zcela demontovat a převedeme ji do co nejúspornějšího režimu. Ušetří se tím peníze, a současně budeme mít jistotu, že jsme společně schopni zvládnout případný výkyv v nárůstu nemocných,“ vysvětlila primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodala: „Na základě dohody tedy dojde k odvozu venkovních kontejnerů včetně jejich zastřešení a je možné také zrušit provoz vrátnice. Celkové úspory tak budou přes 80 000 korun týdně.“ Udržovací režim nemocnice po technické stránce tak bude stát 50 000 korun za týden. Podělí se o ně statutární město Brno, Jihomoravský kraj a Fakultní nemocnice Brno.

Fakultní nemocnice Brno poskytla pro vybudovanou záložní nemocnici na výstavišti personál i veškeré zdravotnické vybavení. A nejen to, aby pavilon mohl sloužit jako zdravotnické zařízení, bylo potřeba zařídit množství povolení a navázat smlouvy s pojišťovnami. V extrémně krátkém čase se vše pro zajištění zdravotnické péče podařilo.  O pacienty by se v případě ostrého provozu starali nejen zdravotníci FN Brno, ale i dobrovolníci Českého červeného kříže. Vedoucím týmem personálu by byl Emergency Medical Team, který úročí zkušenosti z humanitární mise v Nepálu v roce 2015, za niž získal ocenění Zlatý záchranářský kříž. Po dobu trvání záložní nemocnice bude krizový tým v režimu „stand by“: „To znamená, že naši lékaři a sestry jsou připraveni do 24 hodin nastoupit a poskytnout pacientům v záložní nemocnici péči, která je srovnatelná s péčí v kterékoli nemocnici v České republice,“ řekl zdravotnický náměstek FN Brno Ondřej Ludka. FN Brno vybavila záložní nemocnici množstvím zdravotnického materiálu, jako jsou osobní ochranné prostředky, rukavice, kanyly, injekce, jednorázové podložky a další materiál za stovky tisíc korun, který v případě neotevření záložní nemocnice využije ve svém běžném provozu.

„Kdo je připraven, není zaskočen. Druhá vlna byla často zpochybňována, a přišla v ohromné síle. Teď se mluví o třetí vlně a na jižní Moravě na ni chceme být připraveni,“ dodal hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Zároveň však doufá, že opatření navržená ze strany státu jsou nastavená a naplánovaná tak, aby byla třetí vlna zastavena a záložní nemocnici nebylo nutné aktivizovat.  

Záložní nemocnici v pavilonu G2 v areálu brněnského výstaviště začalo město Brno plánovat již během první, jarní vlny pandemie. Stavba ale nakonec začala až na podzim – v okamžiku, kdy bylo predikováno riziko zaplnění lůžkových kapacit v nemocnicích na celé Moravě, konkrétně 26. října, a to na základě primátorkou podepsaného koncernového pokynu. O necelý týden později, 30. října, prostory převzala Fakultní nemocnice Brno, která během následujícího týdne zajistila kompletní zdravotnické vybavení. Otevření se uskutečnilo 9. listopadu. Na přípravách projektu se také podílela Nemocnice Milosrdných bratří, městská společnost Veletrhy Brno, a. s., Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje a Český červený kříž Brno-město.

Náklady na samotné postavení záložní nemocnice s kapacitou 302 míst v pavilonu G2 na brněnském výstavišti byly vyčísleny na zhruba 1,6 mil. Kč bez DPH. Měsíční provoz byl v případě přítomnosti hospitalizovaných pacientů kalkulován na 4 miliony korun bez DPH.