Tak děkuju a jsem rád, že už došel čas na prvního přihlášeného. Já bych tedy předně chtěl poděkovat paní ministryni. Já jsem se dneska bavil ještě s našimi hejtmany a vím, že co se týče těch Výzev 99 a 100, tak opravdu proběhla nějaká reflexe. Vyjednává se, ta kritéria se nějak rozumně upravují. A konec konců i jsou ty programy specifičtěji zaměřeny, takže je opravdu jasné, co se rozdělí na přibližně jaká místa apod., což je rozhodně výrazně lepší stav než to, co se stalo u té Výzvy 98. Protože tam je problém, že když máme třeba kotlíkové dotace, tak je to ohromný objem peněz a jsou tam relativně malé žádosti. Takže se o to žádá v průběhu měsíců. Zatímco tady všechny nebo už převýšení alokace bylo požádáno vlastně ihned. A to je ten problém, a proto se tam dostáváme k tomu, co tam bylo to nešťastné rozhodování podle času. Tam samozřejmě všichni netrpělivě čekáme, jak to nakonec bude vyhodnoceno. A chtěl bych ale samozřejmě upozornit, že to může i hrát roli, protože vlastně ministerstvo si v současnosti na jednu stranu vyjednává třeba s hejtmany, ale na druhou stranu většina hejtmanů netrpělivě čeká, jak bude vlastně rozhodnuto. Což není také úplně dobrý stav. A o tom bych se chtěl bavit, to je to systémové řešení, systémová změna. Protože to je to, co tu chybí. Tady to prostě bylo vypsáno nešťastně a myslím si, že z toho musíme hlavně vyvodit systémovou změnu.

Jsem proto i moc rád, že je tu pan ministr zdravotnictví, protože bych chtěl vlastně upozornit, že celkově se tady rozděluje 15 miliard v tom React EU ve zdravotnictví, když to sečteme, a rozpočet Ministerstva zdravotnictví je 18 miliard, pokud si správně vybavuji. To znamená, to je skoro objem financí ministerstva. Samozřejmě, že zdravotnictví je financováno primárně přes zdravotní pojištění, nicméně furt je to síla toho zázemí ministerstva, které tu oblast má metodicky řídit. Takže si myslím, že je to nezanedbatelné a že je velká škoda, když tam není užší spolupráce odborná, když opravdu nemáme vymezené pojmy, podle kterých by to třeba šlo řídit, což tady už mí předřečníci zmiňovali, např. síť nemocnic, a to si myslím, že je potřeba napravit. Že tady zavládla taková jako byrokratická zkratka. Máme peníze, máme je nějak rozdělit, ale úplně jsme se nedohodli jak, kde by to nejvíc prospělo. Protože to samozřejmě musí říct Ministerstvo zdravotnictví, kde to nejvíc prospěje. Zvlášť v situaci, ve které jsme my dnes. Je tu prostě pandemie, celosvětová krize. Viděli jsme, že zdravotní systém i další systémy šly na hranici svých možností a tím spíš bychom neměli ignorovat cokoli, co by tomu systému mohlo pomoct.

Takže to je ta otázka spolupráce mezi těmi resorty a to, aby opravdu ty odborné resorty byly vždy zapojeny. Já chápu, že to může být i z druhé strany, že těm odborným resortům se do toho třeba nechce, protože třeba nechce být za toho zlého, kdo řekl, že někdo ano, někdo ne. Ale je to prostě potřeba.

A druhá systémová změna je ten technický systém zajištění. Tam o tom už mluvil kolega Stanjura, prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně já si nemyslím, že jediný problém jsou roboti. Tam je problém, že se vlastně celé vyhodnocení outsourcovalo. Já tady mám dopisy soukromých firem, které píší ředitelům nemocnic. Záruka výhry v REACT-EU. To mám od několika ředitelů nemocnic, od hejtmanů a podobně. (Ukazuje dopisy.) Tohle psali. A co je tam problematické? To, že samozřejmě ta nemocnice, co má dělat? Co má ten ředitel dělat? On sám si to nenakliká, nenacvičí dvojklik. A tak logicky si pořídí firmu pro administraci té zakázky. Což třeba přiznal i exministr zdravotnictví, že nemocnice jím vedená přesně měla takhle firmu, která to za ně administrovala.