Ve spolupráci s poslanci napříč politickým spektrem jsme Poslanecké sněmovně předložili návrh zákona, který zavádí plošnou úpravu poskytování digitálních služeb úřady.

Dnes je poskytování digitálních služeb státní správou upraveno v jednotlivých předpisech, nikde ale není zakotveno plošné právo občanů na poskytování těchto služeb, ani vymezení, které služby mohou úřady digitální formou poskytovat. Hromady papírů, nutná osobní účast, dlouhé fronty na úřadech – to jsou zřejmě nejčastější představy, které většině lidí vytanou na mysli, když je dožene povinnost řešit cokoliv s úřady. V současné době, kdy je většina věcí (mimo státní správu) řešena elektronicky, ať už se jedná o komunikaci, ale například také bankovní služby, je papírování na úřadech nepříjemným přežitkem, a to nejen pro občany, uživatele těchto služeb, ale i pro pracovníky úřadů. Ti pracují s desítkami různých informačních systémů, stohy papírů, někde také s ručně vypisovanými formuláři a místo, aby s občanem komunikovali rychlou elektronickou cestou, odbavují dlouhé fronty nás, otrávených žadatelů, kteří by na úřad nejraději vůbec nešli.

Hlavním cílem nové úpravy je tedy posílit právo uživatelů služeb státních orgánů a úřadů na poskytování těchto služeb elektronicky. Zároveň se zákonem stanoví povinnost orgánů poskytovat digitální služby. Uživatelé budou mít k dispozici přehled služeb, které bude možné poskytovat v digitální formě a v této formě budou mít také právo je požadovat.

Poskytování digitálních služeb je nejen komfortnější pro uživatele, ale přinese také větší efektivitu vyřizování administrativních úkonů, úspory, o rychlosti nemluvě. V neposlední řadě je digitální forma bezpečnější, a to z několika hledisek. Automatizovaným zpracováním údajů se odstraní či podstatně sníží možnost lidské chyby. Zároveň budou evidovány všechny prováděné úkony a bude je tedy možné zpětně dohledat a zkontrolovat, kdy, kým nebo na základě čeho byly provedeny.

Další důležitou součástí realizace této novely je propojení jednotlivých informačních systémů veřejné správy a využívaní údajů uvedených v jednotlivých systémech napříč úřady. Uživatel, tedy fyzická či právnická osoba už nebude muset zas a znovu dokládat doklady nebo doplňovat stejné údaje jednotlivým úřadům. Pokud už budou údaje jednou vloženy do datového fondu veřejné správy, uživatel nebude muset nic opětovně dokládat. Úřad bude mít naopak zákaz po  uživateli takové údaje požadovat. Vložené údaje bude zároveň možné využívat pro předvyplnění elektronických formulářů, po čemž řada uživatelů dlouhodobě volá.

Elektronickou formou tak bude možné vyřídit například různá podání vůči orgánům veřejné moci (včetně funkce předvyplnění údajů pro podání), poskytování údajů z informačních systémů veřejné správy nebo zápisy skutečností a údajů do registru práv a povinností. Poslední zmíněný příklad bude mít velmi praktické využití pro většinu uživatelů, protože budou mít možnost v případě zájmu nechat zanést do registru například oprávnění k řízení vozidla, k držení zbraně nebo údaje o vzdělání. Tyto údaje pak různé úřady uvidí a nebudou požadovat jejich dokládání. Do registru osob nebo registru obyvatel bude také možné zanést svůj kontaktní údaj, na který budou zasílány informace například o zániku platnosti dokladu nebo o změně údajů.

Další pozitivní změnu pak přinese zakotvení úředně ověřeného podpisu v digitální formě. Digitální forma úředně ověřeného podpisu bude mít stejnou platnost jako originál. Osvědčení úkonu bude provádět kontaktní místo veřejné správy, nebo bude provedeno elektronickým podpisem či pečetí, případně prostřednictvím určeného informačního systému nebo datové schránky.

Zakotvení plošné právní úpravy poskytování digitálních služeb považuji za klíčové pro modernizaci a zjednodušení komunikace obyvatel či firem s veřejnou správou, ale i pro zvýšení bezpečnosti všech souvisejících procesů.

(převzato z Profilu)