PŮJČKU UKRAJINĚ ZA 35 MILIARD NEZAPLATÍ V KONEČNÉM DŮSLEDKU RUSKO, NÝBRŽ MY VŠICHNI.

Minulý týden se živě diskutovalo hlasování Evropského parlamentu ohledně půjčky Ukrajině ve výši 35 miliard EU, jež má být následně umořena výnosy ze zmrazených ruských aktiv.

Je fascinující, jak naivně se k tomuto kroku někteří europoslanci, jakož i politická a mediální scéna postavili, a jak se opět nechali opít sladkými sliby bruselských byrokratů, že to za nás zaplatí někdo jiný.

Níže předkládám několik argumentů, které téměř nebyly zohledněny, a které by mě vedly k jednoznačnému rozhodnutí hlasovat PROTI tomuto návrhu.

Předesílám, že praktikuji právo 23 let a že jsem se osobně zúčastnil 3 velkých mezinárodních arbitráží, v nichž šlo o majetkové spory v řádech miliard korun, a tudíž z osobní zkušenosti vím, jak tyto procesy probíhají.

Takže proč je celý tento návrh nesmyslný a postavený na lži?

1) Půjčka Ukrajině bude činit 35 miliard EUR. Má být kryta nikoliv ze zmrazených ruských aktiv samotných, nýbrž z výnosů za jejich správu. Ty však činí pouze 2-3 miliardy EUR ročně. Tedy pokud k jistině půjčky připočítáte úroky, musela by být ruská aktiva v EU zmrazena ještě zhruba příštích 15 let. Jsem přesvědčen, že tak dlouho vojenský konflikt na Ukrajině trvat nebude. Respektive pokud vyhraje Trump, tak velmi pravděpodobně skončí příští rok. To, že bude Putin jako součást dohody požadovat rozmrazení ruských aktiv, je zcela nabíledni. Tudíž bych si tipl, že výnos ze zmrazených ruských aktiv, jež bude možno použít na úhradu poskytnuté půjčky, nepřesáhne 3 miliardy EUR.

2) Obrovským problémem je právní rámec tzv. zmrazení ruských aktiv. Tento krok totiž neprovedla EU, nýbrž některé členské státy. Ty pak logicky mohou tato aktiva kdykoliv rozmrazit, či naložit s nimi dle své libosti. Sám Mezinárodní soud v únoru tohoto roku důrazně varoval, že jakékoliv použití zmrazených ruských aktiv musí být velmi silně právně podloženo, jinak hrozí značné riziko, že v následných soudních sporech budou muset členské státy, které ruská aktiva zmrazily, nahradit ruským entitám, jejichž majetek byl protiprávně využit k jiným účelům, všechny vzniklé škody. V konečném důsledku pak tyto závazky bude nucen opět uhradit daňový poplatník. Můj právní názor je takový, že u soudů a arbitráží rozhodnutí Evropského parlamentu jako argument pro využití aktiv na splacení půjčky Ukrajině stačit nebude. A tudíž to stejně nakonec zaplatíme my.

3) Uplatnění principu kolektivní viny je z mého pohledu neakceptovatelné. Zmrazený majetek často patří těm, kteří nemají s Putinem nic společného. Dokonce jsem četl velmi zajímavý názor, že většina Putinových oponentů je tvořena právě ruskými entitami, jež vyvedly svůj majetek z Ruska. A že jeho zmrazením jsme fakticky tuto opozici zlikvidovali.

4) Pokud někdo dodnes nechápe, že podstatná část veškerých finančních prostředků poslaných na Ukrajinu se bleskurychle rozkrade ještě předtím, než dorazí do Kyjeva, tak mu doporučuji vytáhnout hlavu z písku (či odjinud). Nejinak tomu bude i v tomto případě. Bývalý americký senátor a kandidát na prezidenta Ron Paul řekl, že válka bude trvat tak dlouho, jak dlouho bude na Ukrajině možné rozkrádat miliardy ze zahraniční pomoci. A že tedy jediná možnost, jak dospět ke konci války, je zastavit veškeré financování. S tímto názorem zcela souhlasím.

5) Co si vlastně za těch 35 miliard kupujeme? Ukrajinská ekonomika je v naprostém rozvratu. I kdyby tyto peníze byly skutečně použity tak, jak by použity být měly, tak vydrží Ukrajině tak maximálně na půl roku. A co bude potom? Další půjčka? A z čeho ji budeme hradit pak? Je to stejné, jako když budete dlužit 100 milionů a půjdete si půjčit dalších 10. Nic tím nevyřešíte, jen odložíte řešení problému o pár měsíců. Přičemž problém jen a pouze nabobtná. Přesně tak to bude i v tomto případě. Za půl roku budeme tam, kde jsme teď.

6) Někteří zastánci půjčky tvrdí, že to je nejlepší možné řešení v dané situaci, kdy Zelenskyj požadoval buď vstup do NATO, jaderné zbraně či další peníze. A že poskytnutí půjčky touto formou je z nabízených variant ta nejlepší. Ani s tímto argumentem nemohu souhlasit. Z prostého důvodu - vyděračům se prostě neustupuje. Jakmile totiž Zelenskyj zjistí, že tato taktika funguje, tak ve svých požadavcích ještě přitvrdí. Jsem bytostně přesvědčen, že jediný správný přístup vůči vyděrači je důrazně jej odmítnout a odkázat do patřičných končin. Vše ostatní vede jen k dalšímu vydírání.

Suma sumárum jsem přesvědčen, že tuto půjčku v konečném důsledku zaplatíme my, daňoví poplatníci členských států EU. Nadto ustupujeme vyděrači a kupujeme si půl roku až rok dalšího krveprolití.

Nic víc.

Ze všech těchto důvodů bych bez váhání hlasoval PROTI poskytnutí této půjčky.