Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové,

chtěl bych nejdříve jménem hnutí STAN poděkovat všem těm, kteří v nelehké chvíli České republice byli ochotni nabídnout pomoc. Ukázali nám jednu důležitou věc, kterou vždycky oceníme právě ve chvíli, kdy nám není dobře, kdy jsme ve svízelné situaci. Ukázali nám, že nejsme sami. A v mnohém nám udělili do slova a do písmene lekci solidarity.

Odmítám vést technicistní debatu o tom, v jakém režimu schvalujeme přítomnost 28 lékařů na území České republiky. Zdůrazňuji 28 lékařů - odborníků, kteří přicházejí pomoci našim lékařům, kteří se dostávají do slova a do písmene na hranu psychického a fyzického vyčerpání. Ukazuje se, do jakého civilizačního okruhu patříme. Ukazuje se, že patříme do světa, kde je pomoc věcí přirozenou, kde je přirozeností, kde je něčím zcela normálním. A byl bych moc rád, kdyby si i naše vláda, naši lidé, celá Česká republika z této velkorysosti, kterou nám okolní svět teď prokazuje, vzala velké ponaučení a byli jsme do budoucna schopni stejně velkoryse bez diskusí a bez dlouhého otálení našim spojencům - a slovo spojenci zdůrazňuji - pomoci.

Je dobré si uvědomit, že máme přátele, protože přátele poznáme v nouzi. Ale přátelský vztah nikdy nemůže fungovat jednostranně - pouze spoléhat na to, že nám někdo pomůže. Tu pomoc musíme být schopni oplatit. Potom je to totiž opravdové přátelství, a nikoli vypočítavost. Potom je to spojenectví, které od nás naši partneři samozřejmě očekávají. Je dobré vědět a vidět jasný důkaz toho, proč je dobré patřit mezi země, které jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Konečně se ukazuje, že všechny ty akademické diskuse o výhodnosti našeho členství jsou opravdu pouze tlacháním. Teď se ukazuje pravý smysl spojenectví.

Děkuji za pozornost.