Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 voliči dali velmi aktivně, prostřednictvím kroužkování, najevo, že o Piráty prakticky vůbec nestojí, což letošní volby do EP a krajských zastupitelstev jenom potvrdily. Podle stávajícího volebního zákona je (podle mě bohužel) pro samostatně kandidující stranu nemožné, aby existovala v Parlamentu pouze se čtyřmi poslanci, protože čtyři poslanci odpovídají přibližně pouze dvěma procentům voličské podpoře a uzavírací klauzule je u nás (podle mě chybně) nastavena až na pěti procentech.

Jinými slovy - uvědomme si, že Piráti jsou dnes v Parlamentu, zatímco jiné strany, které ve volbách 2021 měly třeba i mnohem vyšší voličskou podporu než oni, tam nejsou. Takový výsledek dle mého názoru neodpovídá požadavkům, jež ve čl. 18. odst. (1) na volby do PS klade Ústava:
"Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení."

Výsledek voleb 2021 tedy nebyl ani rovný a ani neodpovídal zásadám poměrného zastoupení. Pokud by se měřilo všem stejným metrem a uzavírací klauzule pro všechny byla pouze dvouprocentní (jaká fakticky platila pro Piráty), potom by výsledek voleb vypadal úplně jinak, ačkoliv by voliči hlasovali úplně stejně, jako tehdy hlasovali.

V Poslanecké sněmovně bychom dnes měli o čtyři strany víc, protože tuto dvouprocentní hranici, která fakticky platila pro Piráty, překročily čtyři další subjekty. To znamená, že celých 31 poslaneckých mandátů by držel někdo jiný, než drží dnes, a vláda by tak musela být sestavena na zcela jiném půdorysu, než ta stávající.

Samotné angažmá Pirátů ve vládě potom nelze vnímat jinak, než jako jasnou snahu vnutit jejich minoritní neomarxistickou a progresivistickou ideologii majoritě, která o ni ve skutečnosti nemá žádný zájem a nepřeje si ji.