Ransdorf (KSČM): Salámová metoda církevních restitucí

23.01.2014 17:15 | Zprávy

Jen dva prstíčky...

Ransdorf (KSČM): Salámová metoda církevních restitucí
Foto: Archiv MR
Popisek: Miloslav Ransdorf

Václav Havel často hovořil o tom, že se k nám vrátily dějiny. Je to ale pravděpodobně opačně: Češi se vracejí do dějin. Restituční princip, jehož působením minulost požírá přítomnost a budoucnost, je toho dokladem. Brzy po převratu vznesla majetkové požadavky i církev, která vlastnila v České republice 201 886 ha pozemků, z toho 18 367 ha zemědělské půdy. Docent Zavíral z VŠE, odborník na zemědělskou problematiku, vyčíslil v roce 1991 nároky církve u půdy na 32 až 58 mld. Kčs. Ale Nečasova vláda uzavřela s církevními kruhy dohodu, že římskokatolická církev (která se s ostatními církvemi jakoby „rozdělí“, aby je uzapřáhla do své káry) dostane celek 134 miliard korun. K těm 134 miliardám se dospělo prokazatelným nadhodnocením ceny pozemků; náhrady byly stanoveny na 59 miliard.

Argumentuje se bezprávím minulého režimu. Málokdo ale ví, že po Únoru probíhala mezi Gottwaldem a církví doba námluv. Gottwald nechal po svém zvolení sloužit ve svatovítské katedrále slavnostní Te Deum (před ním Hácha, po něm až Havel). Měl k tomu dobrý důvod: v roce 1949 bylo totiž 61% členů KSČ katolíky. Ovšem právě v tomto roce papež Pius XII. exkomunikoval všechny komunisty z církve, v důsledku čehož se vzájemné vztahy logicky ocitly na bodu mrazu. To se změnilo až s příchodem Jana XXIII. V roce 1968 římskokatolická církev ožila a jednou z tváří Pražského jara se stal František Tomášek, tehdy apoštolský administrátor. Během Pražského jara otázka církevního majetku nehrála žádnou roli.

V osmdesátých letech podepsalo půl milionu katolíků petici, ve které žádali odluku státu od církve. Od bývalého církevního tajemníka Vladimíra Janků  vím, že při jednáních (viz Bohuslav Chňoupek, Memoáre in claris) na přímou otázku po majetku kardinál Casaroli řekl, že římskokatolická církev žádné majetky nežádá. Přišel převrat a tyto nároky se – světe div se- zničehonic objevily.

Na podzim 1990 dostaly řeholní kongregace 74 objektů. Biskupská konference ujistila veřejnost, že to je poslední majetkoprávní požadavek římskokatolické církve.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloslav Ransdorf

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

koncesionářské poplatky

Dobrý den, pane Nachere. Samozřejmě vím, že jste proti zvýšení koncesionářských poplatků, a pokud to dobře chápu, tak když budete u moci, tak je opět snížíte? A neuvažujete o jejich úplném zrušení? Já netvrdím, že se třeba na nějaké pořady na ČT nekoukám, ale pokud jde o zpravodajství rozhodně mi ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: 18


Osobnost měsíce

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hřib (Piráti): Praha propojí Lochkov a Slivenec novou moderní silnicí a ušetří 22 milionů

12:06 Hřib (Piráti): Praha propojí Lochkov a Slivenec novou moderní silnicí a ušetří 22 milionů

Rada hl. m. Prahy schválila rozhodnutí o výběru dodavatele pro klíčovou dopravní stavbu, přeměnu býv…