Podle informací Deníku N a serveru Seznam Zprávy šlo nejspíše o žádost prezidenta republiky Miloše Zemana adresovanou premiérovi Petrovi Fialovi ve věci abolice pro blízké spolupracovníky prezidenta. Žádost byla, pravděpodobně v rozporu se zákonem, převedena do režimu tajné, veřejnost se tak s ní nemůže seznámit.

„Jako Piráti chápeme nutnost ochrany citlivých informací. Ty informace, které to ale nevyžadují, by měly být dostupné. Není zřejmé, proč by informace o abolici měly být v režimu utajené. Prosazujeme maximální otevřenost a vstřícnost státu vůči svým občanům,” uvedla Olga Richterová.

„Je třeba posoudit, zda Hrad nepostupoval v rozporu se zákonem. Převádění dokumentů do režimů utajení má v legislativě jasně stanovená pravidla, která si nelze upravovat nebo ohýbat dle vlastních zájmů a potřeb. V tomto konkrétním případě se jedná o velice citlivou věc, neboť prezident v žádosti, která je tajná, pravděpodobně žádá o abolici pro své spolupracovníky. Je zde proto výrazný veřejný zájem na dostupnosti informací. Je naopak těžké najít ohrožení zájmů občanů České republiky v případném zveřejnění,” vysvětlila Richterová.

Deník N a server Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že prezident republiky loni dopisem požádal premiéra země o kontrasignaci abolice pro vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého. Abolice znamená zastavení případného policejního vyšetřování obou osob. Premiér ji podepsat odmítl. Dopis podle serveru Seznam Zprávy poté Kancelář prezidenta republiky nechala převést do režimu tajné, což znemožňuje jeho zveřejnění.

Pirátská místopředsedkyně Sněmovny proto požádala Národní bezpečnostní úřad, jako ústřední orgán státní správy v oblasti utajovaných informací, o posouzení, zda je tato informace utajovaná oprávněně, zda je u ní stanoven správný stupeň utajení a proč je zařazena do stupně ochrany T, tedy tajné. „Úřad jsem rovněž požádala o posouzení, zda byl zmiňovaný dopis od počátku komunikace zařazen v režimu tajné a také o prověření, kdo dopis připravoval a kdo s ním nakládal – zda s ním přišly do styku jen oprávněné osoby,” doplnila Richterová.

Kvůli možnému protizákonnému nakládání s dokumenty je ve hře i svolání sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu. „Poté, co úřad posoudí podnět, budeme se tím zabývat v rámci komise,“ dodala její členka Richterová.