Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
stojím zde, abych přednesla podrobnější stanovisko za klub Pirátů k návrhu důchodové reformy a také abych osvětlila některé naše postoje, na které dostáváme dotazy. Jde o jednu z nejzásadnějších věcí tohoto volebního období, ne-li tu vůbec nejzásadnější, a proto se domníváme, že si to zaslouží plnou pozornost.
Na úvod je potřeba si neustále připomínat... Myslím si, že za to můžeme být i rádi, že důchody neustále rostou a růst budou. Je to tak správně. V tom, jak důchody rostou, je zohledňována plná inflace. Někdy - tohle není úplně jasné, tak to ještě jednou zopakuji - to, jak rostou ceny v obchodech, se seniorům, příjemcům důchodů, pokrývá. Je to dobře. My jsme to za Piráty vždycky podporovali. Jenom to někdy v té debatě zaniká, takže tohle chceme zvýraznit. Důchody rostou, růst budou a ta reforma, která je navržena, na tom vůbec nic nemění.
Druhá věc. My jsme se podíleli na tvorbě té reformy a řadu bodů vítáme. Zejména vidíme, že je prostě nevyhnutelné v situaci té obrovské výzvy, v situaci, kdy se zásadně mění podíl, poměr pracujících a důchodců, s tím alespoň nějaké drobné úpravy udělat. My si myslíme, že jsou potřeba i úpravy o něco větší než tak, jak jsou navržené. Ale taková reforma musí být vyvážená a s tou jsme souhlasili. My jsme na vládě podpořili reformu, která na jedné straně něco zpřísňuje, reaguje na tu realitu podle toho, jaký je podíl pracujících a seniorů a jak se to bude vyvíjet dál. Na druhou stranu jsme souhlasili s reformou, která zohledňuje zdravotní dopady určitých náročných pozic. Když člověk roky pracuje v pozicích, které jsou fyzicky obrovsky náročné, a to takovým způsobem, že jsou z toho měřitelné zdravotní dopady - ukazuje se to ve statistikách - onemocnění, pracovní neschopnosti - ukazuje se to v datech, která zpracovávali podrobně od roku 2016 úředníci, protože se o tom diskutuje celé roky...
A proto vládou prošel návrh, který ukotvuje možnost nekráceného předčasného důchodu podle posledních čísel pro zhruba 140 000 dnešních pracujících. Jsou to přesně ti lidé, kteří strávili tisíce směn v náročných pozicích, které mají dopad na jejich zdraví.
PhDr. Olga Richterová
Já se k tomu ještě poté vyjádřím podrobně, protože v důvodové zprávě k tomu jsou velice zajímavá čísla a zajímavé odkazy, ale chci takto úvodem zdůraznit: změna, kterou navrhla ODS a TOP 09, změna, která škrtá možnost tohoto nekráceného předčasného důchodu pro lidi, na kterých jejich práce vykonávaná po tisíce a tisíce směn zanechala zdravotní negativní dopad, tak to, že by tito lidé neměli mít tu možnost, že by ji mělo mít pouze zhruba 14 000 osob na pouze 14 tisících náročných pozic, to nám přijde jako nepřiměřené a nevyvážené osekání. Navíc některé druhy těch pracovních rizik vůbec nejsou v té nejvyšší, čtvrté kategorii zahrnuté, počítají se jenom takzvaně do té kategorie třetí. To je tedy druhá oblast, které se budu věnovat a která bude, myslím zásadním štěpným bodem diskuze o navržené reformě.
Chci jen poznamenat, že kdyby nebylo této změny, kdyby nebylo tohoto osekávajícího návrhu, který nebyl vydiskutovaný, který předložila pouze ODS a TOP 09, tak my bychom pro tu navrženou reformu nejspíš hlasovali.
A třetí oblast, o které chci mluvit, která je pro tu dnešní debatu zásadní, je ten druhý konec spektra. Už se tady o tom hodně mluvilo, a skutečně bez toho, aby rodiny chtěly a mohly mít děti, tak to, co my tady odhlasujeme, nemusí mít takový efekt, jaký bychom si přáli. Takže veškeré úsilí, které vydáváme na diskusi o důchodové reformě, musí být vyvážené i diskusí a konkrétním úsilím směřovaným k mladým rodinám. Bez toho, aby se zvrátil velmi negativní trend týkající se porodnosti, budou mít ty naše dnešní nebo páteční výsledky okolo změny důchodů, možná i dopad stále nedostačující.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Takže co musí růst? Co se musí stát? Růst musí také rodičovské příspěvky, protože rodiče malých dětí nakupují ve stejných obchodech jako všichni ostatní, rostou jim ceny jako všem ostatním. Ale právě to, že pečují o své malé dítě a nemohou chodit do práce, není vynahrazováno také pravidelně zvyšovaným rodičovským příspěvkem. Zvyšuje se pouze nárazově a občas, ale nepokrývá ten růst inflace. Takže my navrhujeme jednoduchou věc, aby rodičovské příspěvky rostly alespoň stejným způsobem, jako se zdražování promítá do růstu důchodů, ať to je ten stejný mechanismus.
My jsme takovýto úplně konkrétní návrh předložili a jsme zvědaví, jak budou všichni, kdo jsou v této sněmovně, všechny poslankyně a poslanci, všechny strany, hlasovat. To naše řešení kopíruje způsob, jakým se zvyšují právě důchody.
Ten pozměňovací návrh má číslo 5056 a vyjadřuje naše přání, ať jsme země mezigenerační soudržnosti, ať jsme země, kde ta prorodinná politika jde ruku v ruce s politikou, která vyjadřuje podporu a dostatečnou životní úroveň všem, kteří celý život pracovali a poté čerpají důchod.
Samozřejmě prorodinná politika má další pilíře. Nejde pouze o finance, jde i o místa ve školkách nebo dětských skupinách, jde o částečné úvazky flexibilní pracovní příležitosti, to je jasné. A to jsou další aspekty. Některé z nich se nám už podařilo společným úsilím posunout, jiné ještě na hlasování čekají, ale myslím, že se posunou. Nicméně ta podpora penězi, konkrétně rodičovským příspěvkem, je něco velmi hmatatelného, co setrvale klesá.
A já bych ráda nyní ukázala, jak moc tato podpora klesá, jak moc klesají výdaje na rodinnou politiku a jak velká škoda to je, protože tím rodinám ukazujeme, že ani v téhle jedné věci, kterou lze konkrétně zajistit a poskytnout, ta podpora není stabilní, není zajištěná, a že vyhlídky mladých rodin bohužel nejsou tak růžové, jak by si mnozí přáli, protože bez toho naše země nemá tak dobrou budoucnost.
Trend klesajících výdajů na rodinnou politiku je znázorněn v řadě různých konkrétních čísel. Já ocituju jedno konkrétní srovnání. Mezi lety 2010 a 2024 rostly mzdy a dávky, různé státní sociální podpory a podobně způsobem, který když se spočítá vůči celkovému podílu výdajů státního rozpočtu, když se spočítá to, kam všude jde, kam všude jdou veřejné peníze, tak z toho celku státního rozpočtu na starobní důchody ve srovnání s rokem 2010 jde v roce 2024 104 % státního rozpočtu, a to je dobře, jde o mírný nárůst.
Průměrná mzda, když se to porovná, tak ve srovnání k tomu roku 2010 je letos na nějakých zhruba 93 %. To jenom pro srovnání, že ta situace rodin se mírně zhoršila obecně a domácností, nicméně co pokleslo zásadně, jsou právě výdaje jak na přídavek na děti do šesti let věku, a to zhruba na 66 % oproti tomu roku 2010 a výdaje na rodičovský příspěvek jsou na nějakých 44 %. To je masivní pokles.
A proč ho zdůrazňuji? Můžete namítnout, že to odráží fakt, že se rodí méně dětí, že to zkrátka pobírá méně rodin. Ale není to jenom v tom. Je to i v tom, že klesla reálná hodnota rodičovského příspěvku. Vůči inflaci poklesla natolik, že kdyby ji měla vyrovnávat, tak by musela ta celková suma rodičovského příspěvku dneska být na 410 000 korun, ta celková suma. Ale namísto 410 000 korun se nám podařilo vyjednat zvýšení té sumy na 350. Těch 350 000 korun nepokrývá ani ten nárůst cen v mezičase, natož celkovou kumulovanou inflaci.
Odráží se to samozřejmě pak i v těch absolutních číslech. Opět je jasné, že ta čísla reflektují, že počet těch rodin, co rodičovské příspěvky dostávají, se zmenšuje, ale je to názorné. Když si řekneme, že hodnota 28 miliard v rámci celkového koláče státního rozpočtu byla v roce 2010 zhruba 2,4 % toho rozpočtu, tak v roce 2022 už na rodičovský příspěvek šlo jenom 33 miliard, což bylo 1,7 % těch státních výdajů, a v roce 2023 ta nominální konkrétní částka klesla na 32 miliard. To znamená, že ten podíl výdajů na státním rozpočtu se snížil na 1,4 %.
To je to, proč říkám, že celkově výdaje na rodinnou politiku klesají a není to dané pouze poklesem počtu domácností, do nichž se narodily malé děti, ale je to dané celkovým poklesem státních výdajů na rodinnou politiku. Takže co by stačilo? Počítat s tím, že rodinná politika je jeden z pilířů budoucnosti naší země a že výdaje na ni nemají klesat, protože jsou investicí do budoucnosti. Proto říkáme, ať rostou rodičovské příspěvky, ať zohledňují inflaci, ať zohledňují růst cen, tak jako, a to je správně, je zohledňována v růstu důchodů. A ať v té době, kdy lidé pečují o své maličké děti a kvůli této péči nemohou pracovat, mají garantovaný aspoň ten základní finanční standard.
Dnes je průměrný rodičovský příspěvek těsně pod 11 000 korunami měsíčně, takto je pobíraný. Průměrná mzda je úplně někde jinde, ale i minimální mzda je 18 900 korun měsíčně. Jsme hluboko pod ní, a proto navrhujeme konkrétní řešení, o kterém si tady bude nejspíš tento pátek hlasovat, a ukáže se, jak to každá strana, každý poslanec a poslankyně s podporou rodičovského příspěvku a mladých rodin osobně má.
Já jsem mluvila o výdajích na rodinnou politiku. Je potřeba zdůraznit, že ony jsou to opravdu investice, protože vedle finanční stability rodin, která se může promítnout do větší ochoty mít třeba druhé nebo třetí dítě, tak potom jsou výdaje, které se vrací okamžitě - to jsou výdaje na školky, dětské skupiny, protože jsou vázané na to, zejména dětské skupiny, aby lidé šli do práce, tak se na daních a odvodech ty peníze okamžitě do státního rozpočtu vrací. To jsou propočítané a prokazatelné příjmy.
Když shrnu tento bod - špatná situace rodin může zkrátka dlouhodobě velmi negativně ovlivnit i pozitivní změny, s kterými reforma přichází, a může přispět k tomu, že tyto negativní trendy ve vývoji porodnosti budou trvalé. A to by byla velice špatná zpráva pro celou naši zemi. Samozřejmě samotná podpora rodin neznamená, že se lidé děti mít rozhodnou, to je jejich osobní věc, ale jak se ukazuje i z řady jiných zemí, když dlouhodobě společnost konzistentně podporuje tři pilíře - finanční stabilita z období péče o nejmenší děti, místa ve školkách, místa v dětských skupinách, možnost slaďování práce a péče, a s tím samozřejmě souvisí právě částečné úvazky, flexibilní úvazky, vstřícnost k zaměstnávání rodičů malých dětí - tak ve výsledku se může podařit zvrátit i poměrně negativní trend. A právě v řadě zemí, které zvládly tu zatáčku vybrat, se ukazuje, když řadu let konzistentně stát podporuje tyto tři pilíře rodinné politiky, výsledky se ukážou a jsou dobré.
Vedle tohoto našeho konkrétního návrhu, jak přehodnotit přístup k rodinné politice, bych nyní se ráda vyjádřila k jednomu z bodů reformy, který nebyl vyjednaný a zásadně mění její dopad na zhruba 122 000 lidí - nyní tedy k náročným pozicím.
V původním návrhu byly jasně definované kategorie náročnosti, rizikovosti, zdravotního dopadu, které znamenaly, že ve finále v součtu zhruba 147 000 lidí pracujících na náročných pozicích by mělo nárok na nekrácený starobní důchod. To se pozměňovacím návrhem Marka Bendy a Jana Jakoba zásadně mění. Takže ODS a TOP 09 prosazuje, aby Sněmovna tuto možnost škrtla. A jde o příklady profesí od chemického provozu, obráběčů strojů, přes například lesní dělníky, kteří v zimě, v létě pracují s motorovou pilou, jak ve vedru, tak mrazu. Jde o nejrůznější typy profesí od sklářů až po - třeba v náročných pečujících profesích i pečovatelky, kde se přesně na základě náročnosti stanovuje, kdy jim vzniká nárok na případný - budou-li o to stát - předčasný nekrácený důchod. A tohle všechno se má škrtnout.
Mně přijde důležité vysvětlit, jak propracovaný vládní návrh je a o jak konkrétní statistiky se opírá. Proto dovolte, teď upozorním na některé části důvodové zprávy k předkládanému návrhu, aby bylo jasné, že vládní hlasování mělo svůj důvod a své opodstatnění. Jednak se jasně vycházelo z toho, že část odchodů do předčasného důchodu lze považovat za takzvaně vynucenou, a to právě z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který nastal v důsledku dlouhodobého výkonu rizikových prací. Takže to, že na člověka těžké práce mají jasný, prokazatelný dopad, vede zase prokazatelně k tomu, že ti lidé potřebují a chtějí odejít do předčasného důchodu.
Další věc je, že samozřejmě zaměstnavatelé přijímají opatření takzvaně na zdroj rizika, čili aby to riziko snížili, pokud možno eliminovali, zaměstnanci používají nejrůznější osobní ochranné prostředky, ale jsou práce, kde prostě riziko eliminovat nelze, nevyhnete se mu, je tam stále přítomné. A dochází, a to celkem ve velké míře, k naplnění klinických kritérií prokazatelného poškození organismu - nebo dochází k onemocněním, která neumožňují další výkon dané práce, ale nejsou splněny - a to mně přijde naprosto klíčové - další podmínky pro uznání nemoci z povolání.
Takže to je první argument, o který se vláda opírala a o který se opírá i navržená kategorizace prací, že ti lidé jsou prokazatelně klinicky ovlivněni, negativní dopad na jejich zdraví je jasný, ale nespadají do kategorie nemocí z povolání - a ano, mohli by žádat o takzvaný invalidní důchod, ale vůbec není jisté, jak by v té žádosti dopadli. Takže jednak máme celou skupinu, a to je v tom odůvodnění, lidí práce neschopných s klinickým poškozením, kteří ale nespadají do systému nemocí z povolání, a popřípadě ani nenaplní dlouhodobě institut invalidity a zůstávají v dlouhodobé pracovní neschopnosti. To ukazují data, ukazují to konkrétní analýzy našich expertů, českých expertů. A současně se ukazuje, že to tak je i v řadě jiných zemí, (takže?) já ukážu i mezinárodní srovnání, o které se návrh opírá. Jen je třeba zmínit, že dlouhodobě právě podíl lidí, kteří chtějí odejít do předčasného důchodu, je okolo zhruba 30 % - a právě u zhruba 20 % z nich je tím důvodem zhoršený zdravotní stav nebo ztráta zaměstnání, což ale v řadě případů také souvisí, ztráta zaměstnání z důvodu, že člověk již není schopen ze zdravotních důvodů ho vykonávat. Takže vládní návrh řeší tyto případy, kdy na ty lidi jejich dlouhodobě v riziku vykonávaná práce negativně dopadla.
A co se týče jaksi vyváženosti návrhu, tak samozřejmě dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu znamená zvýšené náklady na výplatu, ale právě proto jsou tam zvýšená pojistná pro zaměstnavatele. Čili v dnešní situace, kdy ke zdravotnímu poškození dochází, ale náklady na rekonvalescenci hradí stát, respektive zdravotní pojišťovny, a samozřejmě nemocenské pojištění, tak nyní by je spolufinancovali zaměstnavatelé prostřednictvím zvýšené sazby pojistného na důchodové pojištění. To je něco, co dává smysl, přijde nám racionální a také motivující, aby se postupně co nejvíce snižoval počet pozic, které znamenají zdravotní dopad na lidi.
K vymezení okruhu osob v náročných pozicích - tím se například Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývalo od roku 2016.Od té doby se scházely mezirezortní pracovní skupiny složené ze zástupců MPSV, Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a dalších. Samozřejmě, řešily právě konkrétní hodnocení rizik, to, jak se dají rizika snižovat, jestli opravdu vznášené nároky jsou oprávněné. A proto dospěly k tomu, že vhodnější než definice konkrétních profesí je definice faktorů pracovních podmínek v kombinaci samozřejmě s délkou, s tím, jak dlouho člověk práci vykonává, které potom vedou k tomu, že objektivně znemožní danému člověku, aby danou činnost vykonával až do důchodového věku, přičemž z důvodu opotřebení organismu u něj nebude připadat v úvahu ani rekvalifikace.
Pracovní skupiny složené z mnoha odborníků dospěly k tomu, že podle těch stávajících vyhlášek, podle stávajících podlegislativních norem naší země některé faktory těch pracovních podmínek vůbec nemají definovanou tu zátěžovou kategorii čtvrtou, ale je definovaná pouze kategorie třetí, a proto tomu návrhu na celkové vymezení lidí, kteří by měli mít nárok na nekrácený předčasný důchod, předcházela například - říkám to proto, aby bylo jasné, že se to opírá o konkrétní podklady a data - analýza s názvem Odborné podklady k řešení důchodových nároků pracujících v náročných profesích a kvantifikační analýza dat z informačního systému kategorizace prací z roku 2019, potom samozřejmě další podklad Rešerše přístupu členských států Evropské unie...
Takže Rešerše přístupu dalších členských států Evropské unie, samozřejmě podklady, jak to mají další země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, Analýza dat hygienického registru a samozřejmě dat sociálně zdravotního pomezí čili data České správy sociálního zabezpečení, a také byla východiskem Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách.
Když dám příklad, tak se například inspirace hledala v modelu rakouském, kde je právě institut, řeknu to německy, Schwerarbeitspension, čili právě penze pro těžké profese nebo těžké pracovní pozice. Ten rakouský model vychází ze seznamu konkrétních profesí a u nás se vycházelo z toho, jaké přesně faktory pracovních podmínek byly při definici těch profesí zohledněny. Bylo využito konkrétní kódování korelace k příčině dlouhodobé pracovní neschopnosti, evidence právě v těch statistikách hygienických a k šetření onemocnění jako nemoci z povolání. Předmětem analýzy tedy byla dále data ze zdravotně sociálního pomezí, data zpracovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky, ÚZISem, data poskytnutá Českou správou sociálního zabezpečení a řešila se délka dočasné pracovní neschopnosti u různých pracovních pozic, kontroly a efektivita kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to vše bylo analyzováno ve vztahu k těm faktorům pracovních podmínek.
Když to shrnu, roky práce těchto expertů, roky práce nad daty a konkrétní situací lidí v těchto náročných pozicích vedly k tomu, že vzhledem k rizikovosti pro zdraví byla zvolena jako riziková, a to významně, i část třetí kategorie, neboť i u ní jsou překračovány hygienické limity a expozice zaměstnanců takovým faktorům pracovních podmínek, u nichž nelze spolehlivě bezpečnostními opatřeními snížit expozici pod úroveň těch daných limitů.
A my tím můžeme dospět k závěru odůvodnění k paragrafovému znění zákona, kde se právě stanoví, že pro nárok na snížení důchodového věku bude třeba odpracovat stanovený počet směn v těchto náročných pozicích, tedy alespoň 2 200 směn, jinak nárok na snížení důchodového věku vůbec nevznikne. A pro účely stanovení celkového počtu směn, kam se mají počítat i stanovené faktory třetí rizikové kategorie, je pak ještě návaznost na vyšší možnost snižování, a sice o 15 kalendářních měsíců, když bylo odpracováno 2 200 až 4 399 směn, anebo o 30 kalendářních měsíců v tom odpracování 4 400 a více směn.
Proč toto zdůrazňuji? Ten návrh je vyvážený, zohledňuje dobu, kterou člověk pracoval v té rizikové pozici, zohledňuje skutečná zdravotní data a dopady, má svou limitaci a pojistku v podobě zvýšeného odvodu na pojistné zaměstnavateli a samozřejmě bude mít své náklady - ale on by je měl i při neřešení, protože ti lidé z velké části ze zdravotních důvodů pak už tu danou práci stejně vykonávat nemohou. Právě proto v tom vládním návrhu je jejich situace řešena. Jde o 147 000 konkrétních lidí a pro 122 000 z nich nebude možné požádat o ten nekrácený předčasný starobní důchod, když projde návrh ODS a TOP 09.
Snažila jsem se podrobně vysvětlit, jak dlouhé roky tahle země hledala shodu, co mají být ty náročné pozice, jak dlouho experti hledali odůvodněnou kategorizaci těch prací a míst, kde to dává smysl, aby lidé tuto úlevu měli. A je to návrh, který nakonec prošel vládou, byl schválen jako vládní. Teď se má osekat a my s tím opravdu nemůžeme souhlasit.
To by byla druhá část toho, co si myslíme, že tady je potřeba vysvětlit a připomenout, jak velikou změnou je to osekání náročných pozic a jak zásadní to je pro vyváženost a spravedlivost celé té navržené reformy.
Třetí věc, kterou je potřeba říct, je, co v té reformě chybí. Chybí tam rozumná úprava penzijních fondů. A už o tom mluvili mnozí. Já chci jen stručně vyzdvihnout, že fungující penzijní fondy jsou v mnoha zemích i jednou z osnov, ze základů té moderní ekonomiky. Proč? Fungující penzijní fondy zajišťují důstojné stáří pro seniory, ale také pohánějí ekonomický růst tím, do čeho penzijní fondy investují, můžou to být akcie, akciové trhy, různé start-upy, tím můžou pohánět ekonomiku. V jiných zemích často investují do nemovitostí, do výstavby bydlení, do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Takže země, které mají rozvinuté a prokazatelně funkční penzijní systémy včetně penzijních fondů, dávám příklad Švédsko, Dánsko nebo třeba i Kanada, patří k těm nejbohatším. I Chile se díky správnému nastavení penzijních fondů stalo ekonomickým tygrem Jižní Ameriky.
Proč uvádím tyto konkrétní příklady zemí? Protože Česko mezi nimi bohužel není. Česko, co se týče výkonnosti penzijních fondů, brutálně zaostává. I přes masivní dotace ze státního rozpočtu patří výkonnost českých penzijních fondů mezi ty nejhorší na světě. Je to smutná statistika, ale když se počítají průměrné roční reálné výnosy penzijních fondů v rámci zemí OECD, tak my jsme v hlubokém minusu. Ten průměrný, skutečný, reálný výnos českých penzijních fondů je záporný.
Jaké to má důsledky? Za prvé samozřejmě zbytečnou chudobu těch, kdo si spořili a spoří, tedy budoucích seniorů. Je fajn mít penzijní připojištění, ale když z něj inflace stejně ukousne tak obrovský kus jako v případě českých penzijních fondů, je to investice dost nevýhodná.
Druhá věc, znamená to ztrátu ekonomických příležitostí. Ten nefunkční penzijní systém připravuje českou ekonomiku, jak už jsem popisovala, o významný zdroj investičního kapitálu, o významný zdroj peněz, které mohou nastartovat výstavbu bydlení, nastartovat určité druhy firem nebo rozvoj obnovitelných zdrojů. I financování start-upů je v řadě zemí propojené s tím, jak jsou nastavené penzijní fondy.
A potom třetí věc, dá se říct, že to je i plýtvání veřejnými prostředky, protože tím, že jsou ty české penzijní fondy v záporu, že jsou ve finále bohužel ztrátové, nijak nezakryje to, že stát na ně vynakládá k nějakým zhruba 20 miliardám korun ročně. To je obrovská částka, kterou by přitom šlo investovat mnohem lépe.
A co jsou naše konkrétní návrhy? Je strašná škoda, že ta reforma penzijních fondů není na stole. My jsme v programu dlouhodobě měli a máme právě veřejný penzijní fond a také to, aby konečně došlo k snížení poplatků za správu peněz v těch fondech, a to z nějakých 0,8 % na 0,4, tak jak je to běžné na západě. Když se podíváme na statistiky těch poplatků z objemu portfolia, tak právě na těch procentech je vidět obrovský rozdíl naší země a zemí, kde to funguje. Zdrojem těch čísel je Národní rozpočtová rada. Publikovala to řada médií, třeba Seznam Zprávy. To jenom, aby bylo jasné, že se o tom veřejně často mluví, ale i v zemích okolních, jako je Polsko nebo Slovensko, je ten poplatek z objemu portfolia na 0,4 %, a u nás platíme 0,8. To je obrovský nepoměr. Není vůbec vysvětleno, čím se máme lišit od Polska, Slovenska nebo Maďarska natolik, že naše penzijní fondy mohou inkasovat o tolik vyšší poplatky za správu a mohou mít tím pádem o tolik vyšší zisky pro sebe. Pro střadatele to je čistě nevýhodné.
A druhý konkrétní návrh, který máme, je nahradit garanci každoročního nezáporného výnosu, která nefunguje. Tahle garance je fiktivní, nemá ten reálný přínos, tak nahradit to garancí nezáporného výnosu za celou dobu spoření tak, aby mohly fondy investovat i do středně volatilních aktiv. Zní to rizikověji, ale penzijní připojištění je dlouhodobý produkt, a proto dává smysl garantovat ten nezáporný výnos dlouhodobě. My jsme otevřeni tomu, ať se o tomhle mluví, ať se toto chystá, ale velmi nás zklamalo, že tohle nebyla věc, ke které by byla vůle přistoupit, začít ji reálně připravovat, a přitom by byla opravdu velmi potřeba.
Takže shrnu, při porovnání reálných výnosů těch různých druhů účastnických fondů, penzijních fondů většina z nich je bohužel reálně v záporu, jejich střadatelům nezbývá potom ekvivalent, který by dostali, až půjdou do důchodu, ekvivalent, který by nebyl ponížený o obrovskou část inflace. V jiných zemích přitom reálné výnosy těch fondů možné jsou.
Druhá věc. Nikdo nikdy nevysvětlil, proč mají české penzijní fondy mít tak vysoké poplatky za správu, proč může mít Polsko, Slovensko, Maďarsko a spousta dalších zemí poplatky v rozmezí 0,3-0,4 % z objemu portfolia a u nás to je 0,8. To není fér a není to prospěšné pro střadatele, ani pro dlouhodobou situaci celé České republiky, protože to znamená chudší budoucí seniory navzdory tomu, že si spořili.
Tato reforma bohužel není součástí předloženého návrhu. Nám to je líto, i přesto bychom ale, kdyby nebylo navrženo to osekání náročných pozic, byli ochotni pro ten návrh hlasovat, protože je i tak potřebný. V médiích slyšíme, že za ten příslib prohlasování osekání náročných pozic jiní poslanci vládních stran dostávají příslib reformy právě třetího pilíře. Ale to mělo být dávno. Bohužel nic takového se nejspíš dva roky nepřipravovalo, protože o tom nic nevíme, a mělo to být samozřejmě součástí toho vládního návrhu, ale ochota k tomu v těch minulých letech nebyla. To nás mrzí a přednesli jsme tady svoje konkrétní vize, jak ten veřejný důchodový fond nastavit a jak zreformovat i ty fondy, které nyní existují. Kdyby byl někdo velkým zájemcem, detaily máme na webu v celkovém ekonomickém plánu Republika v pohybu. Ten plán Republika v pohybu je velmi komplexní, ale obsahuje samozřejmě i návrhy právě k penzijním fondům, protože jsou důležitým pilířem a tahounem moderní ekonomiky, když jsou správně nastavené.
Stejně tak ta další věc, co v tom vládním návrhu chybí a kterou my svým konkrétním návrhem na zvýšení rodičovského příspěvku připomínáme, je ta podpora mladých rodin. Ano, vyjednali jsme navýšení rodičovského příspěvku na 350 tisíc z 300 tisíc, byla to naše podmínka schválení konsolidačního balíčku, ale to ani nepokryje inflaci, která v mezičase byla. Kdyby to navýšení skutečně pokrývalo inflaci, dostala by se ta celková suma rodičovského příspěvku na 410 tisíc korun. Tam ale zdaleka není. My tedy právě proto, že i rodinám musí rodičovské příspěvky růst, navrhujeme zcela konkrétní věc, jak podpořit rodiče malých dětí, když nakupují ve stejných obchodech jako všichni ostatní, když jim úplně stejně rostou ceny a náklady, tak aby měli garantováno, že jim ten rodičovský příspěvek poroste alespoň stejným tempem, jako rostou důchody.
To konkrétní řešení se bude hlasovat nejspíš tento pátek. Ukáže se, jak se k němu každá strana staví, a může zajistit, aby finanční stabilita rodin neklesala, ale byla z období péče o ty úplně nejmenší děti zajištěna, tak jako tomu je, a je to správně, u důchodů. Já vám děkuju za pozornost a velmi žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
