1. Důraz na základní pilíř fungující ekonomiky – vlastnická práva. Neříkám, že nás čeká znárodňování, současná levice moc dobře ví, že to k ovládání ekonomiky nepotřebuje. Ale přikazování automobilkám, co mají vyrábět nebo normy na počty žen v řídících orgánech soukromých firem vlastnická práva silně narušuje a je otázka, kam až současná politická reprezentace hodlá zajít.

2. Životní prostředí není a nebude lepší díky směrnicím a nařízením jakékoli vlády nebo komise. Lepší bude díky bohatnoucí společnosti.

3. Státní výdaje nelze směřovat do soukromých firem, ať už jsou úmysly těchto transferů sebelepší. Vždy to povede k neefektivitě, plýtvání a korupci. Stát se má výhradně zaměřovat na financování tzv. veřejných statků (veřejný statek není ani ZOO, ani golfové hřiště, ani výrobní linka na cokoli).

4. Korupce tu vždy bude a je samozřejmě nutné ji postihovat. Ale platí, že čím větší stát, tím větší korupce. Základním prostředkem ke snižování korupce je tedy omezování státu.

5. Státní rozpočet má být vyrovnaný, minimálně ve střednědobém horizontu. To je při současných deficitech v podstatě vyloučené.

6. Klíčovou podmínkou ekonomického a společenského rozvoje je svoboda slova.

7. Masová migrace je útok na samou podstatu euro atlantické civilizace. Soužití dvou naprosto různých kultur nemůže fungovat.

8. Nelze zpochybňovat lidskou racionalitu. To, že je člověk racionální, neznamená, že nedělá chyby. Ale zpochybňování racionality vede k tomu, že připustíme, že by nám někdo měl říkat, jak se máme chovat, aby to bylo racionální. To je živná půda pro komunisty všeho druhu.

9. Školství se musí speciálně zaměřit na nadané žáky a studenty. Protože to jednou budou ti, kteří budou táhnout společnost. Inkluze je přesný opak.

10. Je nutné respektovat práva menšin, ale není možné před každým jejich požadavkem ustupovat a dělat z něj politickou agendu.

11. Je nutné podporovat mezinárodní obchod jako zdroj bohatství. Politika cel a kvót nikam nevede.