Evropští lídři na jednom z nejdelších summitů schválili podobu obnovy ekonomiky a výsledek vyjednávání si pochvalovali. Kritici však mluvili o gigantickém zadlužení. Co si myslíte vy?

Nejen to gigantické zadlužení, hlavním problémem výsledné dohody je opět získání větší moci bruselských úředníků. A samozřejmě i průlom směrem k fiskální unii – nesmíme přehlédnout, že dohoda obsahuje i nové společné evropské daně. A v neposlední řadě musí být peníze využity na různé tzv. ekologické, resp. dekarbonizační programy, od kterých můžeme očekávat leccos, jen ne racionální využití finančních prostředků.

Evropská unie se tak stále více probourává do ekonomických sfér, ve kterých nemá co pohledávat, tedy do sfér, kde má dění dominantně určovat svobodný trh. Těžko se mi to říká, ale v tomto ohledu snad vrcholným politikům EU koronavirová krize spadla z nebes.

Objem poskytovaných prostředků zůstal, výrazně však byl snížen podíl grantů z původně zamýšlených 500 miliard eur na 390 miliard. Zbylých 360 miliard pak bude formou půjček. Můžeme to považovat za úspěch „úsporného křídla“, tedy Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska?

O nějakém úspěchu „úsporného křídla“ by bylo možné mluvit, kdyby žádný plán obnovy nevznikl. Nebo by měl rozměr z makroekonomického hlediska nepatrný a byl by orientován především na posílení zdravotnického systému, zejména v zemích, kde tak strašlivě kolaboval. O tom jsem ale nic neslyšel. Evropská unie měla do této doby společné zadlužování zakázané, takže i toto je opět zcela nový průlom.

Jiná věc je, že každý politik, který se vrací ze summitu domů, musí výsledek svým voličům prezentovat jako výhodný pro svou zemi. Takže logicky nebude referovat o obrovském zadlužení, ani o nesmyslnosti projektů, na které budou peníze tzv. „Plánu obnovy“ využity.

Ekonom Kovanda v Reflexu uvedl, že jde vlastně o záchranu Itálie. Jiní mluví i o dalších zemích z jižního křídla EU? Je podle vás reálné (i vzhledem ke zkušenostem z minulosti), aby své nové závazky řádně splatily? Nepovede přílišné přerozdělování ke snížení motivace k fiskálně odpovědnému chování? Co si státy s nízkým zadlužením vezmou z nutnosti platit dluhy jiných?

Předně žádné fiskálně odpovědné chování až na čestné výjimky v Evropě neexistuje a paradoxně vůbec ne v eurozóně, kde mají země maastrichtskými kritérii předepsaný veřejný dluh maximálně do výše 60 % HDP. Řecko má 176 %, Itálie 132 %, Francie 101 %, Belgie 104 %, atd. Mluvit o tom, že by třeba Řecko své dluhy někdy splatilo, je čirá iluze.

Měnová unie složená z ekonomicky tak rozdílných zemí se dříve nebo později mění v transferovou unii, tedy k tomu, že státy s nízkým zadlužením platí dluhy jiných. Samozřejmě nesmíme zapomínat na staré, dobré a v historii už několikrát odzkoušené „placení“ dluhů prostřednictvím inflace. Hezky to popisuje Milton Friedman, čtenářům můžu doporučit toto video z jeho přednášky.

Zadlužujeme se však i v České republice. Exprezident Václav Klaus nedávno na Primě řekl, že považuje deficit rozpočtu na letošní rok 500 miliard za rozhazování peněz, které stejně nevyřeší dopady ekonomické pandemie. „To, co se děje teď, je pro mě konec světa. Pouze rozvrátíme své finance. Dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků.“ Jak pohlížíte na deficit rozpočtu vy?

Nikdo z vlády neprojevil sebemenší snahu šetřit. To, jak nakládáme se státním rozpočtem, má nějaký vývoj a v podstatě předělem byla vláda Miloše Zemana, která deficit státního rozpočtu legalizovala jako pozitivní ekonomické opatření. Podrobněji o tom píšu ve svém blogu „Naše dluhy“. Od té doby se situace jen zhoršuje. Na druhou stranu mě to u této vlády nepřekvapuje. Jinak samozřejmě s názorem pana exprezidenta nelze než souhlasit.

Nyní se řeší ratifikace Istanbulské úmluvy. Je pro nás tato úmluva skutečným nebezpečím nebo se zbytečně démonizuje a její ratifikace by byla přínosem? Slováci a Maďaři Istanbulskou úmluvu odmítli, Poláci zahájili formální proces její výpovědi. V čem je střední Evropa jiná než západní státy, které, s výjimkou Velké Británie, smlouvu ratifikovaly? Máme lepší instinkt než „Západ“ nebo jsme zpátečníci?

Nic takového nepotřebujeme. Pevně doufám, že se naše vláda k tomuto nepřipojí. Zaznamenávám k této věci až obskurní názory, například Cyril Svoboda obhajoval Istanbulskou úmluvu tím, že nás k ničemu nezavazuje. Pak ale nechápu, k čemu taková úmluva je.

Vaším tématem je doprava. Jak se díváte na zavádění elektromobility?

Opět mohu čtenáře s hlubším zájmem odkázat na svůj blog, který jistě bez problému najdou. Pokud by to bylo tak, že automobilky investují do elektromobility na základě poptávky zákazníků, bylo by vše v pořádku. Pokud je to ale tak, že jsou k tomu automobilky nuceny obřími pokutami a zákazníci dotacemi, je to obrovská deformace trhu, která se nám zle vymstí.

Jaká je dle vás nejlepší reakce na globální oteplování? A co říkáte na takzvaný Zelený úděl?

Nejlepší reakce je samozřejmě přizpůsobení se tomu, že se klima mění. Osobně jsem toho názoru, že klima je tak složitý systém, že ho nelze zjednodušovat a vše svádět na CO2. Velmi dobře to popisuje v knize Racionálně o globálním oteplování profesor Kutílek. Všem klimaalarmistům tuto knihu vřele doporučuji.

Zelený úděl je socialismus, snaha naplánovat něco, co se naplánovat nedá. S nadsázkou říkám, že v tomto ohledu můžou soudruzi z RVHP současným evropským komisařům jen tiše závidět. Není to tak dávno, co jsme se smáli heslu „poručíme větru, dešti“ a teď bychom chtěli regulovat jakousi pomyslnou globální teplotu?

V Americe už nějaký čas trvají masivní rasové nepokoje. Co podle vás právě nyní v USA sledujeme? Jde o věc, která může ohrozit základy americké demokracie?

Ameriku sleduji především díky tomu, že už v ní padesát let žijí naši příbuzní (zcela mimochodem – už před hodně lety jsme řešili pojem „politická korektnost“). Jinak se na ní rozhodně odborníkem necítím. Ale věřím tomu, že americká demokracie je tak pevná, že jí nic ohrozit nemůže.

Dějí se v této souvislosti různé události. Například tvůrci legendárního seriálu Simpsons oznámili, že nebělošské postavy již nadále nebudou dabovat běloši. V Británii zase například stáhli seriál Malá Velká Británie. Bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný si myslí, že svět se zbláznil. „Konečně se zúročily investice do vymývání mozků dvou až tří generací. Probíhalo zejména na západních univerzitách, bylo tam přítomno ve školském systému. Je to vymývání mozků, které je velmi dobře financováno z nadací s různými otevřenými společnostmi,“ uvedl v rozhovoru pro MF Dnes. Vyústilo to dle něj do tří podvodů. Ekologického, genderového a rasového. Jaký je váš pohled?

Všechno, co se nyní v této souvislosti děje, jsme si ještě před několika lety vůbec neuměli představit. Každý den se něco objeví v médiích. Paradoxně to přichází ze Západu, ke kterému jsme v devadesátých letech tak moc vzhlíželi. Fatální omyl dneška vidím v tom, že moc mají lidé, kteří věří, že společnost bude lepší tak, jak ji oni naplánují, než jak by vznikla spontánním vývojem. A tak nám chtějí diktovat nejrůznější dobro – kolik čeho máme spotřebovávat, kolik v jakém kolektivu má být žen a mužů a v neposlední řadě i rasové složení obyvatel státu. Ale stále platí, že ještě pořád to mají voliči v rukou a můžou takové vidění světa odmítnout.

Zdeněk Říha, vysokoškolský pedagog, kandidát na senátora na Děčínsku