Hnutí SPD sleduje situaci ve Francii, která už trvá téměř rok a zdá se, že jen tak neskončí. Svou nespokojenost s politikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyjadřují Francouzi formou demonstrací, kterých se účastní nejenom příznivci žlutých vest, ale k demonstrujícím se připojují další skupiny obyvatel, viz např. odbory a dokonce i policisté. To vše svědčí o tom, že Emmanuel Macron je slabý politik, který nekoná politiku v zájmu vlastních občanů. On se totiž upnul na roli lídra Evropské unie a chce ji vést směrem, který si společně s německou kancléřkou Merkelovou určili. Tento jeho postoj se projevuje i v rámci řešení nelegální imigrace do zemí EU, kde si Macron našel dalšího spojence v Itálii. Italský premiér Giuseppe Conte spolu s Emmanuelem Macronem prosazují nově automatické přerozdělování imigrantů s tím, že kdo neposlechne, bude potrestán formou finančních postihů.

Francouzská vláda se ocitá ve stále větší krizi a demonstrace proti ní a jejím reformám zesilují, kdy se k protestujícím připojují další skupiny obyvatel. Vlastní nepokoje vyprovokovalo hnutí „žlutých vest“, kdy se od poloviny listopadu loňského roku ve Francii začalo s demonstracemi. Původním impulsem bylo zvýšení spotřební daně na benzin a naftu. Od té doby se konalo již 47 demonstrací, a to převážně v Paříži. Plánovaným dnem protestů se stala sobota a mimo žlutých vest se do demonstrací namířených proti vládě zapojují např. odbory, které požadují sociální spravedlnost a nesouhlasí s vládním plánem důchodové reformy a další.

Proti demonstracím vláda nasazuje čím dál více příslušníků bezpečnostních sborů, kteří jsou už ze stálého zajišťování bezpečnostních akcí vyčerpáni. Svou nespokojenost vyjádřili formou „pochodu hněvu“ začátkem měsíce října tohoto roku, kterého se zúčastnilo více jak dvacet tisíc policistů. Policisté demonstrovali v ulicích Paříže proti špatným pracovním podmínkám, které podle nich vedly v letošním roce k desítkám sebevražd v jejich řadách. Letos podle policejních odborů odešlo ze světa vlastní rukou dosud 52 policistů. Pro policisty ve Francii představuje výkon služby velkou frustraci. Od roku 2003 francouzská policie zabránila 59 teroristickým útokům, kdy tři z nich zmařila v letošním roce.

Francouzská tisková agentura AFP uvedla, že od atentátů na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo ze začátku roku 2015 zahynulo při teroristických útocích ve Francii přes 250 lidí. Poslední otřesný případ se stal dne 3. října tohoto roku, kdy zaměstnanec pařížské policejní prefektury ubodal čtyři kolegy. Tento útočník se hlásil k "radikální verzi islámu", o čemž informovala agentura AFP s odvoláním na protiteroristické oddělení pařížské prokuratury. Muž, jehož nakonec zastřelil jeden z policistů, byl ve spojení s jedinci z řad salafistů, kteří se hlásí k radikálnímu islámu. Podle neoficiálních údajů agentury AFP se již do státních úřadů infiltrovala celá řada stoupenců radikálního islámu, což představuje pro celou Francii časovanou bombu, neboť můžeme předpokládat, že podobné teroristické útoky budou pokračovat.

Naše hnutí SPD konstatuje, že v prezidentských volbách ve Francii, které byly zakončeny druhým kolem dne 7. května 2017, nezvítězila protikandidátka Emmanuela Macrona, předsedkyně vlasteneckého Národního sdružení, které je stejně jako hnutí SPD členem evropské frakce Identita a demokracie, Marine Le Penová. Budeme si ale přát, ať se jí to v příštích prezidentských volbách v roce 2022 podaří. Francouzi by si změnu na prezidentském postu zajisté přáli, o čemž svědčí i to, jaká situace v současné Francii panuje.

(převzato z Profilu)