Rozvoral (SPD): V sobotu jsme si připomněli genocidu Arménů Turky

26.04.2021 16:21 | Zprávy

24. duben roku 1915 je datum, označované jako začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní islámsky smýšlející Turci mezi lety 1915 až 1918 zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů.

Rozvoral (SPD): V sobotu jsme si připomněli genocidu Arménů Turky
Foto: Archiv Radka Rozvorala
Popisek: Radek Rozvoral

Hnutí SPD s úctou zavzpomínalo na všechny oběti arménské genocidy. Historici uvádějí, že už od připojení území Arménie k Osmanské říši bylo hlavním problémem společného soužití rozdílného náboženství, neboť v říši dominoval islám a arménský národ se hlásil k východnímu křesťanství. Spory mezi Osmanskou říší a dvoumilionovou arménskou menšinou se od počátku zhoršovaly na úkor Arménů. To se prvně projevilo ve větší míře mezi lety 1894 a 1896, kdy bylo na rozkaz tehdejšího sultána Abdilhamida II. zavražděno na 300 tisíc Arménců. Po revoluci v Osmanské říši a nástupu reformní vlády takzvaných Mladých Turků v roce 1908 pokračoval útlak této menšiny. Cílem bylo vytvořit homogenní společnost bez národnostních minorit.

Jako genocida Arménů je označováno období první světové války, kdy vládl v Osmanské říši triumvirát tří pašů. Do armády Osmanské říše narukovali i Arménci, kde většina z nich byla poslána bojovat na Kavkaz proti kulturně bližším Rusům. Po prohrané bitvě u Sarikamiše byli za viníky označeni právě Arméni, a to posloužilo jako hlavní záminka k masakru. Sloužící vojáci byli odzbrojeni a odvoláni z míst bojů nebo rovnou stříleni za dezerci. Ti, kteří přežili, byli násilně odsunuti do sběrného koncentračního tábora v Aleppu, což bylo následně historiky označeno jako první pochod smrti v moderních dějinách. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora Dajr az-Zaur v Mezopotámii a pokud i to přežili, vyhnali je Turci dále do pouště, kde zemřeli.

Za genocidu považuje arménskou tragédii okolo třiceti států na světě, včetně USA, které jí uznaly letos. Česká republika se k nim připojila v roce 2017 na základě přijetí usnesení v Poslanecké sněmovně, které podpořili také všichni poslanci hnutí SPD. Turecko tuto genocidu stále popírá a nehlásí se k ní. Oběti arménské genocidy zasluhují naši vzpomínku. Zároveň mějme na paměti, že musíme být vůči Turkům stále ostražití, neboť Turecko stále podporuje nelegální islámskou imigraci do Evropy. 

Hnutí SPD nehlásá nenávist k žádnému národu, rase, kultuře nebo náboženství, ale ctí naše národní tradice vycházející z kořenů židovské, antické a křesťanské kultury. Tyto hodnoty budeme vždy chránit, neboť jsou základem demokracie, svobody a lidských práv. Zásadně odmítáme probíhající islamizaci evropských zemí, která je s těmito hodnotami neslučitelná. Arménská genocida nám připomíná, že musíme bránit naši republiku proti středověké, nenávistné, netolerantní, velice násilné a ženami opovrhující islámské ideologii, kterou Turci pomocí nelegálních imigrantů implementují do Evropy.

(převzato z Profilu)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Článek byl převzat z Profilu Radek Rozvoral

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konečná (KSČM): Kam kráčí nová evropská komise?

19:06 Konečná (KSČM): Kam kráčí nová evropská komise?

Včerejší slyšení Teresy Ribera, kterého jsem se účastnila, mě příliš neuklidnilo a nemělo by nechat …