Ráda bych čtenáře nyní seznámila s projevem, který jsem přednesla na 40. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. února 2020. Jeho obsahem je předkladatelská zpráva k našemu návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Navrhujeme sedm změn, které tomu učiní přítrž

Dobrý podvečer, pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Jménem poslaneckého klubu SPD si vám dovoluji představit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Jde o soubor sedmi změn, který by měl odstranit nebo alespoň minimalizovat nejrůznější formy zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi. Soubor by měl posílit kontrolní možnosti a kompetence pracovníků Úřadu práce. Ten je orgánem, jenž celou agendu zastřešuje a ze zákona za ni zodpovídá. Taktéž je třeba umožnit udělení opravdu citelných sankcí těm osobám, které systém pomoci v hmotné nouzi zneužívají a dlouhodobě tak okrádají své poctivé pracující spoluobčany, kteří je nedobrovolně financují. Návrh vznikal v těsné interakci s odborníky z terénu a praxe. Zejména se samozřejmě jednalo o pracovníky Úřadu práce a sociálních odborů. Dále se jednalo o ředitele škol a pedagogy, mimo jiné i z měst a obcí silně zasažených problematikou zneužívání sociálních dávek, respektive s ní úzce související tematikou ostudy českého státu, takzvaných vyloučených lokalit, ghett, kde bují byznys s chudobou, kriminalita a sociálně patologické jevy. Ty jsou časovanou bombou v našem systému. Vyrůstají zde generace dětí bez šance na slušnou budoucnost a život v jejich sousedství je pro slušné pracující občany nebezpečím a noční můrou.

Vláda je dlouhodobě nečinná

Je povinností státu zde nekompromisně zasáhnout. Vláda je v tom dlouhodobě nečinná. Proto přicházíme s tímto svým návrhem, který jistě není všespasitelný, ale je prvním nezbytným krokem k tomu, aby se systém postavený na hlavu pomalu začal obracet zpět na nohy. Dovolte mi ještě v této souvislosti vyjádřit obdiv a úctu všem pracovníkům Úřadu práce a sociálních odborů měst a obcí, ale i České správy sociálního zabezpečení, kteří vykonávají těžkou a záslužnou práci, hájí zájmy a peníze státu takříkajíc v první linii. Jsou pod ohromným tlakem, často čelí nátlaku a výhrůžkám neúspěšných či agresivních žadatelů o sociální dávky, vesměs podporovaných nejrůznějšími neziskovými organizacemi, napojenými na dávkový byznys. Je naší povinností tyto pracovníky ocenit a podpořit, v první řadě samozřejmě finančně, protože se na ně při zvyšování platů nepochopitelně zapomíná ve prospěch jiných skupin, ale i morálně a právně. Musíme jim říci a dokázat takto i v praxi, že si jejich práce vážíme a že za nimi vždy budeme stát, ať se nebojí rozhodovat dle zákona a svého svědomí.

Posvítit si na kličkování

Společným jmenovatelem navrhovaných změn je tedy snaha docílit prostřednictvím zpřísnění podmínek kontrolních a sankčních mechanismů omezení zneužívání finančních prostředků nepojistných sociálních dávek v oblasti státní pomoci v hmotné nouzi. Tato pomoc se musí stát pouze mimořádným prostředkem pro situace, kdy si její příjemce z objektivních důvodů nemůže obstarat příjem vlastní prací či podnikáním, anebo když mu nízký pracovní příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb pro něho, pro jeho rodinu a jeho děti. Současné legislativní nastavení v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi umožňuje v mnoha ohledech netransparentní a účelové jednání jejich příjemců a žadatelů o ně. Proto je třeba v zákoně učinit takové změny, které by pracovníkům orgánů pomoci v hmotné nouzi umožnily provádět efektivnější kontrolu včetně možnosti užití příslušných sankcí v oblasti zneužívání nepojistných sociálních dávek pomoci v hmotné nouzi a současně by vedly k významné úspoře veřejných prostředků.

Nepřiznávání, zatajování a podvádění…

Předkládám další hlavní cíle námi předkládané novely: zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek, snížení celkového objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, zejména těch neodůvodněných a snížení počtu příjemců těchto dávek a jejich omezení pouze na osoby, které se dočasně ocitly bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami aktivně dostat. Zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi má mnoho podob. Nejvíce se týká takzvaného doplatku na bydlení, což je dávka, která si zaslouží vlastní komplexní úpravu, na kterou taktéž čekáme léta. Snad se i zde začne blýskat na lepší časy. Výrazné úpravy jsou zapotřebí i u takzvané mimořádné okamžité pomoci, ale to je specifická materie a předmětem tohoto návrhu není. Dále se jedná mimo jiné o nepřiznávání a zatajování finančních příjmů adresátů dávek, o práci načerno a nelegální získávání příjmů, o fiktivní změny bydliště a podvody s tím spojené, o fiktivní pronájmy nemovitostí například mezi příbuznými, dlouhodobé vyhýbání se práci a jejímu hledání, masivní zneužívání režimu pracovní neschopnosti. Samostatnou kapitolou je pak zneužívání pěstounských dávek, zejména takzvané odměny pěstouna v rámci spekulativního pěstounství v rodině, kdy je pěstounem dítěte například prarodič, ačkoliv má k dítěti odvozenou vyživovací povinnost a přestože rodiče dítěte žijí a mohli by se o ně fakticky starat.
Prozatím navrhuji provést v zákoně o pomoci v hmotné nouzi těchto sedm změn: