Jenže způsob, jakým je pan ministr Prachař v posledních dnech kritizován, podle mě přesahuje hranice běžné politické polemiky, a také dobrého vkusu. Z věcného problému se očividně stalo účelové politické téma. Že tento nevídaně masivní útok, vedený v médiích i ve sněmovně, souvisí s blížícími se komunálními volbami, je zcela zřejmé.

Na celé kauze je velmi dobře patrný zejména rukopis TOP 09. Kolik jen takových bouří jsme za poslední rok od Miroslava Kalouska a dalších představitelů této strany zažili. Schytal to opakovaně ministr financí, ministr zahraničí, ministr zodpovědný za legislativu, ministr obrany, ministr zemědělství (dnes již proslulý posměšný výstup Miroslava Kalouska o úřadu řízeném traktoristou), a tak by se dalo pokračovat. Ministr dopravy má tu smůlu, že problémy v jeho resortu rezonují zrovna před volbami.

Úterní návrh opozičních TOP 09 a ODS byl ovšem překvapivý i na zvyklostí současné sněmovny. Pravice požádala o svolání mimořádné schůze, kde toto téma bude projednáno, a zároveň chce na této schůzi navrhnout zřízení parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala působením a „totálním zmatkem“ ministra Prachaře.

Doposud byly vyšetřovací komise Sněmovny zřizovány pouze k zásadním událostem, napadá mě krach Investiční a poštovní banky, nebo neúspěšná arbitráž v souvislosti s televizí Nova. Jednalo se o mimořádné události, které si žádaly mimořádné řešení, kterým sněmovní vyšetřovací komise nepochybně je. Úkolem poslanců je totiž podle Ústavy především přijímání zákonů, nikoliv vyšetřování.

Ještě se nestalo, aby byla běžná činnost ministerstva předmětem sněmovního vyšetřování, dokonce ani v dobách, kdy byla sněmovna rozdělena skutečně ostře. Poslanci pravicových stran navíc nebyli dosud schopni předložit žádné argumenty, že by situace byla natolik alarmující, aby opravňovala tento zásah sněmovny. Neslyšeli jsme žádné konkrétní podezření, jen obecné fráze o nekompetentnosti nebo o netransparentnosti zakázek, které by se, popravdě řečeno, daly použít na kteréhokoliv z Prachařových předchůdců v posledních deseti letech. I kdyby měl ministr Prachař resort v totálním zmatku, jak pravice tvrdí, nebyl by zdaleka prvním, komu se to přihodilo. Proto mně reakce opozice přijde hodně neadekvátní.

Nechci tím vůbec zpochybňovat problémy, které na ministerstvu existují. Je bohužel zjevné, že přestože má ministerstvo dostatek prostředků na stavby silnic, jdou problémy za ministrem Prachařem a jeho resortem, respektive za podřízeným Ředitelstvím silnic a dálnic.

Na druhou stranu nelze přehlédnout, že ministr Prachař přebíral ministerstvo v dezolátním stavu. Je pravdou, že stavby dálnic stály už několik let, řešily se zásadní problémy s těmi již postavenými. Ministerstvo dopravy bylo v minulosti bitevním polem mezi dvěma stranami předcházející pravicové koalice, což jeho fungování také neblaze poznamenalo.

Do ministra Prachaře jsem jako do člověka z praxe, který stav českých komunikací mnoho let pociťoval na svém vlastním podnikání, vkládal značné naděje. Nicméně, z jeho vystoupení mám zatím dojem, že řešení není schopen najít. Chápu, že dlouhodobé procesy je těžké změnit, ale na druhou stranu po tři čtvrtě roce už bych nějaké viditelné výsledky již očekával.

Doporučoval bych proto dát ministru Prachařovi ještě přesně vymezený dodatečný čas na nápravu, ovšem s důslednou kontrolou všech jeho kroků a „Damoklovým mečem“ odvolání nad jeho hlavou.

Reakce opozice je ale přehnaná, teatrální, a je jasné, že místo věcného řešení problémů na ministerstvu dopravy jde TOP 09 a ODS především o zviditelnění před volbami.

Ing. Mgr. Milan Šarapatka, PhD. – poslanec a kandidát č.2 hnutí Úsvit do pražského zastupitelstva