Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Já bych chtěla navrhnout dva velmi důležité body. Řeknu je hned teď na začátku a pak je odůvodním. Chtěla bych zařadit na jednání schůze Poslanecké sněmovny dva sněmovní tisky z dílny poslanců hnutí ANO. Je to sněmovní tisk 158 bod 61 a sněmovní tisk 184 bod 65. Oba dva se týkají snížení DPH na energie a pohonné hmoty, protože opakovaně jsme se snažili o jejich projednání na mimořádné schůzi teď minulý týden i v minulé době. Nedaří se to a myslíme si, že to je mnohem důležitější než například zrušení EET. Dovolte mi, abych tyto body odůvodnila.

Česká republika je podle informací Eurostatu - a já budu nejdřív citovat Eurostat a pak Český statistický úřad, který dnes zveřejnil naprosto aktuální čísla - takže podle Eurostatu v březnu zemí s třetí nejvyšší inflací z celé Evropské unie. A za duben to nevypadá líp. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme měli v březnu 11,9 % a v dubnu dokonce 13,2 % podle Eurostatu. A dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje Český statistický úřad, který obsahuje na rozdíl od Eurostatu tzv. imputované nájemné, to je takové specifikum české, to znamená, že tam započítává i vlastnické bydlení, jsme v březnu 2022 dosáhli závratných 12,7 % a v dubnu, a to je ta nejvíc zdrcující zpráva z dnešního dne, v dubnu 2022 jsme dosáhli 14,2 %, což předčilo všechna očekávání, předčilo to odhady. K 15 % jsme se podle těch nejpesimističtějších odhadů měli blížit někdy v polovině roku.

Čili spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. To je prosím nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily, co se nám nejvíce vlastně na inflaci podílí: ceny bydlení - samozřejmě v bydlení máme i ty ceny energií, to je součást, ty nám pohnuly právě s tím bydlením - pohonných hmot a - pozor - potravin. Kdybych to rozebrala trošku položkově, zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 41,5 %, ceny elektřiny o 30,1 %, zemního plynu o 44,2 %, tepla, teplé vody o 17,5 % a vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 24,1 %.

A teď ty potraviny. Vzrostly ceny mouky na 52,3 %, masa na 11 %, polotučného trvanlivého mléka na 31,3 %, vajec na 14,2 %, cukru na 25,5 %. A v podstatě se dá říct, že mezi listopadem 2021 a březnem 2022 nárůst cen potravin - to je konec naší vlády a současnost, čili pár měsíců - tak kdybych vzala ještě teď aktualizovaná čísla, tak tady vidíte rozdíl třeba v ceně másla mezi těmito pár měsíci o nějakých 10 korun na kile, bylo to 168,87 - teď je to 178,66 korun za kilo. Chleba stál v té době 29,82 korun kilo, teď stojí 34,88 korun za kilo. Kuřecí celé stálo 58,44 a teď za něho zaplatí lidé 61,70 za kilo. Vepřová šunka zdražila z 220,71 korun na 236,97 korun. Vepřová pečeně stála v té době 88,23 kilo, teď stojí 96,35. Pomeranče stály 25,13 korun kilo, dnes 27,95. Rajská jablka červená stála 64,96 korun za kilo, nyní stojí 82,31 korun za kilo. Mrkev stála 17,22 korun za kilo, teď stojí 19,81. Eidam 163,15 korun za kilo, nyní vyjde na 185,24 korun za kilo. Papriky 56,93 - nyní 79,89. Hladká pšeničná mouka stála 14,41 korun za kilo a dnes stojí 16,31 korun za kilo. Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2.

A v důsledku této extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 %. A ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %.

Hodnota indexu ekonomického sentimentu, to znamená důvěry spotřebitelů, je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 %, a stále dynamicky klesá. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že kabinet Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představila doposud, očividně nefunguje. Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale je zasažena - a už to dneska přiznávají i experti, podívejte se na sociální sítě, na názory ekonomů, expertů - již také střední příjmová vrstva obyvatel této země. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale také v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je jednak narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku covidové zdravotní krize, monetární expanze většiny zemí světa a situace samozřejmě je také akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.