Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové... (Poslankyně Schillerová se rozhlíží.) No, moc vás tady na pravém spektru u vaší vlajkové lodi skutečně nesedí.
Předloženým parametrickým změnám v důchodové oblasti, které mají za cíl udělat z České republiky ostrov pracujících starců uprostřed Evropy a které jsou zcela nepřesně označovány důchodovou reformou, se podrobně věnujeme už několik měsíců. Proto je myslím nejvyšší čas podívat se také na to, jak by měla vypadat reforma skutečná. Její atributy jsou totiž známé a veřejně dostupné. A skutečně se nejedná o žádnou raketovou vědu. Ať už budeme hledat inspiraci v každoroční zprávě o penzích z dílny OECD, v demografických a ekonomických projekcích Evropské komise nebo studiích Světové banky, dojdeme k poměrně vzácné shodě na zhruba šesti pilířích, jak by taková reforma měla vypadat.
Prvním z klíčových bodů, na které odborníci na penzijní systémy a jejich reformy kladou důraz, je stabilita důchodového věku a zohlednění zdravého stárnutí. Analýzy Evropské komise i OECD se totiž shodují na tom, že státy by při svých reformách měly zohledňovat nejen délku života jako takového, ale také jeho kvalitu a zejména zdraví člověka v pozdním věku. A žádná ze studií nezapomíná dodat, že reformy by měly zahrnovat i flexibilní odchod do důchodu podle fyzické a psychické náročnosti povolání.
Druhým z klíčových bodů důchodové reformy by měla být podpora soukromého spoření; v českých podmínkách známého jako takzvaný třetí pilíř. Je přece logické, že právě prostřednictvím zajímavých nástrojů pro vlastní zabezpečení na stáří, které stát podporuje daňově nebo státní podporou, získává důchodový systém nepostradatelné finanční prostředky navíc, které mu pomáhají k tolik požadované dlouhodobé stabilitě.
Do třetice férové financování a redistribuce. Ačkoliv u daní i veřejných financí je vždycky trochu ošemetné mluvit o spravedlnosti, měly by příspěvky do systému být rozloženy tak, aby nebyla zatížena pouze nejmladší generace, ale jednotlivé věkově i příjmově segmenty byly zatíženy co nejspravedlněji. Dokonce v této souvislosti hovoří studie OECD a Světového ekonomického fóra o možnosti zvýšit udržitelnost důchodového systému explicitně tím, že státy zapojí investice z ekonomického růstu jako nový finanční zdroj. Hovoří se zde doslova o přesměrování části hospodářského růstu do důchodového systému coby efektivní alternativě jiných kroků, a to zejména tehdy, je-li kombinováno s vyššími investicemi v rámci penzijních fondů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV