Vážené dámy, vážení pánové,

vím, že do posledního jednání Sněmovny už zbývá jen zhruba půl roku a že velké předvolební skládání účtů klepe na dveře a za chvíli začne bušit jako srdce před závodem. Chlubit se daňovým balíčkem, který nepřinesl nižší deficity, ale jen nižší ekonomický výkon? To by nedávalo smysl. Chápu, že jako poslanci vládní koalice nervózně těkáte pohledem z jednoho resortu na druhý a oprávněně v nich hledáte výsledky, kterými byste se mohli před svými voliči ohánět. Moc dobře vím, že vám to drtivá většina ministrů Fialovy vlády neulehčuje.

Za chvíli budete hlasovat o důchodové reformě, zákoně, vaší takzvané důchodové reformě, z dílny ministra Mariana Jurečky, honosně, opakuji, nazvaném důchodová reforma. Možná máte pocit, že když ho tady na sílu prosadíte, budete pak smět opakovat cosi o odvaze, zodpovědnosti a řešení dlouho neřešených problémů, že budete moci předstírat, že jste dali naší zemi konečně důchodovou reformu. Ale bude to lež jako věž. Prodávat tenhle zákon jako důchodovou reformu je totiž úplně stejné, jako otevřít si stánek s falešnými kabelkami. Každý, kdo snad od vás tenhle brak v dobré víře a ve spěchu koupí, bude při jeho rozbalení za prvním rohem zklamaný.

Chci vám proto říct jednu věc. Zastavte se, zamyslete a raději dnes nedělejte nic, než abyste pro tento zákon zvedli ruku. Nedělejte něco jenom proto, abyste měli pocit, že něco děláte. Že jste nedokázali připravit reformu, která by do systému přinesla peníze navíc a reagovala na zásadní proměny na trhu práce, je pořád lepší variantou, než chovat se jako pověstní radní v Kocourkově, uškodit lidem, společné kase a ještě být budoucím generacím k smíchu.

Vždyť o čem je Jurečkův důchodový zákon? Marian Jurečka pohledem z okna usoudil, že lidé chodí do důchodu moc brzy a to je podle něj důvod, proč je naše kasa na suchu. Tak si usmyslel, že nechá lidi pracovat o dva roky déle. Bouchnul šampaňské, nazval to reformou a začal se tvářit jako Marie Terezie v kalhotách. Záhy mu ale jeho poradci přiznali, že většina lidí už stejně ve více než 65 letech pracovat nemůže, a i když může, tak je stejně nikdo nezaměstná, takže ty dodatečné dva roky beztak stráví na pracovním úřadě nebo v invalidním důchodu. Ale to nás přece také stojí peníze, musel uznat i reformátor Jurečka.